Slovácko zdolalo neškodné Budějovice, Švancara sebral hlasateli mikrofon (mnoho informací)
Slovácko porazilo v den Slavností vína neškodné Budějovice, ale až do první branky, kterou vstřelil Makedonec Ilija Nestorovski se nebylo na co dívat. Žádné šance, střel na bránu jako šafránu, zato moře nepřesných přihrávek a osobních soubojů, tak nějak to vypadlo skoro celý první poločas. V druhé půlce už se Slovácko zlepšilo a znovu může děkovat Švancarovi za milimetrovou přihrávku na první gól.
V závěru pojistil výhru Volešák, který dal za Slovácko první gól. Budějovice byly naprosto neškodné a po zásluze odjely domů s prázdnou.
Švancara hecoval diváky mikrofonem
„Děkujeme divákům za návštěvu a těšíme se na příští domácí zápas proti pražské Slavii.“
To měla být poslední slova do mikrofonu hlasatele a tiskového mluvčího klubu Aleše Mazůrka v zápase proti Budějovicím. Jenže ani on sám netušil, že odloženého mikrofonu se po zápase zmocní Petr Švancara, který s jeho pomocí hecoval při závěrečné děkovačce domácí kotel příznivců. Po něm si vzal mikrofon Vít Valenta a děkoval fanouškům za podporu.
„Vůbec jsem to nevěděl, ani netuším, kdo mu ukázal jak se mikrofon zapíná. Napiště, že bude platit pronájem,“ žertoval po zápase domácí hlasatel.
Co hlasatel netušil, to bylo domluveno už před utkáním a strůjcem všeho byl tentokrát nikoliv Petr Švancara, ale překvapivě Vít Valenta, který to po zápase také přiznal. „Napadlo to mě, ne Švanciho, měl jsem to domluvené s Markem Jurákem (marketingový manažér Slovácka), řekl jsem fanouškům v kotli, že máme za sebou pár nepovedených zápasů a hlavně ten pohárový v Břeclavi. Oni stáli vždycky za námi a chtěl jsem jim takto poděkovat. Dneska byli znovu fantastičtí, stejně jako celý stadión, poděkování přes mikrofon bylo na místě. Hned ze začátku jsem měl mluvit já, ale jak uviděl mikrofon Švanci, tak mně ho hned vzal. On jak vidí mikrofon, tak to je konec," vysvětloval Valenta.
Bratři Mezlíkové se poprvé střetli v ligovém souboji, smál se slovácký Radek
„Jsme za to rádi, že nám to byla dopřáno,“ tvrdil po zápase Pavel
V osmém prvoligovém kole se na uherskohradišťském stadiónu neodehrál boj jenom mezi Českými Budějovicemi a Slováckem, ale také neúprosná bitva o body mezi bratry Mezlíkovými. Na straně hostujícího Dynama, mladší sedmadvacetiletý Pavel, který se může pyšnit tím, že nastoupil jako vůbec nejmladší hráč k prvoligovému zápasu. V dresu Brna si zahrál jako patnáctiletý pár minut proti Karviné. O rok starší Radek přišel do Slovácka letos v létě z Opavy, ale v Budějovicích před časem také působil. Před utkáním si oba bratři po telefonu sdělovali aktuální dojmy, ale podle slov budějovického Pavla to nebylo nic neobvyklého.
„To utkání byla spíš taková zajímavost pro naše společné známé. My si běžně voláme před každým a po každém zápase, toto utkání spíš prožívali naše rodiny a příbuzní, pro nás to byl zápas jako každý jiný.“ Podobně to viděl jeho bratr Radek. „ Žádná večeře ani nic podobného v sázce nebylo. Po zápase jsme si pogratulovali. Kdyby vyhrály Budějovice, tak bych mu také pogratuloval. V lize je třicet zápasů a my jsme toto utkání opravdu brali jako každý jiný zápas,“ potvrdil slova svého bratra.
I když oba bratři Mezlíkovi mají za sebou už několik desítek ligových duelů, tak pro oba to byl v naší nejvyšší soutěži vůbec první vzájemný souboj. Potvrzuje to i Pavel Mezlík.
„Většinou jsme hrávali spolu Brně, ale už jednou jsme proti sobě nastupovali v druhé lize. Já jsem hostoval v Jihlavě a brácha hrál tehdy za Opavu. Proti Slovácku to bylo v první lize poprvé, kdy jsme hráli proti sobě. Jsme za to oba dva rádi, že nám bylo dopřáno, abychom si zahráli proti sobě."
Slovácký obránce Radek hraje na defenzivním postu a jeho bratr nastoupil v záložní řadě soupeře. Možnost vzájemného střetu tam tedy byla. Na hřišti se ale žádné bratrovražedné šarvátky neuskutečnily.
„Do těsného kontaktu jsme se skoro vůbec nedostali, nebyla žádná příležitost k nějakému ostřejšímu zákroku na bráchu. Čekal jsem, že Pavel nastoupí spíš ze strany, ale na hřišti se objevil jako podhrotový útočník. Podařilo se nám ubránit celý jejich útok a jsem za to rád,“ usmíval se po zápase dobře naladěný obránce Slovácka.
Českobudějovické Dynamo na Slovácku v letošní sezoně vůbec poprvé prohrálo na hřišti soupeře. Útočník Pavel Mezlík po zápase chválil svého bratra a příčinu prohry hledal v málo odvážné hře svého mužstva.
