Po třech dnech vás opět vítám na stránkách, na které budu postupně dávat pozvánky i videoukázky z různých akcí z poslední doby. Čím začít? Mohli bychom začít videoukázkami z dožínek, tedy z Dolního Němčí a Kněžpole, kde se uskutečnily uplynulou sobotu.

Tady jsme v Dolním Němčí, první si můžete poslechnout paní Marii Ježkovou, která mluví o tom, jak to vlastně s dožínkami u nich je. V poslední době bývají jednou za pět let, protože ale v Dolním Němčí mají příští rok hody, udělali dožínky letos. Už v pondělí jsem psal, že mě potěšilo, kolik Dolněmčanů sledovalo dožínkový průvod od svých domů, slušná byla i návštěva na hřišti, kde běžel následný program. V Dolním Němčí se ještě tradicím daří, doporučuji vám podívat se na internet, kde se o řadě místních akcí dozvíte kupu informací.

Tady jsme stále ještě v Dolním Němčí, nenechejte se zmást tím, že začátek videa je stejný jako u předešlé ukázky. K paní Ježkové jsem totiž střihl začátek zpívání před domem hospodáře, abych atmosféru dožínek přiblížol těm, kteří třeba jiné video neuvidí. Na této ukázce jsem téměř nic nestříhal, tady můžete vidět, jak drží tradici dožínek v Dolním Němčí ve chvíli, kdy průvod přichází před dům hospodáře. Na této ukázce také uslyšíte moje povídání s tímto hospodářem i mladým krojovaným párem.

Toto video je také z dožínek v Dolním Němčí. Udělal jsem totiž rozhovor s rodinou Kadlčkovou, rodiče a jejich tři dcery. Byla to náhoda, zajímalo mě, proč jsou dívky v kroji, když nejsou z folklorního souboru, a tak jsem se dozvěděl, že to jsou tři sestry, že také jejich rodiče jsou v kroji a že jejich rodiče byli hospodáři, když byly v Dolním Němčí dožínky v roce 1994. Bylo to pro mě zajímavé a milé setkání, které podle mě ukazuje také jednu část našeho "slováckého světa".

Pozor, teď už jsme v Kněžpole (nebo Kněžpoli?), kam jsem se zajel také podívat. Byl jsem zvědavý, jak tady vypadají dožínky, jakou mají podobu, jak je prožívají místní lidé. Když jsem přijel náves byla ještě téměř prázdná, takže jsem si zašel na jednu limču do místní hospůdky. Poté, co mě slešna za pípou obsloužila a zároveň vedla s někým rozhovor po mobilu, vyšel jsem z hospody a pozoroval krojovaného mladíka, který rychlým krokem kráčel po návsi a silným hlasem udílel sebevědomě a rozhodně organizační pokyny - byl to Jiří Lapčík, kterého jsem požádal o rychlý videorozhovor. Tady tedy je, děkuji mu, že si udělal čas a vy, kteří mátev zájem, se tak můžete dozvědět o dožínkách v Kněžpole pár zajímavých informací.   

Kolem hospody se mezitím shromažďovaly domácí i přespolní soubory a já využil tyto chvíle k tomu, abych se o některých dozvěděl více. Vybral jsem si místní ženy, které se v dobré náladě těšily na následující program. Mimo jiné jsem se dozvěděl, že si říkají Děvčice z Kněžpola - TADY jsou jejich internetové stránky.