Nemůžu začít jinak, než zvoláním, které teď slyším víc než cokoliv jiného - konečně!!!!!!!! Konečně začíná svítit sluníčko!!!!!!! Nebo alespoň - konečně přestalo pršet!!!!!!!

Kdo by to jen ještě nedávno řekl, jaká že přání budeme mít na začátku června, a co že nám dokáže udělat největší radost. Takže - třikrát hurá, hurá, hurá počasí!!! Když někdo dlouho zlobí, hned se dočká vděčnosti za to, že se na chvíli umoudřil. Kdyby nezlobil a byl pořád poslušný, ten by se nedočkal ani pochval. To nám ta spravedlnost kolem chování počasí i lidí tedy funguje. Poučení je jasné - pokud chcete být chváleni, tak občas musíte také zlobit :)  

I já nyní přemýšlím, jestli se spíš zlobit nebo chválit, jestli se vydat na cestu toho, co mě v minulých dnech potěšilo nebo spíš naštvalo. Vzhledem k tomu, že špatných zpráv o počasí i nás samých se objevovalo v minulých dnech až až, bude lepší jít ke zprávám dobrým. Zapomeňme na to, že část národa nedokázala vydýchat kočárek pro paterčata, vypusťme z hlavy různé negativní zkušenosti s chováním lidí, a radujme se z toho, že občas se někde někdo usměje a přitom nervózně nikde nespěchá.

Všechny špatné zprávy z minulých dnů uzavřu touto fotečkou, kterou jsem udělal před křižovatkou mezi Uherským Hradištěm a Kunovicemi. Starší řidič zřejmě svou nedbalostí přehlédl auto v levém pruhu a při předjíždění do tohoto pruhu najel těsně k auta. Mladší řidič nebezpečně "vytlačeného" auta si to nenechal líbit, po několika desítkách metrů vybrzdil auto staršího řidiče, vyletěl ze svého auta, otevřel dveře u druhého řidiče a začal na něj křičet - být v druhém autě mladší řidič s podobně slabými nervy, dopadl by spor zřejmě hodně drsně. To vše se stalo na našem Slovácku, kde prý jsou lidé milí, vstřícní, dobrosrdeční, pohostinní atd. atd...  Jo jo, podléhat iluzím je jeden z největších klamů, který může člověka nebo nějakou skupinu lidí potkat.  

Tak, a už pojďme jen k tomu dobrému a pozitivnímu, vím, že dost čtenářů těchto stránek sem chodí právě kvůli dobrým zprávám. Ty se mi mimochodem píší mnohem lépe, stejně jako se mi mnohem lépe píše při svítícím sluníčku, byť často píši v tichu se zataženými závěsy a při lampičce - to kvůli soustředění, jsem totiž přesvědčený, že slova i věty mají svůj hlas a já je potřebuji při psaní slyšet. Za špatného počasí a za špatné nálady psát nedokážu, nejsem typ, který by vypsal ze svých "nenálad", v takových situacích raději vyhledávám lidi, kteří jsou schopni ono sluníčko nebo nečas nahradit.

Moc rád bych vám proto například ukázal tohoto muže, má už kolem osmdesátky, jmenuje se pan Zajíc (viz fotečka), žije v Ostrožské Nové Vsi, a já ho včera odpoledne navštívil, protože chci psát o jeho otci, který byl vynikajícím kovářem. Jeho příběh se zřejmě ještě nikde neobjevil a já už se těším až ho napíši do červencového čísla oblíbeného regionálního časopisu Krajem svatého Antonínka.

Byť budu psát hlavně o otci pana Zajíce, rád bych vzpomněl i pana Zajíce. Nesmírně milý a vstřícný chlapík s neobyčejným vypravěčským talentem! Byl jsem šťastný, že jsem ho potkal a mohl si s ním povídat. Stejně jako jsem byl šťastný, že se mnou byl ještě jeden zajímavý mladý muž z Ostrožské Nové Vsi, který sbírá staré fotky - i o něm v časopisu napíši.  

