Marie Malušová

Kdysi jsem měl sen, jak nahraju co nejvíce pamětníků ze Slovácka, aby jejich vzpomínky a třeba i zkušenosti zůstaly uchovány pro historii. Dnes už tento sen nemám, mnoho skutečných pamětníků prvních dekád minulého století už bohužel zemřelo, já nemám na nahrávání zdaleka tolik času a nenašel jsem ani nikoho, kdo by se ke mně v této snaze přidal - přestože jsem i tady na stránkách několikrát nabízel techniku i to, že přijedu.

A tak když přijedu na mnoho míst a ptám se, zda po zajímavých pamětnících, kteří zemřeli, zůstaly zapsané vzpomínky, zvukové nahrávky nebo videonahrávky, skoro vždycky slyším - nic nemáme. Strašně moc mě to mrzí, ale za chvilku budeme pod zemí i my, kteří dnes žijeme, tak proč se kvůli nahrávání starých lidí zase tak moc trápit? Zejména, když to cítím jako strašnou škodu asi jen já sám?

V poslední době jsem zachytil například tuto ženu na videoukázce, paní Marii Malušovou z Ostrožské Lhoty. Když si video pustíte, dozvíte se o ní více. Já bych snad jen dodal, že paní Malušová patří mezi ty ženy, které skoro při každé slavnostní příležitosti stojí v kroji či bez kroje ve dveřích svého domku a mají pohoštění například pro hovou chasu nebo fašankáře - nikdy jí přitom nechybí ve tváři úsměv a ráda si i zatancuje. Takových lidí kvapem ubývá a nikdo je nenahradí. Dnes máme desítky ženských časopisů, které ženám radí, jak mají žít spokojený život, ale přitom u těchto pamětnic poznáváme, že je to tak vlastně tak "jednoduché": Víra, práce, rodina, možná jediný osvědčený recept na štěstí. 

Nevím, jestli má smysl ještě vyzývat k nějakému nahrávání pamětníků, ale i při své sklepsi vás opět prosím - naslouchejte trpělivě pamětníkům ve svém okolí, povídejte si s nimi, zapisujte jejich povídání, nahrávejte je nebo případně točte i video !!! Díky, díky, díky!

RB

A nedávno jsem dával na internet také dalšího lhotského pamětníka - pana Vaňka. Zřemě posledního muže z dlouhé generace kapelníků, kteří se ve Lhotě v tomto rodě narodili. I teď s odstupem času na pana Vaňka myslím, protože byl nesmírně milý a vstřícný, měl obrovskou radost, že jsme ho s Lidkou Hájkovou navštívili. Určitě jeho vzpomínky někde v dohledné době budu publikovat. V listopadovém čísle časopisu Krajem svatého Antonínka se mimomochodem objeví další lhotská pamětnice.