Moje maličkost

Hurá, hurá, měl bych se radovat, včera jsem tady napsal komentář s přáním, aby radní Uherského Hradiště nepodlehli tlaku a jmenovali ředitelem oblíbeného Slováckého divadla Michala Zatela a a oni tak skutečně učinili. Hurá, hurá!

Ne, že bych si myslel, že by můj komentář k takovému rozhodnutí přispěl, těch důvodů pro Zatela byla zřejmě celá řada, ale i tak, patřím svým způsobem k "vítězné" straně přestřelky kolem jmenování tohoto ředitele a měl bych se proto logicky radovat s "vítězi". Hurá, hurá!

Jenže, já se nijak neraduji, protože za první si myslím, že novinář by se nikdy neměl s vítězi čehokoliv radovat, pokud o tom kterém "zápase" psal, a za druhé, čím jsem starší, tím více mívám pochybností o tom, zda můj názor byl skutečně správný, zda jsem se přiblížil "pravdě" a zda jsem třeba nepřispěl k potopení těch či toho, kdo si zasloužil podporu.

Ty pochybnosti mám stále častěji u stále více věcí a nejlépe o nich ví moje žena - ostatně, ženy ví tařka vždy o svých mužích toho nejvíce. Většinu si s ní telefonuji po desáté večer, kdy ona už doma uložila dcery ke spaní, zatímco já skoro vždy sedím ještě v redakci novin a myšlenkami jsem u řady článků, které jsou buď v novinách nebo mnohde na internetu.

I včera večer jsem si s ní takto telefonoval a samozřejmě padla řeč také na zatím poslední uherskohradišťskou kauzu, tedy jmenování ředitele Slováckého divadla. Popisuji jí celou situaci, vysvětluji jí, cože je kolem jmenování tohoto ředitele známé a neznámé, ale ona reaguje tak, jak by asi zareagovala většina manželek - mysli na jiné věci, vykašli se na Hradiště i ředitele, skonči se svými internetovými stránkami, nechoď pořád na facebook, nepracuj tolik... Šťastná to žena, šťastný každý člověk, který na veřejné dění kašle...  

Samozřejmě, naše ženy mají takřka ve všem, co říkají pravdu, jenže mi chlapi si stejně nakonec děláme, co uznáme za vhodné - a já jsem bytostně přesvědčený, že má smysl věnovat se veřejnému dění, že má smysl napomáhat zlepšování poměrů v naší zemi, že má smysl podporovat to, co si podporu zaslouží. A tak po ukončení telefonu ještě píši odpůrcům jmenování ředitele Zatela, stejně jako píši zastáncům jmenování ředitele, protože mě štve, že zdaleka ne všechno kolem tohoto jmenování vím a nejsem si jistý, jestli  - řečeno vznešeně - pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí.

Je to zvláštní, čas a politické dění změnily tato slova prezidenta Václava Havla o pravdě a lásce spíše v ironii, nadávku, škleb, úsměv, ale já jim stejně věřím. Věřím jim a jsem šťastný, že můžu stále ještě dělat profesi, kde mám šanci se pravdě přibližovat, zkoumat ji, hledat a snad někdy se jí také dotknout. Zároveň ale s věkem a zkušenosti poznávám, jak je to nesmírně obtížné a jak snadné je zabloudit a třeba se i přiklonit ke lži a nenávisti.

Ne vědomě, ne se zlým úmyslem, ale prostě jen proto, že jsem dal příliš přednost svým emocím, že jsem měl obavu postavit se proti zlu, nebo prostě pouze proto, že jsem nedokázal lež a zlo rozpoznat. Nebo třeba z jednoduchého důvodu, že je lepší vlichotit se v něčí přízeň než se této přízni postavit a snášet kritiku, opovržení a zlobu - jaké zloby jsou jen lidé schopni, pokud nepíšete podle jejich gusta či názoru!

Nemyslím si, že bych tomu všemu, co jsem popsal, podléhal, jen si s věkem více a více uvědomuji nebezpečí těchto rizik a vím, že číhají na každého, kdo se chce pouštět do skutečně objektivního a nezávislého psaní, a tedy není placen za to, jaký názor napíše - takových "psáčů" je v různých píár a tiskových odděleních habaděj. Nesoudím je ani neodsuzuji, prostě mají jinou práci než novinařinu.

Vracím se v tomto konkrétním případě znovu do Uherského Hradiště ke jmenování ředitele Slováckého divadla a rád bych napsal, že i tato kauza mi ukázala, jak nesmírně moc a moc je důležitá otevřenost, transparentnost a snaha poskytovat lidem všechny informace. To se v tomto případě zcela evidetně nestalo, většina věcí prostě probíhala utajeně, mimo oči veřejnosti, k čemuž přispělo ještě to, že členové výběrové komise byli vázáni mlčenlivostí.

Shrnuto, sečteno a podtrženo, myslím si, že radní Uherského Hradiště udělali správně, když jmenovali ředitelem Slováckého divadla Milchala Zatela, ale zároveň si nejserm tak úplně jistý, zda skutečně vyhrála pravda, tedy nejlepší možné řešení.  Celá věc má sposutu otazníků, a já se jim budu snažit věnovat. 

Jak je u mě zvykem, ani v tomto případě obrazně řečeno nesedím s žádnou "partou" u jednoho stolu, ale spíše někde v koutě, kde zvažuji, zda jsem udělal vše proto, abych se dopátral "pravdy" a můj pohled byl ten, který straní jen a jen jí a nikomu jinému. Hurá, hurá...

RB 

Ps. A ještě přidávám články po jmenování ředitele:

V Hradišti vybrali ředitele divadla, ČSSD žádá odsunout jmenování 

Slovácké divadlo bude mít nového ředitele, režiséra Zetela 

Novým ředitelem Slováckého divadla bude režisér Michal Zetel Zprávy

Rozhodnuto. Slovácké divadlo povede Michal Zetel

A články před jmenováním:

Výzva Radě města k zastavení jmenování ředitele Slováckého divadla 

ČSSD v Hradišti chce zastavit jmenování nového ředitele Slováckého divadla 

MACHALICKÁ: Poslanec mluví do výměny šéfa divadla

Radní už znají ředitele divadla, jmenování provází výhrady