Už delší dobu mě hodně štve způsob, jakým kraje, například ten Zlínský a Jihomoravský, pořádají dožínky. Jsou to naprosto umělé akce, s velkým rozpočtem a programem, který má se skutečnými dožínkami málo společného. Když jsem navíc letos viděl hejtmana Michala Haška, jak se veze v kočáru po vzoru mocipánů, nebo, když jsem si vybavil jiné krajské dožínky, kde bylo plno oficialit, nebylo mně z toho nejlépe. K čemu jsou takové akce?! Jaký mají smysl?! Co mají společného s prapůvodní podobou dožínek?! 

Věděl jsem tedy už dávno, co se mi nelíbí, ale nevěděl jsem, jak by měly vypadat dožínky 21. století, které by se aspoň trošku blížily podstatě dožínek a měly tedy nějaký smysl. Po tomto víkendu se mi zdá, že už nějakou představu mám, a rád bych vám ji ukázal - to proto, že jsem navštívil kvůli reportáži do pondělní MF DNES místo, kde takové "skutečné dožínky" dokázali v sobotu uspořádat. Místo: obec Úholičky, Středočeský kraj, jen několik málo kilometrů za Prahou... 

První překvapení mě čekalo hned jak jsem do Úholiček přijel. Žádní politici nebyli přítomni, dokonce ani žádný folklorní soubor (nic proti nim, máme je přece moc rád!), žádné dotace od státu nebo od kraje. Místo toho dvanáct zemědělců, farmářů, majitelů malých či středních rodinných farem. Právě oni se rozhodli uspořádat ve spolupráci se svou Asociací soukromých zemědělců Dožínky, které tedy vycházely "zdola", od nich samotných, od skutečných zemědělců, žádných herců, politiků nebo kohokoliv jiného.

Druhé překvapení spočívalo v místě, kde se dožínky uskutečnily. Místní zámeček a jeho okolní park, zámeček pěkný, ale poznamenaný tím, že mnoho desítek let beznadějně chátral, okolní park nádherný, překrásný. Nic takového jsem nečekal, viděl jsem i na dalších lidech, jak se jim v tomto prostředí líbí, chodili po parku, povídali si, hráli si s dětmi, zastavovali se u stánků, ve kterých se mohli občerstvit - věřte nevěřte - zdarma.  

Vraťme se ale k tomu nejpodstatnějšímu, k farmářům. Právě při povídání s nimi jsem se dočkal třetího překvapení, asi toho největšího. Tito chlapíci si nestěžovali, nenadávali na všechno možné, ale naopak mluvili o tom, jak jsou pyšní na to, že jsou svobodnými, samostatnými farmáři, kteří ze všeho nejvíce potřebují, aby měli volnost a prostor pro své podnikání.

Povídal jsem si s nimi, poslouchal jsem je a cítil jsem, jak by bylo dobré, aby právě takoví šikovní lidé dostávali prostor. Právě na nich by mohly stát do určité míry i vesnice, právě takovým lidem není často jedno, jak se vesnice vyvíjí, jak se tamní lidé chovají například k přírodě nebo vůbec k životu v tom kterém místě. Rozumněl jsem také tomu, když tito menší farmáři mluvili o tom, jak je štve "Agrofertizace" zemědělství, tedy systém, kdy firmy Andreji Babiše a další "velkých hráčů" skupují ve velkém cokoliv, co vidí jako snadnou možnost výdělku - ale bez jakéhokoliv propojení s tím, kterým místem, regionem, vesnicí. Stejně tak postupují tyto velké či větší firmy u skupování půdy, protože dobře vědí, že cena půdy půjde nahoru a bude sakrametsky dobrým "zbožím" - šak to známe i z našeho Slovácko, kdy se lidé zbavují půdy za směšně nízké peníze. 

Původně jsem si myslel, že z této akce odjedu hodně brzy, ale nakonec jsem zůstal několik hodin. Ne, že bych u stánků pořádal jídlo zdarma, ale například jsem sledoval filmy o přírodě, které byly součástí těchto dožínek. Nebo jsem se snažil využít čas k ještě většímu povídání s farmáři. Vše toto bylo nesmírně zajímavé, téma vesnice, člověka, přírody, krajiny, péče o tuto krajinu, by mělo být v médiích "skloňováno" ještě podstatněji více, než je.

Jsem přesvědčený, že právě v těchto tématech je ukryto "semínko" naší budoucnosti. Pokud totiž budou takové farmy prosperovat, pokud budou mít dostatek půdy, pokud lidé v tom kterém místě budou farmy využívat, pokud budou pečovat o svou krajinu, potom z toho podle mého názoru bude prosperovat celý region. A potom se bude dařit i tradicím, třeba zrovna dožínkám, protože přece nemá smysl dělat umělé dožínky s politiky, stejně jako je jasné, že tradice nebudou mít příliš smysl, jestliže na dožínkách budou hrát farmáře nějací členové folklorních souborů.   

Rád bych se tomuto všemu, o čem jsem na tomto místě psal, věnoval v budoucnosti víc a víc bych chtěl o tom psát tady na stránkách. Budu vám také vděčný, když mi napíšete svůj názor - s klidem třeba i nesouhlasný. Děkuji vám...

RB 

Tady jsem udělal videorozhovor s Janem Millerem a Petrem Svobodou. Jan Miller je majitel rodinné farmy, která hospodaří na téměř 900 hektarech a chová 350 krav. Petr Svoboda je majitel zámku a okolního parku, ve kterém sobotním dožínky probíhaly.

Mimochodem, zemědělci kolem Prahy se nejvíce věnují rostinné výrobě, na které vydělávají hodně slušné peníze. Většinou prodávají "překupníkům", kteří jejich úrodu vozí do přístavu v Hamburku, odkud jde úroda neznámo kam...

 A takto dožínky začaly. Nejdříve promluvil Jan Miller. Další povídání hostů mám ve zvuku a dám ho později také sem na stránky...

 A tady přidám ještě fotky...