S kapitánem Slovácka a jeho manželkou o sezoně, o klubu, o fandění
Zítra se v tiskovém středisku uskuteční setkání s hráči 1. FC Slovácko. Napište koho z hráčů budete chtít. Taková textová zpráva, tedy stejná jako každý týden, přišla od tiskového mluvčího Slovácka. Obyčejně se na setkání objeví dva nebo tři novináři, ale tentokrát jsem přešlapoval v tiskovém středisku sám. Vybral jsem si Michala Kordulu, který pochází z nedalekých Ratíškovic a mužstvo vedl v posledním zápase proti Příbrami jako kapitán. Celé jaro patřil k nejbojovnějším hráčům Slovácka a žádný zápas „nevypustil.“ Michal Kordula působil sympatickým dojmem, i když přiznal, že rozhovory moc nevyhledává, prý stejně nemůže říct co chce.
Zajímavostí u tohoto fotbalisty je, že byl čtyřikrát ve finále Českého poháru, naposledy v uplynulém roce se Slováckem, ale pokaždé zůstal na straně poražených.
Nejprve si přečtěte krátké povídání s manželkou kapitána Slovácka.
Markéta Kordulová věřila v záchranu Slovácka celé jaro
Bydlí v Ratíškovicích, odkud vyráží každé ráno za prací směr Uherské Hradiště. Ona pochází se severočeského Jablonce a on je ratíškovický rodák. Michal a Markéta Kordulovi. Zatímco Michal má konečnou na stadiónu Slovácka, tak Markéta pokračuje ještě o pár kilometrů dál, do Kudlovic, kde pracuje v mateřské školce. Při zápasech Slovácka se stává manželka Michala Korduly největším fanouškem svého muže. Proto nemohla chybět ani při posledním domácím duelu proti Příbrami. „Byla jsem strašně nervózní, ale to já jsem vždycky. Tentokrát to bylo ale o něco víc jako obvykle. Já jsme od přírody optimistický člověk a od začátku jsem věřila, že to dopadne dobře. Zdálo se mně, že tentokrát to klukům opravdu jde,“ směje se Markéta Kordulová.
Na stadiónu byla se svým čtyřletým synem Šimonem, kterého víc jak tatínkovy skluzy zajímali plastoví dinosauři, se kterými si během zápasu proti Příbrami hrál. Manželka záložníka Slovácka, tak musela dělit svoji pozornost mezi syna a dění na hřišti. Že její manžel nahrával Lukáši Zelenkovi na druhou branku Slovácka, to zjistila paní Kordulová až doma. „To jsem si opravdu nevšimla. Volali mi to po zápase až moji rodiče, kteří utkání sledovali na internetu. Jsem ráda, že to takto dopadlo a manžel k tomu přispěl. Věřila jsem v záchranu Slovácka celé jaro, i po tom nevydařeném utkání na Kladně,“ říká přesvědčivě manželka Michala Korduly.
Kordula: Když prohrajeme, tak jsem vzteklý a manželka raději nic neřeší
Podle záložníka Slovácka získá mistrovský titul Sparta a Zlín se do ligy nedostane.
Fotbalisty Slovácka čeká zítra v Plzni poslední zápas náročné prvoligové sezony. Utkání roku proti Příbrami svěřenci trenéra Soukupa zvládli. V západočeské metropoli proto můžou vyběhnout na trávník, poprvé bez slůvka musíte. Jinak se na to dívá defenzivní záložník Michal Kordula, který nechce o nějakém lehčím zápase ani slyšet. „Hrajeme o vítězství, o body, o klub,“ říká dvaatřicetiletý odchovanec ratíškovického fotbalu.
Petr Švancara před nedávnem prohlásil, že si rozhovory s novináři vyloženě užívá a baví ho to. Jak jste na tom po této stránce vy?
Já to teda moc nevyhledávám. Člověk do těch novin stejně nemůže říkat všechno, tak se tomu raději vyhýbám. Ne, že bych to odmítal, to ne, ale raději nechávám mluvit Švanciho.
Vraťme se ještě k uplynulému kolu. Kam byste zařadil z hlediska důležitosti ve vaší kariéře zápas proti Příbrami, který rozhodl o tom, že jste se v lize zachránili?
Rozhodně mezi ty …(chviličku přemýšlí) nechci říkat, že byl z hlediska důležitosti ten top, ale po psychické stránce byl jeden z nejtěžších v mé kariéře. Museli jsme prostě vyhrát. Bylo to podobné jako v zápase proti Mladé Boleslavi. Rozhodně to bylo důležitější než třeba finále národního poháru v uplynulé sezoně. Kdybychom Příbram nezvládli, tak by to byla sportovní tragédie pro celý region a hlavně naše velká ostuda.
