Lhotské stavění

Psát o tom, že tyto stránky se snaží mapovat a podporovat tradice Slovácka je zbytečné, z toho důvodu tady nemůže chybět obnovení jedné tradice na jedné slovácké dědině - konkrétně v Ostrožské Lhotě. Reportáž z této "akce" jsem napsal do květnového čísla "antonínkového časopisu", tady na web dám videa a fotky. K fotkám jsem se zatím nedostal, snad se to podaří do konce týdne. Nějaká videa ale už mám, můžete se na ně tedy podívat. To první jsem už dával i na facebook, a vzhledem k tomu, že má přes 300 kliků, tak asi mělo smysl ho natočit.

Byl jsem samozřejmě vděčný mladým Lhoťanům, že tuto tradici obnovili, jsem přesvědčený, že by neměla chybět na žádné dědině, díky stavění máje dochází k parádnému setkání dědiny, i ve Lhotě se sešly různorodé generace. Prohlížel jsem si ty tváře a opět si uvědomoval, jak jeden život střídá druhý, jak staří pomalu odchází a mladí přichází, byl jsem překvapený, jak děti velmi rychle rostou a stále více se ve tváři podobají svým rodičům nebo prarodičům. Všechen ten koloběh je samozřejmě logický, přesto mě vždycky zaskočí tím, jak se z dědiny vytrácí ty, které jsem potkával a nedovedl si bez nich dědinu představit.

Od mládí přitom nelze očekávat uznání pro stáří, mladí lidé si myslí, že před nimi nic nebylo a starý člověk je pro ně "jen" starý člověk, že takový člověk byl mladý, že prožil zajímavý život, že toho mnoho udělal, to mládí neví. Třeba teď zemřel ve Lhotě pak Křápek, měl 87 let a jeho odchodem pro mě odešel i kus Lhoty, kdo z mladých ví, jaký to byl muzikant, kolik muzikantů vychoval a kolik lidí svou muzikou pobavil?

Pokud jde o dnešní Lhotu, i ona už žije pochopitelně především současností než tradicemi. Na jednu stranu je výborné, že vesnici snad stmelují akce typu stavění máje, na druhou stranu jsem cítil, jak moc lidi rozdělil spor mezi místními myslivci, kteří ještě nedávno seděli v jedné své chatce za jedním stolem. Teď jedna malá skupinka získala právo na honitby, aniž by druhou na cokoliv dopředu upozornila, takže sice dosáhla svého cíle, ovšem za cenu částečného rozbití dědiny i řady osobních vztahů. Teď sice probíhají mezi oběma skupinkami jednání, ale co jsem slyšel, kompromis není v dohledu, větší část myslivců je doma a myslivost v podobě vesnického plesu, setkávání a vycházek do přírody je zřejmě minulostí. 

Další věcí, která hodně Lhoťanů naštvala, je stavba asfaltové silnice v místech polní cesty, podél které rostly stromy a lidé tady chodili od dětství na procházky. Najednou stromy zmizely a lidem bylo oznámeno, že se cesta vyasfaltuje. Většina lidí vůbec netuší, kdože to vymyslel, kdo to financuje a především, proč se tam ten asfalt vlastně naveze. Nevím, možná časem budou rádi, že se projdou nebo projedou na bruslích či kole po takové silnici do polí, ale zatím jsem potkával jen rozzlobené a zklamané Lhoťany. Poslední den, kdy byl sníh, jsem si tuto polní cestu i s pokácenými stromy nafotil, fotky dám sem na stránky.

