Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Zeman a Klaus jsou výjimečně sehraná dvojka - pokusme se přerušit jejich nadvládu nad zemí, pojďme volit Schwarzenberga

Několik posledních dnů jsem se tady na stránkách nijak nevyjadřoval k prezidentskému souboji a jednu chvíli jsem si říkal, že u toho už i zůstanu. Důvod? Způsob, jakým sehraná a velezkušená dvojka Zeman - Klaus "zatočila" se svým konkurentem a rozehrála nacionalistické vášně, mi vzal chuť cokoliv sem psát a vůbec celkově cokoliv dělat. Necítil jsem vlastně ani žádný vztek, jen smutek nad tím, jak se opět vyplácí dávat podpásové údery.

Dvojice Zeman - Klaus zaslouží do jisté míry "obdiv". Svým způsobem je totiž naprosto výjimečné a "obdivuhodné", jak tato dvojice vždycky dokázala a dokáže převálcovat každého, kdo jí vstoupí do cesty. Pamatuji si na atmosféru kolem volby prezidenta v roce 2003. Když překvapivě vyhrál Klaus a začaly se ozývat hlasy, že za čtyři nebo osm let převezme jeho "žezlo" Zeman, absolutně jsem tomu nevěřil. To přece nebude možné! To je nesmysl! Proč?

 

Osm let Zemanovi "nečinnosti" 

 

Jednak proto, že osm let je dlouhá doba, jednak proto, že jsem jaksi nevěřil v Zemanovu "výdrž". V parlamentu jsme z něho cítili poměrně často alkohol, do toho oblíbené cigarety, k tomu jeho obliba v zabijáčkách a bůčku, bylo na něm vidět, že životospráva není jeho silná stránka. Do toho všeho ještě ztrácel v politice podporu. Že by tento člověk měl být za několik let prezidentem?

Zeman se navíc odstěhoval na Vysočinu, jeho manželka zůstala s dcerou v Praze a prakticky o nich nebylo celé roky slyšet. Ze samotného Zemana se stal samotář, důchodce, který osm let nic nedělal. Vlastně s výjimkou dvou věcí - snažil se rozkládat sociální demokraci, například tím, že kritizoval její zástupce i její politiku a k tomu pomáhal vytvořit politickou stranu, kterou fakticky založil nechvalně proslulý bolševik Šlouf.

Novináři přesto vytvořili ze Zemana jakéhosi "poloboha", za kterým jezdili pro odlehčené rozhovory a vděčné bonmoty, které měli jejich čtenáři rádi. Novináři nebyli k němu zdaleka tak tvrdí  jako k jiným politikům, Zeman proto z drtivé většiny rozhovorů vycházel jako "moudrý stařec", který objímá pověstné stromy. Když už se někde ukázal, tak to bylo na zabijačkách svých velmi dobře zajištěných kamarádů, kde se všichni spokojeni usmívali do kamer.

 

Zeman si vyřizoval účty a tahal za nitky 

 

Fór byl ovšem v tom, že Zeman nadále politikem byl a na dálku tahal za klíčové nitky. Proto měl například velký podíl na tom, že poslanci Pohanka a Melčák podrželi vládu Topolánka, proto s největší pavděpodobností zajistil Klausovi i hlasy pro jeho zvolení prezidentem - viz schůzka před volbou prezidenta, kdy se sešel Klausův člověk Weigel se Zemanovým člověkem Šloufem.

Zeman se svými nechvalně známými přáteli hrál dál svou hru a byl nadále velmi vlivný i nebezpečný. Kdo chtěl vládnout ČSSD, potřeboval Zemanovo "pomazání". Někteří odolali a zachovali si svou čest, vzpomeňme premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidlu, jiní se pokusili o smír, vzpomeňme dalšího šéfa a premiéra Jiřího Paroubka. 

Dodnes si pamatuji, jak jsem jako novinář mapoval setkání Paroubka a Zemana na Paroubkově chatě, kde mělo dojít k historickému udobření ČSSD se Zemanem. Paroubek čekal i se svou první ženou na jejich chatě, Zeman přijel se svou manželkou - bylo to snad jedinkrát, kdy se tato jeho dřívější sekretářka objevila na veřejnosti. Tehdy bylo zavřeni v chatě a my novináři jsme poněkud komicky čekali venku. Když se nakonec vydali na hřiby, většina novinářů zmizela. My zbývající jsme šli s nimi, protože to byla jediná příležitost s nimi mluvit. Šli jsme lesem a od začátku bylo cítit, že Paroubek se Zemanem si do oka nepadli, byl to chladný rozhovor dvou sebestředných a namyšlených chlapíků, kteří nemínili jeden druhému ustoupit.

K žádnému smíru tedy v ČSSD nedošlo, naopak spory mezi zástupci ČSSD a Zemanem se ještě vyostřili, skoro by se dalo říci, že Zeman si našel oblibu jen v těch stranících, kteří mu prokazovali úctu - proto například v dřívějších letech vsadil na nechvalně proslulého Stanislava Grosse (ach jo, dlouho nejpopulárnější politik v zemi), proto vždy stál například i za exhejtmanem Palasem, který si například z neznámých "zdrojů" staví sídlo za desítky milionů korun. Proto Zeman bezvýhradně stojí i za senátory, kteří nedávno vstoupili do komunistického klubu.