„Brácha podal vynikající výkon a já jsem se neprosadil, proto také vyhráli. My jsme byli dneska moc zalezlí a měli jsme v sestavě hodně defenzivních hráčů. Když jsme se snažili vyjíždět dopředu, tak se nám hrozně těžko útočilo. V útoku jsme byli dva, maximálně tři a to je v dnešním fotbale strašně málo. De facto jsme bránu Slovácka neohrozili, domácí měli perfektně zformovanou obranu a do ničeho vážnějšího nás nepustili.“
Téměř dva měsíce, tak čekali diváci na další nulu na kontě domácích. Proč tak dlouho, se snažil vysvětlit domácí Radek.
„Těžko říct, odpovím jednoduše. V minulých zápasech jsme dělali chyby, které soupeř trestal góly a naše šance zůstaly nevyužité. Dneska to bylo přesně obráceně. Měli jsme tři šance a dali dvě branky. Efektivita výborná, dozadu zodpovědný výkon a my jsme za to rádi. Konečně se nám podařila po Teplicích druhá nula,“ zakončil obránce Slovácka.
Táta Mezlík věděl, že nemůže na Slovácku prohrát
Do Uherského Hradiště jezdí na první ligu z malé vesničky Vlčatín, která má 147 obyvatel a leží kousek od Velkého Meziříčí. Může se pyšnit dvěma ligovými starty v dresu brněnské Zbrojovky proti Nitře a Košicím. V sobotním duelu mezi Slováckem a Českými Budějovicemi mu bylo absolutně jedno, které mužstvo bude bodovat. Devětačtyřicetiletý Josef Mezlík měl na trávníku své dva syna a jediným jeho přáním bylo, aby utkání odehráli bez zranění.
Kolik aut jelo na zápas bratrů Mezlíkových z Vlčatína?
Obyčejně jezdí šest, ale sestra Radkovy přítelkyně se vdávala, tak jely jenom tři.
Jezdíte na utkání svých synů pravidelně?
To víte, že jezdím. Každou sobotu nebo neděli někam vyrazím, podle toho, kde kluci hrají a kde je dobré spojení. Na Slovácku a v Budějovicích jsem byl na všech domácích zápasech. Slovácko hraje doma v sobotu, Budějovice v neděli a to mně vyhovuje.
Bratrský souboj vyzněl pro slováckého Radka, co jste říkal zápasu?
Já jsem hlavně věděl, že rodina dneska neprohraje a na ten zápas jsem jel celkem v klidu. V první řadě jsem si přál, aby se žádný z kluků nezranil a samotné utkání ať dopadne, tak jak dopadnout má. Když nehrají proti sobě, tak jim hodně fandím, ale v tomto případě jsem se jel dívat hlavně na fotbal.
Jak byste zhodnotil výkony vašich synů?
Já si myslím, že Pavel byl jeden z lepších hráčů Budějovic. Můj názor je, že na vystřídání nebyl, ale to je věc trenéra. Měl pohyb, chtěl balón, napadal obránce a chtěl hrát fotbal. V první půlce měl dvakrát, třikrát vystřelit, ale nevystřelil. Radek hraje stabilně už několik zápasů, je na něj spoleh a dneska to potvrdil.
Radek přišel do Slovácka v létě, neměl jste obavy, že bude vysedávat jenom na lavičce?
Neměl. Věděl jsem, že na to fotbalově má a dokáže se prosadit.
Byl to pro vás nejdůležitější zápas v dosavadní kariéře vašich synů?
Určitě. Oni proti sobě ligu nikdy nehráli a že dneska nastoupili oba, tak z toho mám radost, proto jsme je vychovávali.
Říkáte, že jezdíte na Slovácko a do Budějovic, který stadión je vám bližší?
Řekl bych, že na Slovácku jsou jedni z nejlepších fanoušků v celé lize, to se s Budějovicemi nedá srovnávat. Fotbal se hodně odvíjí od atmosféry v hledišti, byl jsem i v Praze, když hrálo Slovácko s Bohemkou a fanoušci Slovácka dokázali i tam udělat parádní atmosféru. Pozdravujte všechny diváky na Slovácku, jsou opravdu perfektní.
SLOVÁCKO - BUDĚJOVICE 2:0 (1:0)
Branky: 41. Nestorovski, 90.+2 Volešák. Rozhodčí: Kocourek – Košec, Slavík. ŽK: Volešák, Švancara, Nestorovski, Valenta – Laštovka, Hudson. Diváci: 5324.
1. FC Slovácko: Filipko – Kuncl , Mezlík , Košút 2, Kubáň – Fujerik , Kordula , Volešák , Urbánek (19. V. Valenta , 86. Reinberk) – Nestorovski , Švancara (81. Ondřejka). Trenér: M. Soukup.
Text a foto: std
SLOVÁCKO - BUDĚJOVICE 2:0. Ze Slavností vína rovnou na fotbal
SLOVÁCKO - BUDĚJOVICE 2:0. Kapitán Slovácka Michal Kordula,1 a podle mě nejlepší hráč Dynama, šestatřicetiletý Rudolf Otepka
SLOVÁCKO - BUDĚJOVICE 2:0. Vít Valenta po zápase děkuje fanouškům přes mikrofon. Švancara už má v tuto chvíli svůj monolog za sebou
SLOVÁCKO - BUDĚJOVICE 2:0. Bratři Mezlíkovi, ten vpravo je slovácký Radek.