I když sportovní hala v Havřicích chvílemi připomínala saunu a většina přítomných si volebními lístky znechuceně ovívala zpocený obličej, on rozdával úsměvy na všechny strany. Nový předseda František Miko po zvolení usedl před přítomné delegáty a spokojený výraz z něj čišel na míle daleko.

Zvítězil jsme rozdílem třídy. Očekával jste tak hladký postup?

Výsledek mě překvapil. Získal jsem přes dvě třetiny. Je velmi silný zážitek, že mě chtěli skoro všichni. Beru to jako absolutní zadostiučinění. Práce, kterou jsem do toho vložil, nepřišla na zmar. Kluby mi daly důvěru.

Koho jste považoval za největšího konkurenta?

Stanislava Travence a Františka Grebeníčka.

Co myslíte, že rozhodlo ve Váš prospěch?

Vsadil jsem na správnou kartu. Jezdil jsem po týmech a debatoval s nimi. To udělám i nyní. Navštívím jednotlivé oddíly a probereme, co se jím líbí a nelíbí.

Jaké budou úplně první kroky, které podniknete?

Jak přijdu do kanceláře, vyhodím popelníky (úsměv). Úplně je zruším, jsem nekuřák.... S výborem vytvořím strategii, se kterou oslovíme kluby. Ty se vyjádří, co by chtěly změnit a vylepšit.

Když se bavíte o výboru, jak jste spokojen s jeho obsazením?

Dá se říct, že jsem spokojený. Volba dopadla skoro podle mých představ. Ale nikdy nemůže být nic ideální.

Hovořil jste o strategii a změnách. V čem vidíte v současnosti problém?

Zakopaný pes je v zajetých kolejích. Vše se bere automaticky. Čeká se na dotace, ty se rozdělí. Teď to musí být jinak.

Prohlásil jste, že pokud budete zvolen, využijete svých manažerských možností ze zaměstnání. Platí to stále?

Samozřejmě. Předseda musí být i trochu manažer.

Vraťme se ještě k tomu, jak jste se vůbec ke kandidatuře na předsedu dostal?

Samy oddíly mě začaly oslovovat. Všechno vyšlo od nich. Chtěly nějakého člověka, který by přinesl změnu. Jsem už lidově profláknutý, ve fotbalovém prostředí se pohybuji dlouho.

Funkce předsedy s sebou nese mnoho povinností, které spolknou spoustu času. Jak se na to dívá rodina?

Děti už mám velké a jsem jen s manželkou. Fandí mi. Ví, že se vyblbnu na fotbale a doma jsem hodný. Určitě s ní zajdu na nějaký dobrý oběd, abychom oslavili výhru.

Kam rád chodíte?

Třeba v Hradišti na Masaro, ale to jim asi budu dělat reklamu (úsměv). 

Text: Lenka Horáková

Foto: Stanislav Dufka