Z tohoto pohledu se zdálo, že "parní válec" Zeman převálcuje všechno, co mu stojí v cestě. "Nějaký" Schwarzenberg pro něj neměl být soupeř, mnohem více se připravoval na prezidentského kandidáta Jana Fischera, který naopak útočil na Zemana a velmi ostře jej kritizoval za spoustu věcí.

 

Omluvy Zemana a Klause jsou už k ničemu 

 

Po prvním kole prezidentské volby se ovšem vše změnilo. Zdánlivý "slaboch"  Schwarzenberg získal nečekaně velkou podporu a zejména u mladé a střední generace se stal nesmírně populární. Jistě tomu pomohli sociální sítě a výborná kampaň, rozhodující podíl ale na tom mělo Schwarzenbergovo chování. Stále více bylo cítit, že to není žádný namyšlený a nafoukaný politik dnešní doby, ale spíše člověk, který se chová slušně a dokáže dělat srandu sám ze sebe. Zeman měl najednou proti sobě soupeře, který měl šanci ho porazit.

Stačilo ovšem jen několik málo hodin po prvním kole voleb a bylo takřka jasné, že i tentokrát na Zemana nikdo nevyzraje. Svým způsobem geniálně vytáhl nacionální kartu, která v české společnosti dokáže neuvěřitelné věci. Na pomoc mu přitom přispěchal jeho druh z devadesátých let, tedy prezident Klaus, k němuž se přidala jeho manželka a syn. Naprosto nechutným způsobem začali napadat  Schwarzenberga a jeho ženu, což samozřejmě u části národa zabralo. Když se k tomu přidal nešťastný výrok Schwarzenberga o Benešovi, bylo hotovo. 

Že se Zeman nakonec omluvil za svůj nepravdivý výrok, kterým obvinil příbuzné Schwarzenberga z příklonu k nacismu? Že se omluvil neomluvil Klausův syn? Že Zeman kritizoval výroky Schwarzebergra k vyhnání tří milionů sudetských Němců, přestože se nakonec ukázalo, že sám toto vyhnání přirovnal v minulosti ke stalinským metodám? Že otec Schwarzenberga patřil v přetěžkém roce 1939 ke skupině šlechticů, kteří se přihlásili k našemu národu a že kativně proti nacismu vystupoval? Že Schwarzenberg za totality velmi finančně a materiálně podporoval odpůrce totality v naší zemi? Že jeho paní je statečná, pracovitá a ušlechtilá žena, která mimo jiné dokázala vzdorovat velmi těžké nemoci?

To všechno už vlastně není nijak důležité. Byť podpora Schwarzenberga mezi mladými, mezi inteligencí, učiteli, vědci či řadou osobností je hodně velká, rozhodne někdo jiný. Rozhodne především venkov a menší města, dělníci, senioři, rozhodnou lidé, které potkávám ve fabrikách, v ulicích našeho Slovácka a jinde, rozhodne trafikantka, ke které chodím pro noviny, prostě rozhodnou jiné skupiny lidí, které při vší úctě k nim, skočily na "návnadu", kterou jim Zeman s Klausovou rodinou nesmírně šikovně nahodili. Toto nemá být odsudek nějaké skupiny lidí, například dělníci na Slovácku musí mnohdy tvrdě a poctivě pracovat, aby uživili z malých výplat své rodiny. Jsou právem rozčileni z poměrů ve státě, nemají čas ani chuť podrobněji sledovat politiku a dívat se pod její povrch, zachytnou z ní jen některé věty nebo skutky a podle toho se ve volbách rozhodují.

 

Za Zemana a Klause se prodával za "pusu" ohromný majetek 

 

Psát o časech, kdy dvojka "ZemanoKlaus" vládla naší zemi je asi zbytečné, bylo o tom řečeno a napsáno hodně. Těch kauz, kdy ohromné majetky přešly za pár korun do rukou "vyvolených" je celá řada. Jako novinář si tu dobu velmi dobře pamatuji. Jestli si někdo myslí, že by v té době bylo možné dávat takový průchod spravedlnosti jako nyní, kdy končí za mřížemi poměrně velké ryby z levého i pravého politického spektra, tak je na velkém omylu. V době jejich opoziční smlouvy nic takového možného nebylo. Jestli si někdo myslí, že Zeman přijde s jiným stylem politiky, než Klaus, opět je na omylu. A jestli si někdo mysí, že se Zemanem přijdou nějaké lepší časy, opět se mýlí. Nezměnil se ani Zeman, nezměnili se ani jeho kamarádi, struktura zůstala nenarušena, oni jsou poslední, kdo by chtěl Českou republiku jako zemi práva, spravedlnosti a průhlednosti. 

