Pro následující šokující informaci jsem sám nedokázal najít jediné slovo, proto jsem požádal o psaní Staňu Dufku. Znal jsem sice Jarka Maluška, potkával jsem ho, ale kolem mě jsou lidé, kteří ho znali mnohem lépe. Když jsem nad ním v těchto dnech přemýšlel, vlastně jsem si vybavoval jediné: viděl jsem před sebou nesmírně přátelského člověka, který rád naslouchal druhým, a když něco řekl nebo udělal, nikdy to nebylo nic, čím by někomu - byť třeba jen nějakým slovem - ublížil... 

Tady ale už následuje vzpomínka Staně Dufky...

RB 

Smutná, přesmutná zpráva, ta vůbec nejhorší, která se k vám může donést, letěla v pátek ráno nejenom po Ostrožské Lhotě. Brzo ráno odešel náš největší kamarád Jarek Malušek. Odešel tak náhle, že jsme tomu jenom stěží chtěli uvěřit, necelý rok po oslavě svých padesátých narozenin.

Tenista, turista, jeden z největších fanoušků lhotského fotbalu. Jezdil s kamiónem po celé Evropě a byl rád za každý kontakt s domovem. Ještě před 14 dny jsem mu esemeskami někde k Varšavě posílal zprávy ze zápasu naší Lhoty proti Nivnici. Ještě začátkem srpna jsme byli na společné dovolené, kterou si neskutečně užíval. Neměl nepřátel, s každým se zastavil a s každým měl o čem mluvit. 

Až člověk ztratí, tak si uvědomí co vlastně měl... Byl to on , kdo nás dával pořád dohromady, byl to on, kdo každý pátek zavolal: „Půjdem na jedno?" Tento pátek už nezavolá, už nikdy nezavolá. A my už teď také víme, že ho nikdo nenahradí. Ani nám, ani manželce Mirce, ani rodině.....

Miloval svoji rodinu, miloval svoje vnoučky, miloval život... Měl velké srdce pro všechny... 

KDO V SRDCÍCH ŽIJE, NEUMÍRÁ...TY S NÁMI JARKU BUDEŠ NAPOŘÁD. NIKDY NEZAPOMENEME.

Stanislav Dufka

Ps. Posledni rozloučení s Jarkem bude ve středu 12. září v 16. hodin v kostele v Ostrožské Lhotě.