Slovácko doma znovu nepřesvědčilo, bod si odvezl Hradec.
Bylo to fotbalové loučení Slovácka se svými diváky. Popravdě fanoušci domácích si zaslouží velké uznání. Fotbalisté jim svými výkony příliš radosti neudělali a některé utkání byly opravdu mizerné. Přesto si na každý zápas našlo cestu přes tři tisícovky diváků. V zápase proti Hradci fotbalová bída pokračovala. Nejenom podle mého názoru se na první půlku nedalo dívat. Žádná střela na branku ani fotbalová akce a to z obou stran. Oživení přineslo až střídání, když do hry naskočil Matůš a Berger. Na tiskovce nejen mě šokoval trenér domácích, když prohlásil, že jsme viděli kvalitní zápas, který se musel líbit. „Vždyť diváci tleskali i první poločas,“ řekl Jurkemik. Diváci co seděli pod námi na tribuně také svorně nadávali, tak nevím, které fanoušky myslel…
Slovácko doma znovu nepřesvědčilo, bod si odvezl Hradec.
Fotbalisté z Uherského Hradiště sice potřetí v řadě neprohráli, ale v sotva průměrném zápase domácí fanoušky zklamali. Votroci také příliš neoslnili, ale nakonec si zaslouženě odvezli bod.
Do vedení šli hosté po prudké střele Kaufmana v 57. minutě. O třináct minut později zachránil remízu hlavičkou Ineman.
Podle papírových předpokladů měla obě mužstva patřit k lídrům druhé ligy. Realita je ovšem jiná. Slovácko i Hradec sbírají velice skromně body, a mají velké problémy, aby se vyhnuli záchranářským starostem.
Domácí nastoupili vinou zranění bez dvou klíčových hráčů. Záložník Gonda bude mimo hru několik měsíců a útočník Chmelíček ulehl s virózou. „My máme dneska v útoku Čtvrtníčka se Sládkem, tedy hráče, které jsme vytáhli z juniorky,“ připomněl nucené omlazení domácího kádru kouč Jurkemik.
První vzrušení v zápase přinesla dvanáctá minuta. Kubáň přihrával na malém vápně Sládkovi, ale spolupráci domácích mladíků odblokovali obránci Hradce. O dvě minuty později po centru Stýskali střílel z první za hranicí velkého vápna znovu agilní Sládek, ale i s pomocí Formánkovi teče skončil míč těsně vedle. První dvacetiminutovku byli domácí aktivnější, ale vyložené gólové šance chyběli.
První potlesk tribun pro domácí se ozval zhruba v polovině poločasu. Z třiceti metrů se tvrdě opřel do míče Formánek, ale mířil přesně do rukavic gólmana Lindra. Hosté dali o sobě vědět po půlhodině hry. Zničehonic nebezpečně hlavičkoval Vít, ale Filipka nepřekvapil. Do konce poločasu už vyhlíželi diváci nějakou kloudnou fotbalovou akci marně.
Sedm minut po přestávce znovu zafungovala spolupráce Stýskala – Sládek, ale druhý jmenovaný prudkou střelou k tyči gólmana Lindra nenachytal.
Prakticky z protiútoku střílel z úhlu nějakých patnácti metrů Rezek. Filipko střelu jenom vyrazil ke kopačkám Kaufmana a ten už si věděl rady. Hosté se tak dostali z první vážnější střely do laciného vedení – 0:1.
Trenér Jurkemik reagoval na nepříznivý stav dvojím střídáním. Do hry přišli Berger a ofenzivní Matůš, kteří přece jenom viditelně rozhýbali útočné snažení domácích.
„Matůš s Bergerem hráli s vysokým nasazením, oba si řekli o základní sestavu proti Ústí,“
pochválil střídající hráče Jurkemik.
Hradecké štěstí trvalo přesně třináct minut. Po rohovém kopu se míč dostal ke Stýskalovi, ten ho poslal do šestnáctky a Ineman hlavičkou vyškrtl vedení hostů -1:1. Od vyrovnávací branky se domácí probudili a dál pokračovali v ofenzivních choutkách. Vítězný gól měl na kopačce pět minut před koncem střídající Matůš. Obrana hostů ho vytlačila do příliš velkého úhlu, ale i z těžké pozice jeho střela jenom těsně minula Lindrovu branku. „Škoda našich nevyužitých šancí v závěru zápasu,“ litoval Jurkemik.
Hlavně v poslední čtvrthodině zápasu vyvolaly na tribunách, a také na lavičce domácích, hodně hněvu některé výroky hlavního arbitra zápasu.
