Včerejší večer jsem končil na hlucké tvrzi, sedl jsem si na nádvoří, poslouchal, jak se do celého okolí nese muzika místní dechovky, a být trošku víc teplo, dokázal bych na tom místě sedět ještě déle. Vy se nyní můžete podívat, co se dělo uvnitř samotné tvrze, přináším první video ukázky, protože vím, že senioři už dnes budou brouzdat na stránkách a hledat včerejší záznam :)  Je také možné, že se nějakým článečkem vrátím k celému setkání v časopisu Krajem svatého Antonínka, kde bych ale od čiště informativního textu přešel spíše k tomu, co mě napadalo, když jsem celý seniorský program pozoroval.

Zmiňoval jsem se o dechovce, takže první dávám ji. A napíšu také její název, který je možná na internetu napsaný poprvé: Hlucký výběr. Prostě chlapi, kteří mají muziku rádi, což je určitě cítit i z jejich hraní. Parádička - jedním slovem.

A pojďme ještě jednou do kola a zazpívejme si: Aj to hlucké, širé pole, to je bože polečko ...

A tady je zmiňované deseti minutové literární pásmo o lásce...
Srdce to lidské, ach bože přebože,
za zlobu může snad, za lásku nemůže.  

A tady je ukázka z představení dětí, které chodí do dramatického kroužku k paní učitelce Hance Jackivové. Mám z děcek výborný pocit, jsou to nadaní šikulové, viděl jsem je vícekrát a věřím, že u divadla vydrží a připraví divákům spoustu pěkných zážitků - a až ještě trošku povyrostou, bylo by výborné, kdyby obnovili v Hluku tradici divadelního spolku...

... ještě přidám další ukázku a několik málo fotek ...

RB