Několik dnů mám následující "téma" v hlavě a ještě před chvílí jsem si už po několikáté říkal, že ho sem nebudu dávat. Je totiž docela možné, že se podivuji nad něčím, co vám přijde naprosto normální a já jako nenormální. Nakonec jsem si ale řekl, proč ne, vším, co je na těchto stránkách, si říkám o to, abyste mě někteří považovali (a také že někteří považují) za nějakého podivína nebo alespoň někoho, o kom si s chutí někde u stolu pokecají.

Chtěl bych se zmínit o jedné televizní reportáži. Viděl jsem ji náhodou, nemohl jsem spát, pustil si ČT 24 a tam dávali v opakování  Týden regionů z Brna. Mám rád Českou televizi, ještě raději mám ČT 24, a mám rád samozřejmě také Brno a publicistiku, o kterou se tam snaží. Když jsem ale viděl jeden jejich příspěvek, už jsem neusnul a přemýšlel jsem nad ním i v následujících dnech. Myslím, že je typický pro přístup mnoha novinářů, informujících o tématech, souvisejících s vírou, církví, křesťanstvím.

Televizní příspěvek je prosím k vidění TADY, společně s pořadem běží dole na obrazovce nejdůležitější zprávy toho dne, "náš" příspěvek začíná 6.43

Možná by bylo nejlepší, abych k tomuto příspěvku nic nepsal, jen vás poprosil, jestli se na něj můžete podívat a poté sem pod článeček napsat, jestli vám přišel v něčem zvláštní nebo ne. Jak říkám, mnohem pravděpodobnější je druhá varianta - ale prostě, "jen tak" by mě to zajímalo. S klidem napište - téma papež a legendární světová kapela umožňuje obrovské množství "asociací".

"Do Brna přijedou Rolling Stones, oznámili v listopadu 2005 pořadatelé. Fanoušci šíleli, lístky hned rozebrali. Do Brna přijede papež Benedikt XVI, oznámila na konci letošního května katolická církev. Farnosti si hned začaly rezervovat místa a biskupství se pustilo do příprav," začíná dívčí komentář tuto televizní reportáž (uvedenou titulem ROLLING PAPEŽ), kdy diváci nejdříve vidí obrázek,v jehož jedné půli je veleznámý symbol této rokenrolové skupiny (vyplazený jazyk) a v druhé půli hlava papeže, který přijíždí do České republiky.

Reportáž divákům ukazuje, jak vypadají přípravy na obě "akce", a že vlastně jsou tyto přípravy "úplně stejné", jak zazní v reportáži. Podle jednotného střihu redaktorka vždy řekne nějakou zajímavost o přípravě koncertu a poté o přípravě setkání s papežem.

"Rolling Stones nakonec přijeli do Brna před dvěma roky v červenci, zabrali jednu z největších ploch, jaká je k dispozici, brněnské Výstaviště.....Papež Benedikt XVI. přijede za dva týdny, navštíví ještě Prahu a Starou Boleslav, ale v Brně odslouží největší mši. Ani Výstaviště by nestačilo, vyslanci Vatikánu našli ještě větší plochu, letiště v Tuřanech..," pokračuje reportáž a podrobně například popisuje pódia, na kterých vystoupila skupina Rolling Stones a na jaké se chystá papež.

Dál reportáž srovnává "fanoušky" i dary, které putovaly či poputují ke kapele či k papeži. Takže se dozvíme, že se například "činí farníci", kteří na biskupství donesli první dárky, nebo že "kvůli papeži uzavřou rovnou kus dálnice".

A jak reportáž končí? Přece klasicky, spokojeností "fanoušků". Ti, kteří byli na Rollig Stones, prý byli víc než spokojeni. A ti, kteří jdou na papeže? "Jestli i oni budou odcházet spokojeni a duchovně naplněni se uvidí za dva týdny, čtyři měsíce příprav by si to snad zasloužily," loučí se redaktorka.

Proč se nad tímto příspěvkem podivuji? Vždyť je všechno v nejlepším pořádku, reportáž byla chytlavá, zajímavá, nádherně srozumitelná, pochopitelná i dnešnímu mladému divákovi, kterým už nic o papeži a víře netuší, prostě parádní postmoderní zábavný televizní příspěvek. Příspěvek právě do naší postmoderní doby, která bude v dějinách učebnic (budou ještě v budoucnosti učebnice?) popisovaná jako doba, kdy všechno bylo naprosto relativní, všechno se mohlo a všechny hodnoty, jen tak mimochodem milá televize, související i se skutečnou podstatou návštěvy papeže u nás, se rozplývají jako pára nad kotlem. 

Vždyť je vlastně skoro jedno, jestli přijede papež nebo Rolling Stones. Dokonce bych řekl, že v celonárodním hlasování kupříkladu nejčtennějšího deníku BLESK o to, koho tady chceme vidět vystupovat, by to zpěvák kapely Rolling Stones Mick Jagger určitě nad tím "divným chlápkem" s ještě divnějším papa mobilem - kvůli kterému se zavírají dálnice - zcela jednoznačně vyhrál.

RB 

Ps. Rád bych ještě dodal, že tento můj článeček není o samotné návštěvě papeže, tedy o tom, jak je tato návštěva zorganizovaná, nebo co se mi na této celkové podobě návštěvy líbí nebo nelíbí, určitě lze vést polemiku také o tom, co šlo a mělo se udělat jinak. Například já se nikde na setkání s papežem nechystám a ani nejsem tím, kdo jeho program tvořil. Toto je prosím článeček o něčem jiném, o tom, jak lze či nelze něco porovnávat, jak lze "mediálně" vnímat dvě odlišné události.