Proti Příbrami jste vedl mužstvo jako kapitán. Cítil jste větší zodpovědnost?
Ani ne. Na to člověk hned zapomene. Já jdu na to hřiště vždycky stejně, snažím se odvést maximum a funkce kapitána mě nijak nesvazovala.
Po zápase s Příbramí prý byl v kabině i majitel klubu Zdeněk Zemek. Co vám říkal?
Ty věci, které nám vedení říkalo, jsou jenom pro nás. Raději si to nechám pro sebe.
Jak často k vám do kabiny chodí majitel klubu?
Pan Zemek byl u nás před začátkem sezony, ale během jara…to si nepamatuji, že by tam byl.
Čím si vlastně vysvětlujete, že Slovácko bojovalo o záchranu až do předposledního kola?
Já ani nevím, jestli mně to přísluší hodnotit. Tyto věci si musí vyhodnotit vedení klubu. Někde jsem četl, že pan Krejčí (ředitel Slovácka, pozn. aut.) prohlásil, jako jeden z důvodů velkou obměnu kádru. Všude ta ligová mužstva jsou dlouho pohromadě a maximálně se doplní dvěma, třema hráči. Tady se ta liga koupila a těch příchodů a nových hráčů bylo strašně moc. To by mohla být jedna z příčin. Já ale vidím hlavní důvod u nás hráčů, že jsme ty body nedokázali vydolovat daleko dřív.
Ve kterých zápasech mělo podle vás Slovácko na to uhrát víc bodů?
Teď mě napadá třeba domácí utkání s Bohemians 1905, které jsme zremizovali a měli na to ho vyhrát. Minimálně bod jsme měli přivést také z Teplic, kde jsme deset minut před koncem dokonce vedli a nakonec odjeli bez bodů. Nevím, jak jsme na tom v tabulce na hřištích soupeřů zápasů, ale hlavně těch bodů z venku bylo strašně málo.
Trenér Soukup prohlásil, že na záchraně má velký podíl i odvolaný kouč Mazura.Vidíte to podobně?
To nechci už vůbec komentovat. To fakt není otázka pro mě, to se musíte zeptat vedení klubu.
Na zápase proti Příbrami byla i vaše manželka. Chodí vám fandit na každé ligové utkání?
Na domácí zápasy chodí skoro na všechny. Když jedeme ven a jede můj otec, tak jezdí s ním.
A rozebíráte potom doma vaše zápasy?
Když přijedu domů a prohrajeme, tak jsem naštvaný, takže raději se synem zalezou do postele a spí. To nemám moc náladu na nějaké rozbory. Jsem vzteklý, že jsme prohráli a ona to ví, tak to raději ani neřeší.
Po vyhraném zápase s Příbramí to muselo být doma v pohodě, ne?
To bylo v pohodě, protože jsme byli s klukama na večeři (směje se).
Byla to večeře na oslavu záchrany ligy?
Neřekl bych, že to byla nějaká oslava. Byla to prostě neplánovaná večeře.
Co bylo dobrého?
Kuřata.
Zítra vás čeká poslední ligový zápas v Plzni. Je to vlastně první utkání, které nebudete hrát pod tlakem. Užijete si ten zápas o to víc?
Z mého pohledu určitě ne. Já se snažím hrát pořád stejně, ať je to jakékoliv utkání. Je to ligový zápas a já tu nervozitu tam budu mít pořád. Hrajeme o body, o vítězství a o dobré jméno klubu. Jsme zachránění, tak určitě bude lepší nálada před zápasem, ale já nechci nic podcenit.
Hrával jste pět sezon v Jablonci, který má ještě pořád šanci na mistrovský titul. Kdo bude podle vás letošním mistrem?
Já bych ten titul Jablonci strašně přál, ale myslím si, že Sparta už si ho vzít nenechá a Teplice doma porazí.
Ve druhé lize má pořád šanci na postup Zlín. Myslíte si, že se bude hrát v příští sezoně prvoligové derby Slovácko – Zlín?
Budou to mít strašně těžké. Nevěřím tomu, že Zlín to manko, které má na druhé postupové místo, smaže.
Ale postup byste přál sousednímu Zlínu, ne?
Je mně to fakt úplně jedno, kdo bude postupovat.
Text a foto: std
Kapitán Slovácka Michal Kordula se svým čtyřletým synem Šimonem. Paní Kordulovou se nám bohužel vyfotit nepodařilo
Tady se šampaňským na oslavu záchrany první ligy
...a společně s Tomášem Abrahámem