Pokud bychom mohli své srdce rozdělit na několik kousků, určitě byste jeden z těchto kousků mého srdce našli v Hluku o fašanku. Proto můj druhý návrat k letošnímu fašanku patří právě Hluku.

Byl už večer, docela pozdě, fašank končil jako obvykle v rodině Daniela Libosvára a jeho paní - jejich velká pohostinnost už také postupně bohužel ze Slovácka mizí. Na ukázce můžete trošku pocítit atmosféru, která tam panovala. Kromě lidových písniček zněly také písničky jiné, třeba zrovna Slzy tvý mámy od Petra Jandy nebo Není nutno od Zdeňka Svěráka. Samozřejmě ale o písničky šlo až "v druhé řadě", mnohem důležitější byla ona atmosféra.

Shodou náhod byli tomuto večeru přítomni studenti a jejich profesorka, kteří přijeli z Prahy Hluk "studovat". Když jsem s nimi o den později mluvil, byli z Hluku docela dost nadšení - jasně, my skeptici, kteří známe každodenní realitu, se nad tím trošku pousmějeme, ale přesto, naštěstí skutečně existují některé důvody, proč může někdo "cizí" prožívat v Hluku radost a nadšení - napíši o tom do květnového čísla časopisu Krajem svatého Antonínka, v tomto březnovém čísle už bohužel nebylo místo.

Tady je tedy video z krásného fašankového večera s Jandou i Svěrákem... 

RB