„Dneska jsme hráli proti přesile a to se potom těžko hraje. Sami jste to viděli a já to víc nebudu komentovat,“ řekl doslova po zápase kouč domácích Jurkemik. Ale i přesto hráče po zápase pochválil. „Dneska jsme hráli bez dvou hráčů základní sestavy. Těm co nastoupili nemůžu nic vyčítat, hráli na doraz, ale remíze pro nás není určitě úspěchem. Myslím si ale, že diváci viděli dobrý zápas z obou dvou stran,“ překvapil v hodnocení utkání domácí kouč. Jeho protějšek Oldřich Machala byl nakonec spokojený i s remízou. „My jsme stejně jako Slovácko ve složité situaci a potřebujeme bodovat. Vzhledem k vývoji zápasu můžeme být rádi za remízu, protože domácí měli ve druhé půlce daleko víc šancí než my.“
Slovácko – Hradec Králové 1:1 (0:0)
Branky: 70. Ineman - 57. Kaufman. Rozhodčí: Zelinka – Santarius, Adámková. ŽK: Lysoněk, Stýskala, Perůtka, Kubáň - Poděbradský, Černý, Přibyl. Diváci: 3 051.
Slovácko: Filipko – Kubáň, Ineman, Němčický, Formánek – Randa, Perůtka (64, Berger), Stýskala, Lysoněk – Čtvrtníček (64. Matůš), Sládek (84, Kerbr). Trenér: L. Jurkemik.
Hradec Králové: Lindr – Němeček, Poděbradský, Chleboun, Kalousek (64. Svoboda) – Vít, Nemček, Rezek (90. Válek), Dvořák – Kaufman, Černý (74. Přibil). Trenér: O. Machala.
Kapitán Slovácka Němčický: „Strašně se nadřeme na gól.“
„Naše stará bolest - strašně se nadřeme na gól a nejsme schopni jít do vedení. Potom dostaneme úplně zbytečnou branku. Zaplaťpánbůh za to, že jsme alespoň vyrovnali. Ke konci jsme sice měli tlak, ale prostě umíráme na koncovku. I když dneska to bylo spíš o náznacích než o vyložených šancích, “ dobře ví kapitán domácích.
Slovácko nesehrálo pro diváky příliš atraktivní zápas to potvrzuje i Pavel Němčický.
„Dneska byl hodně kluzký terén a bylo jasné, že to bude spíš o bojovnosti než o fotbalovosti. My už ani nechceme hrát na krásu, ale potřebujeme hlavně urvat všechny body. Dnes se to nepodařilo, tak se o to musíme pokusit venku. Ale ani Hradec toho moc nepředvedl a my jsme ho do vyložené šance prakticky nepustili.“
Obránce Slovácka René Formánek byl přesvědčený, že všechny body měly tentokrát zůstat doma. „Zbytečně ztrátový zápas. Dneska jsme si opravdu zasloužili vyhrát, je to škoda.“
Vedoucí branku Hradce se ale Formánek snažil odvrátit marně. „Miro Filipko míč nešťastně vyrazil před sebe. Kaufman stál přesně na tom místě, jak má stát dobíhající útočník. Byl jsem kousek od něj, ale on měl k balónu přece jenom o ten krok blíž než já. To už se potom těžko něco dělá. Při vší smůle pro nás to trefil parádně.“
Střídající Matůš měl na kopačce vítězný gól.
Po třízápasové absenci zaviněné zraněnými třísly se znovu v sestavě domácích objevil zhruba na závěrečnou půlhodinu útočník Lukáš Matůš. Nejhorší prognózy hovořili o tom, že tento rtuťovitý útočník vynechá celý podzim. Už v týdnu ale hlásil, že je na poslední domácí zápas připravený.
„Tento týden jsem zkusil trénovat. Ve středu jsem to skoro necítil a čtvrtek, pátek jsem šel do tréninku naplno, takže jsem byl připravený naskočit od první minuty,“ hlásí Matůš, který si první hodinu zápasu protrpěl na střídačce. „Já si myslím, že herně to nebylo až tak špatné. Kluci bojovali, dřeli, sice tam nebyly žádné vyložené gólové šance, ale bylo tam spoustu náznaků, které jsme ale nedotáhli do konce. V druhém poločase jsme je po inkasovaném gólu skřípli a já jsem věřil, že ta vyrovnávací branka tam přijde. Je obrovská škoda, že jsme nedokázali vstřelit aspoň ještě jednu branku. Remíza pro nás nic moc neřeší,“ dobře ví rodák z Francovy Lhoty u Vsetína.
Byl to právě vyléčený Lukáš Matůš, který mohl rozhodnout o tom, že všechny body zůstanou na Slovácko. Jeho šance pět minut před koncem byla poslední a také jednou z největších v druhém poločase. „Z tribuny to možná vypadalo jednoduše, ale k přesnému zakončení, mně chyběli jeden nebo spíš dva kroky. Už jsem byl v příliš velkém úhlu a ještě mě tísnil hradecký obránce,“ postěžoval si Matůš.
Stanislav Dufka