Tak kolik lidí chodí do kostela? Tady jsou velmi zajímavá čísla... Naše diecéze samozřejmě s náskokem vede.. A myslíte si, že věřící člověk je lepší?
Když jsem někdy loni mluvil s jedním z farářů, posteskl si, jak musí hlásit počty lidí, kteří chodí na nedělní bohoslužby. Přiznám se, že jsem se tehdy nezeptal, jak vlastně ty lidi počítá, nebo, kdo mu je počítá, ale věřím tomu, že se faráři snažili "hlásit" počty co nejvěrněji - jen nevím, jak počítali ten průměrný věk :) Konec konců, stačí se v neděli ráno projet našim Slováckem, nebo se ve stejnou chvíli projít po Praze či zajet do okolí Prahy a člověk má hned jasno. Ty rozdíly v počtech jsou propastné a zřejmě se dál budou zvětšovat.
Víc než tato čísla (byť velmi zajímavá) by mě zajímali postřehy, nebo ještě lépe studie, sociologů. O čem tato čísla svědčí kromě toho, že víme, kde kolik lidí chodí (přibližně) na bohoslužby? Jak moc a v čem se liší například lidé z míst, kde chodí do kostela takřka "davy" a naopak, kde je účast mizivá? Lze říci, že v místech častých návštěv kostela jsou lidé lepší? O hodně lepší? Stejní? Nebo se to prostě liší člověk od člověka bez rozdílu toho, zda navštěvuje například pravidelně bohoslužby?
Ano, já bych napsal, že víra dělá člověka lepším, a tedy v místech častých návštěv kostelů jsou lidé lepší, ale je to pravda? Kolik lidí by s tímto mým ůodvážným" názorem souhlasilo a kolik lidí by proti němu protestovalo? Jistě, namítli by, člověk, který nikdy do kostela nezamířil, může mít v sobě více dobroty než někdo, kdo sedí v první kostelní řadě a má neustále oči zvednuté k nebi. To se pochopitelně může stát a určitě i stává, ale já věřím tomu, že špatný člověk by byl ještě horší, kdyby kostel zeširoka obcházel.
Když občas nad tímto tématem přemýšlím, nevšímám si ani tolik toho, kolik lidí stoupá ten který den ke kostelu, ale všímám si okolí, nejen toho, které je bezprostředně kolem kostela, ale celého širokého okolí - u nás na Slovácku, na dalších místech Moravy, ve vesnicích v okolí Prahy nebo třeba až na severu Čech. V tom vidím onen velký rozdíl, který je mnohdy patrný na první pohled. Tam, kde se lidé starají o svůj "svatostánek", tam se také dokáží starat o řadu dalších míst. Tato místa jsou uklizená a hezká, je na nich patrná ruka někoho, komu není jedno, jak vypadá jeho okolí. Z toho potom také usuzuji, jací lidé v tom kterém místě žijí a co dobrého jim mimo jiné návštěva kostela přináší.
RB
Ps. Po publikování článku mi jeden ze čtenářů poslal upřesňující informaci, za kterou moc děkuji! Píše: Dobrý den, sčítání lidí v kostelích se dělá tak, že každý účastník bohoslužby odevzdá v konkrétní neděli jeden sčítací lístek, na kterém označí věk, zda je výdělečně činný a zda je muž, či žena - viz příloha. Označení se provede natržením lístku v daném místě. Poslední sčítání proběhlo 12. října 2014.
Pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb je v Česku zhruba 420 000, průměrný věk 47 let
Průměrný počet pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb v katolické církvi v roce 2014 byl v Česku zhruba 420 000 lidí a to včetně těch, kteří z různých důvodů nejsou schopni být na bohoslužbách fyzicky účastni, nebo sledují bohoslužby přes média.
Vyplývá to z výsledků sčítání návštěvníků bohoslužeb, které se konalo minulý rok na podzim a jehož závěry byly prezentovány na 100. plenárním zasedání českých a moravských biskupů v Praze.
Z celkového počtu přibližně 136 955 navštěvuje bohoslužby na území České církevní provincie a 282 234 v rámci Moravské provincie. Zhruba 3 750 osob potom bohoslužby navštíví ve farnostech Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve.
Nejvíce lidí navštěvuje bohoslužby v olomoucké arcidiecézi 109 754, více jak desetkrát menší účast mají bohoslužby v diecézi plzeňské 10 526.
Průměrný věk člověka přicházejícího do kostela je 47,32 roků. Nejvyšší věkový průměr 50,77 let má českobudějovická diecéze, naopak nejnižší Praha 43,47. U královehradecké diecéze a Apoštolského exarchátu informace o průměrném věku návštěvníků chybí.
Autor: Christnet.cz / Vít Luštinec