Rád bych se ještě vrátil k tragédii vv Kunovicích, kde, jak známo, bývalý zaměstnanec Letu Karel Musela zastřelil dva klíčové manažery a spoluvlastníky firmy. Nejde mi přitom o nějaké bulvární senzace, jen jako novinář cítím, že existuje několik důležitých otázek, které dosud nebyly vyjasněny.

Jedna z nich se týká samotného zásahu policie, nebylo mi jasné, a také se o tom nikde nepsalo, proč zásah policie přišel až po dvou hodinách od nahlášení případu (nahlášeno 11:47 - zásah po 13.30), jestliže v budově společně s pachatelem byla zraněná generální ředitelka Ilona Plšková. Když jsem navíc slyšel, že vedení firmy nebylo spokojeno s rychlostí zásahu policie, rozhodl jsem se o tom napsat do dnešní MF DNES článek.

Prostor na článek však nebyl velký, a tak se do něj nevešlo vyjádření mluvčí krajské policie Jany Bartíkové, které mi posílala. Bylo podrobné a zajímavé, tak ho dám alespoň sem na web, některé informace v něm se ještě nikde neobjevily.

Když jsem sháněl do zmiňované článku informace, narazil jsem i na další otázky, ke kterým zatím chybí odpovědi.

Například stále není jasné, zda Karel Musela chtěl nebo nechtěl zastřelit také generální ředitelku. A pokud ji chtěl zastřelit, jak informovala v prvních informacích policie a žalobce, tak není jasné, proč ji nezastřelil, když s ní byl možná až dvě hodiny zavřený v budově. Někde v médiích se objevilo, že přežila proto, že dělala mrtvou, ale ani policie, ani žalobce takovou informaci nepotvrdili. Naopak, některá svědectví mluví o tom, že Karel Musela jí nechtěl ublížit, ani ji nechtěl vzít život.

Další nezodpovězenou otázkou je i to, kdy si vlastně vzal Karel Musela život. Svědecké výpovědi se v tomto liší, a to docela podstatně. Někteří svědci mluví o 12.00 hodině, někteří až o čase před 14.00 hodinou, tedy při příchodu zásahové jednotky do budovy. 

Možná namítnete, proč se v tom takto "šťourat". Jako novinář jsem vždycky rád, když politici, úředníci, policisté nebo další lidé poskytují veřejnosti co nejpřesnější a nejpravdivější odpovědi. Pokud tyto odpovědi z jakýchkoliv důvodů chybí nebo nesedí, považuji za důležité tyto odpovědi hledat nebo se na ně ptát. 

RB 

A tady jsou informace od mluvčí policie:

Je jasné, že pro lidi, kteří byli uvnitř, to musely být nekonečně dlouhé minuty, to, co prožívali, se asi jednoduše popsat nedá.

Co se týká našeho zásahu, policisté v prvních chvílích nevěděli, kolik je střelců. Měli jsme informace až o pěti šesti mrtvých či zraněných, o tom, že někteří lidé jsou rukojmí. Informace byly velmi chaotické, lidé byli v šoku, v areálu vládla velká panika. V tom případě se postupuje takticky, nikoliv bezhlavě.

Samotný zásah musí být připraven tak, aby ohrozil co nejmenší počet lidí. Naše hlídka (hlídka OOP Uh. Hradiště) skutečně byla na místě 12.05 hodin a okamžitě zpětně informovala operační důstojníky a vyžádala si pomoc.  Pochopitelně policisté místo zajistili, aby pachatel nemohl utéci a aby se do areálu nedostali lidé, kteří by při zásahu mohli překážet.

Vzhledem k situaci (mohlo jít skutečně o více aktivních střelců, jednu chvíli se dokonce mluvilo o rusky mluvících útočnících) operační důstojníci povolali zásahovou jednotku KŘP Jihomoravského kraje (12.05 hod.), která je na tyto účely trénována, disponuje výstrojí i speciální výzbrojí.

Abychom proces urychlili a zjistili další, co možná nejpřesnější informace k útočníkovi, vyjel na místo i náš pohotovostní a eskortní oddíl (taková „malá" zásahovka). Pomáhali v evakuaci a také všichni zjišťovali všechny možné informace ke konkrétnímu místu mimořádné události a k pachateli, sháněl se na něj mobilní kontakt.

Po dvanácté hodině přijeli i naši vyjednavači (na místě byli hned dva), komunikovat s pachatelem se jim však nepodařilo, zkoušeli to jeden přes mobilní telefon, druhý z chodby.

Mimochodem nikde se zatím nezmínilo, že tam byli i naši členové posttraumatického intervenčního týmu, kteří poskytovali první psychologickou pomoc zúčastněným zaměstnancům společnosti.

Členové zásahové jednotky z Brna jeli zrovna na jiný zásah k Devíti křížům, jeli po dálnici ve směru na Prahu, takže museli najet na první sjezd a teprve potom jet opačným směrem. Do Kunovic se dostali v 13.15 hod. To znamená, že ujeli 120 km za 70 minut. V tomto případě není absolutně možné připouštět jakoukoliv liknavost.

Každopádně, co se týká práce zásahové jednotky, na takové akce musí být jistá taktická příprava, takže to, že se domlouvali, předem konzultovali, kde se kdo asi nachází, kolik lidí je ohroženo apod., ze kterých stran vstoupí kdo, kam... Tuto část nelze ani zkrátit ani vynechat.

Jana Bartíková
mluvčí krajské policie ve Zlíně  

A po vyjádření mluvčí dávám ještě zajímavý rozhovor z Událostí komentářů s náměstkem policejního prezidenta. Ten se týká právě samotného zásahu policie - klikněte TADY, prosím...