Tady dávám ještě jednu fotografii, kterou mi pan Zajíc věnoval. Je z roku 1897, jsou na ní vojáci 3. pěšího pluku, 8. setnina - a to je tak všechno, co o fotce víme. Údajně je z Uherského Ostrohu, ale jestli je to pravda, nevím. Dávám sem tuto fotku ale proto, abych mohl napsat jednu prosbu, směřovanou k  vám,  čtenářům. Prosím, nevyhazujte staré fotky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Slyšel jsem, že prý to mají dnes mladí ve zvyku, ale nechce se mi tomu věřit. Pokud nevíte, co s fotkama, alespoň je naskenujte, přefoťte a dejte někde a internet, případně je zaneste na váš obecní či městský úřad, případně do knihovny či archívu. Likvidace, prosím ne!!!!! Napíši sem na web k tomuto ještě samostatný článek i s kontakty na lidi, kteří staré fotky zachraňují. Případně můžete fotky posílat i mně, vystavím je tady na stránkách. Lidé, kteří bývají na starých fotkách zachyceni, mají tak ohromné kouzlo, že je věčná škoda, aby jejich tváře skončily někde na skládce nebo v ohni.   

Mezi to dobré, pozitivní a optimistické počítám také včerejší předpremiéru dětského folklorního souboru Hradišťánek z Uherského Hradiště. Tady je jedna fotečka ze včerejšího podvečera, později přidám také nějaké video, nechci ho ale dávat dřív, než bude premiéra Hradišťánku. Schválně sem dávám dvě fotky, jednu jsem udělal během představení, druhou jsem nafotil na chodbě, kde si některé děti během vystupování takto hrály s míčkem. Proč zrovna tuto fotku? Zdá se mi, že dobře charakterizuje to, nad čím přemýšlím a co slýchávám i kolem sebe v místech, kde se děti věnují "folklóru". Jak vést děti ve folklorních souborech, jak moc je svazovat disciplínou a neustálým zkoušením, a do jaké míry jim dávat volnost? A jaké vystoupení s dětmi dělat, držet se čistě minulosti, dávných dětských her a zobrazování tradičního života, nebo se nebát využívat i současnosti, dnešní hry a třeba i modernější taneční prvky? 

Tak a další zápisky přidám v pátek večer nebo v sobotu ráno. Ať žije sluníčko!!!!! Venku je hezky!!!!! Ať máte štěstí na lidi!

RB

Sobota 8. června

O víkendu budu psát především další číslo "antonínkového časopisu" a jezdit po některých akcích v regionu, rád bych ale ještě pokračoval v tom, co mě těší, povzbuzuje a myslím, že nám všem dává - při všech těžkostech - i naději do budoucnosti.

Jednou z takových nadějí této země jsou základní umělecké školy, v naší zemi je jich hodně, na našem Slovácku ještě víc. Jsem přesvědčený, že děti vychovávají přinejmenším tak, jako základní školy (jist+ě, bylo by to na debatu), věřím, že kultivují dětskou duši, vedou ji ke kráse a pomáhají ji rozpoznávat, co je dobré a co špatné.

Včera navečer jsem se byl podívat ve Veselí nad Moravou, kde místní "zuška" slavila 10 let účinkování ve své nové budově. Při této příležitosti uspořádala velmi pěkné setkání, které bylo vlastně takovým menším festivalem uprostřed města. Udělal jsem na něm několik videoukázek, tady je jedna z nich, můžete vidět při zpívání pedagogický sbor. Zvuk není nejlepší, protože mikrofony braly kromě zpěvu i všechny okolní zvuky. Nijak to ale nevadilo, pokud se nemýlím, celé odpoledne mělo být jakýmsi nezávazným setkáním Veselanů - což se docela i podařilo. Moc pěkná akce, která je dalším důvodem, proč mám místní zušku rád a i takto jí vyjadřuji svou podporu - i když mám rád samozřejmě všechny "zušky" :) 

Dnes přidám také ukázky ze vzpomínaného vystoupení Hradišťánku. Tato ukázka ze čtvrteční předpremiéry je téměř z úplného začátku - tak prosté, tak jednoduché, tak krásné, děti, maminky, písničky, dávné spojení, k němuž bychom se v naší super moderní počítačové a mobilové éře měli co nejvíce vracet ...

Rád bych sem dal také tento odkaz - klikněte, prosím, TADY. Jde o dobročinný projekt Na kole dětem, který je spojený především se jménem známého závodníka na vysokých kole Josefem Zimovčákem. Pan Zimovčák a další cyklisté včera vyjeli na dlouhou trasum, kterou bych tady rád mapoval - a to díky Tondovi Vrbovi, který je na místě. Podívejte se na videoukázku, kterou Tonda natočil. Kdokoliv a cokoliv podporuje děti, si zaslouží absolutní podporu a obdiv.... Některá videa budu dávat na své stránky, všechna najdete na "TV" Tondy Vrby TADY, prosím ...