Slovácko zase jenom remizovalo
Václav Činčala: „Pokud chceme postupovat, tak se musí doma vyhrávat…“
Michal Gonda by chtěl vstřelit už konečně vítěznou branku. Petr Faldyna přiznal, že i pro něho byl vstřelený gól překvapením.
„Neproměňujeme šance, neproměňujeme šance.“ Pořád stejná písnička v podání kouče Slovácka Leoše Kalvody. Možná i proto nasadil od začátku, a na jaře vůbec poprvé, do základní sestavy zkušeného útočníka Václava Činčalu. „Byl to pro mě těžký zápas. Celé utkání jsme dotahovali a musím přiznat, že ke konci už jsem toho měl plné zuby,“ hodnotí svůj start útočný hrot domácích.
Ze šťastného vedoucího gólu, který padl už po jedenácti minutách hry, se hosté z Vysočiny neradovali dlouho. Za šest minut nato srovnal právě Václav Činčala z opakované penalty (Šultes kopal bez pokynu rozhodčí a nedal. Pozn. aut.) a připsal si svůj pátý gólový zápis. „Za moji kariéru se mně ještě nestalo, abych šel na opakovanou penaltu. Nehledal bych v tom ani žádnou zvláštnost. Byl jsem rozhodnutý to kopnout doleva a vyšlo to stoprocentně.“ Říká ostřílený fotbalista, pro kterého je ale bod z domácího hřiště zatraceně málo. „Pokud chceme postupovat, tak se doma musí vyhrávat. Zvlášť teď, když ostatní mančafty z čela tabulky také ztrácí. Už jsme mohli být dávno na prvním místě, každé další utkání tak bude pro nás klíčové.“
Jak je možné, že prakticky se stejným kádrem jako v podzimní části Slovácko na jaře tápe a nemůže se naladit na vítěznou vlnu? Václav Činčala má v tomto naprosto jasno. „Je to tím, že na podzim jsme vyhrávali spoustu vyrovnaných zápasů nejtěsnějším rozdílem a měli jsme i to fotbalové štěstí. Vzadu jsme hráli na nulu a to se nám dařilo. Ze třech, čtyřech šancí nám tam vždycky alespoň jedna branka vždycky spadla. Dneska máme šest - sedm tutovek a nic. Prostě nám to tam na jaře nepadá,“ posteskl si Činčala.
Druhý poločas odehrál ve velkém stylu i obounohý záložník Slovácka Michal Gonda. Jeho druhý gól byl přesně takový, jaký si fotbalový fanoušek může představit. Odvážný průnik do vápna a tvrdé razantní gólové zakončení. „Snažil jsem se vystřelit křížnou střelu, a to se také dokonale podařilo,“ popisuje svoji branku.
Slovenský záložník mohl přidat dvě minuty před koncem i vítěznou pojistku. Z bezprostřední blízkosti branky ale volil místo střely přihrávku. „Teď už je to jenom kdyby, viděl jsem dobře postaveného a volného Vencu, (Činčalu, pozn. aut.) bohužel to nevyšlo. Ke konci zápasu jsme měli neskutečnou smůlu. Jihlava dvakrát vykopávala balón doslova z brankové čáry. Máme neuvěřitelné množství šancí a nemůžeme to prolomit. Jiné mužstva se u nás trefí prakticky z ničeho,“ povídá Michal Gonda, pro kterého to byla druhá trefa za sebou dresu Slovácka. „Byl bych raději, kdyby moje góly už konečně přinesly výhru. Dnešní remíza pro nás nic neřeší. Je to další ztráta, a ještě k tomu na domácím hřišti.“
Kanonýr Jihlavy Petr Faldyna nastupoval před časem v druholigovém dresu blízkých Kunovic. Před jarními odvetami byl dokonce vyhlédnutý jako možná ofenzivní posila Slovácka. Bylo toto utkání pro jihlavského útočníka nějak pikantní? „Vůbec ne. Z Kunovic už jsem dávno pryč. Je to osm nebo devět let, a to už je minulost. Dnešní zápas byl pro mě tak jako každý jiný.“
Byl to právě vysoký forvard Vysočiny, kdo se postaral o kuriózní vedení hostů.
„Prostě jsem jenom reflexivně zdvihl nohu a ani ve snu jsem nečekal, že mě domácí gólman z odkopu nastřelí a balón skončí v síti. Samotného mě to překvapilo. V ostatních zápasech to ani nezkouším, tady jsem měl prostě štěstí. Pamatuji si, že podobnou branku jsem dal v nějakém přípravném zápase, ale v mistráku jsem takto kuriózní gól dal vůbec poprvé,“ přiznal nejlepší jihlavský střelec.
Text: Stanislav Dufka
Foto: std - RB