Nezažil jsem při osobním kontaktu více arogantního a neochotného politika než je Zeman, který dokázal na potkání urážet druhé lidi - pochopitelně, i díky takovému chování si kupodivu dokázal získávat příznivce. Když se nyní v kampani omlouvá a snaží se chovat slušně, musím se jen hořce smát. Steně jako když ze sebe dělá toho nejskvělejšího otce a líbá se s dcerou před blesky fotoaparátů. Toto mu můžou skutečně zbaštit jen lidé, kteří si už moc nepamatují, neznají jeho skutečnou tvář nebo prostě mají rádi jeho rádoby lidový styl.

Schwarzenberg nebyl ideálním kandidátem na prezidenta, ale ze všech těch, kteří kandidovali, byl pro naši zemi ten nejvhodnější. Jeho největší nevýhodou byla jeho určitá pasivita k něterým událostem a lidem kolem něj - viz třeba Kalousek. Jsem ale přesvědčený, že převažovaly plusy, byla jich celá řada, stačí vzpomenout některé. Naše země potřebovala na tomto postu slušného člověka, který je navíc ve světě známý a má výborné kontakty. Potřebovala člověka, který naši zem povznese z útlumu, ve kterém se ocitla v době prezidentování Václava Klause. Potřebovala člověka, který si nebude s nikým vyřizovat účty, ale naopak svou povahou může probudit v mladých lidech zájem o věci veřejné - strašně moc by to naše země potřebovala.

Samozřejmě, žádný člověk není černobílý a také dvojice Zeman a Klaus má své dobré, pozitivní stránky. Jaké to jsou, bude záležet zřejmě na to, kdo z jaké "pozice" je hodnotí. mně se například líbí Klausův důraz na aktivitu jednotlivce, na to, aby člověk sám na sobě co nejvíce pracoval a příliš se nespoléhal na stát. U Zemana jsem suohlasil například s některými jeho zahraničními aktvitami, například jednoznačnou podporu Izraele - byť rozumím tomu, že někomu se naopak toto nemuselo líbit. 

 

Volme budoucnost, ne minulost, spojenou s korupcí a nespravedlností 

 

Do voleb zbývají dva dny a přiznám se, že těžko hledám sílu k volbám vůbec jít. Nikdy bych nevěřil, že Zeman s Klausem budou dominovat politice většinu mého dosavadního života, a jen těžko se smiřuji s tím, že tomu tak bude i nadále. Je mi fyzicky špatně ze Zemana, ze Šloufa a z řady dalších lidí, kterými se Zeman dlouhodobě obklopuje. Mám strach, co udělá jeho "vláda" - po níž může opět přijít vláda Klause - s touto zemí, bojím se jeho příklonu k nepřátelům svobody, různým mafiánským skupinkám, kamarádíčkům z jeho podivné strany i mimo ni, bolševikům i k Moskvě. 

Každý má právo na svůj politický názor a nikdo za něj nesmí být jakýmkoliv způsobem diskriminovaný. K volbám bychom měli chodit, protože pokud sedíme doma, potom platí vůle těch, kteří se dokázali zvednout a k volební urně jít. Proto nakonec zřejmě překonám své rozčarování i zklamání a volit půjdu - abych si nikdy nemusel vyčítat, že jsem se nesnažil alespoň tím nejmenším dílem postavit proti tomu, co považuji pro naši zemi za velké neštěstí.

Udělám to proto, že mám tuto zemi velmi rád. Udělám to proto, že uvnitř sebe velmi dobře cítím, kde je v tomto případě pravda a kde lež. Udělám to kvůli svým třem dcerám, protože výsledky těchto voleb by nás měly vést do budoucnosti, ne minulosti. Té minulosti, která je už příliš mnoho let spojená s Klausem, Zemanem, Klausem, a zase Zemanem, tedy minulosti, plné korupce, tutlání informací, arogance a kamarádíčků, kteří se smějí spravedlnosti.  

 

RB 

Ps. 1: I když bych sem mohl dát řadu odkazů či videoukázek, například těch, které podporují Karla Schwarzenberga, nevím, jestli je sem dávat. Tady jsem se snažil napsat co nejupřímněji svůj názor bez ohledu na cokoliv dalšího, nepotřebuji žádné odkazy, videa ani názory jiných lidí, abych věděl proč dávám přednost tomuto kandidátovi. 

 

Ps 2: Byť prezidentský souboj ukazuje, že slušnost se nevyplácí, přesto nechám i pod tímto článkem běžet diskusi, která bude jistě plná výpadů a anonymů. Alespoň tu slušnější část tedy prosím, aby se dokázala podepsat, pokud je to možné, prosím, nezaplňujte diskusi předlouhými okopírovanými texty ani odkazy na novináře Bartoše, opravdu o tyto antisemity, které tak rádi Zeman s Klausovými citují, tady na svých stránkách nestojím... Děkuju ... 
 

 

 

... autorem velmi trefné kresby v článku je Milan Kounovský, který kresbu namaloval pro Deník