Vzhledem k tomu, že se na mě obraceli lidé se stížnostmi či prosbami, abych se na celou věc podíval, ptal jsem se starosty Tondy Jelénka na pár věcí, které s touto akcí souvisí, tedy, kdo ji vymyslel, proč vlastně, za jakým účelem, kdo to platí, kdo to dělá. Odpověděl mi toto: 

"Cesta se dělá na základě schválených společných opatření (cesty, nádrže apod.), která navrhlo společenství vlastníků pozemků (zástupci soukromých vlastníků nemovitostí, zástupce obce, zástupce Ostrožska) a po zpracování schválilo i zastupitelstvo obce dne 11.6. 2009 v rámci pozemkových úprav, které se dotkly téměř všech Lhoťanů. Projekt cesty zpracovala pro pozemkový úřad firma HBH Projekt, Brno. Součástí projektu je i seznam dřevin ke kácení. Vlastní cestu povoloval MěÚ Uh. Hradiště, kácení některých navržených dřevin obec. Cesta bude sloužit jako hlavní polní obslužná cesta. Náklady hradí pozemkový úřad z financí ministerstva zemědělství, které má na taková opatření každý rok vyčleněné prostředky. Pokud nebude čerpat Lhota budou čerpat jiné obce. Prostředky samozřejmě nelze použít na jiný účel (chodníky v obci). Všechny práce provádí po výběrovém řízení firma Proles, Brno." Tolik starosta, který si ještě postěžoval, že mu lidé chodí nadávat, ale ještě nebyl nikdo, kdo by se přišel na projekt podívat a seznámit se s detaily.

Co ještě napsat o Lhotě? Pokud pojedete kolem, navštivte sportovní areál s fotbalovým hřištěm, hospůdkou a tenisovými i volejbalovými kurty, je to útulný a nádherný areál v překrásném prostředí, vydejte se odtud na procházku směrem Hluk, nebo na Antonínek, nebudete zklamaní. Hospůdka má nového nájemce, jestli to byla prospěšná změna se teprve ukáže, zatím se mi zdá, že je to tak padesát na padesát, noví nájemce by se mohl rozjet více, držím palce.

Když jsme na hřišti, vzpomenu fotbal. Tady je situace docela zajímavá, dřívější předseda skončil, nahradil ho nový, ovšem i toho brzy nahradil ještě novější, a podle toho, co slyším, i tohoto novějšího vystřídá někdo ještě novější. Věnovat se v dnešní době veřejným záležitostem je stále těžší a těžší, lidé, kteří by chtěli takovou práci (a s tím spojednou kritiku všeználků) podstoupit, je stále méně a méně. Lhota je jen jedním z mnoha míst, kde něco takového můžeme sledovat. Snad tedy místní fotbal získá do čela člověka, který takovou oběť podstoupí - už teď má můj respekt.  

Tož, tolik v kostce poslední aktuality z dědiny, která je mému srdci nejblíž a která je pro klidný život podle mě ideální. Co jí chybí? Ze všeho nejvíce mladí lidé, děti, novomanželé, kteří by si tady postavili domek a zůstali tady, dost často slyším od Lhoťanů, že v tomto obec velmi zaspala. Jak moc zaspala nevím, myslím, že snahy "omladit" dědinu tady byly, jak moc úspěšné to byly snahy, opravdu netuším. Snad se situace zlepší a kromě hnusných solárních panelů hned při vjezdu do vesnice tady někde vyrostou třeba i desítky nových domků. 

RB 

... tady si povídám s Jakubem Hájkem, včelařem, florbalistou, zajímavým klučinou, který byl jakýmsi "mluvčím" zhruba třiceti kluků, kteří posbírali každý po 500 korunách, a o májku se postarali... 

... tady už je začátek stavění, myslím, že mnozí přítomní budeme na letošek vzpomínat velmi dlouho, stavění začalo někdy kolem páté a skončilo po osmé ... 

... chtěl jsem zachytit atmosféru kolem, když hrála muzika a lidé stavění máje sledovali, v této chvíli jich ještě nebylo až tak moc, škoda, že jsem lidi nenatočil později, kdy náves byla obsypaná lidmi 

... největší napětí zavládlo těsně před koncem, kdy bylo třeba vylézt po kmenu do několika metrové výšky a sundat řetěz s kramly. Tady vidíte chvíle po prvním neúspěšném pokusu, klučina na fotce se do určité výšky dostal, ale pak raději slezl - k obrovské úlevě všech okolostojících, nahradil ho druhý kluk, i ten se ale nakonec do potřebné výšky nedostal.