Jan Rokyta

Chtěl jsem původně začít toto povíkendové psaní skončenými Horňáckými slavnostmi, ale od pondělního rána mi bylo jasné, že první slova budou patřit někomu jinému. Jak už asi mnozí víte z internetu či doslechu, v neděli zemřel JAN ROKYTA, výborný člověk, muzikant, moderátor, autor řady pořadů, organizátor festivalů, člověk, který toho o lidové hudbě a lidech kolem ní věděl tolik, jako možná nikdo jiný.

Necítím se ale povolaný k tomu,abych o něm psal, to by měli udělat mnozí, kteří s ním spolupracovali a znali ho mnoho let. Já jsem byl jen pouhý posluchač, který si pouštěl také kvůli němu rozhlas, který sledoval akce, na kterých se objevil, a který dodnes vzpomíná na velmi pěkný pořad na Strážnických slavnostech asi tak před pěti lety, kdy byl v nedělním dopoledni pan Rokyta na pódiu se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Tehdy, pokud si dobře pamatuji, četli mimo jiné z dopisů, které si řadu let posílali, a také na pódiu zpívali. Skoro bych dodal, že to ještě měly nedělní strážnické pořady exkluzivní podobu, která postupně mizí - možná i proto, že ubývá takových osobností, jakou byl právě Jan Rokyta.

Pokud o něm někteří nic nevíte, můžete si kliknout například na články, které zaznamenaly jeho úmrtí, z nich se toho ale moc nedozvíte, články jsou velestručné a navíc hlavním zdrojem informací je jedině agentura ČTK - TADY a TADY články jsou. Pokud si na internetu povšimnu, že o panu Rokytovi napsal někdo něco cennějšího, dám sem odkaz později. Rád bych také našel jedno z čísel vynikajícího časopisu ZVUK, kde jsem s ním četl výborný rozhovor - alespoň něco bych z tohoto rozhovoru sem na web dal.

Pokud jde o Horňácké slavnosti, omlouvám se, že po pátečním a sobotním "přívalu" videoukázek a informací jsem se jaksi zastavil, ale v sobotu, v neděli a ani dnes jsem na Horňácké a svůj web čas neměl, v sobotu jsem byl do noci ve Velké, v neděli jsem se pohyboval po trase výstavy ve Velké, odpoledne na Kuželově a večer hody v Ostrožské Lhotě a dnes v pondělí jsem už naplno psal do MF DNES, takže dopoledne jsem "klohnil" jeden článek zcela mimo kulturu a odpoledne a navečer jsem psal z Letní filmové školy v Uherském Hradišti - na web byl čas až pozdě večer.

K Horňáckým se ale budu postupně tady na webu mnohokrát vracet, videoukázek, fotek i slov by šlo dávat na web nepočítaně. Mnohem důležitější je ale to, co letošní slavnosti nabídly, jak a čím se prezentovali sami Horňáci a zda o jejich vystoupení měli zájem diváci. Z tohoto pohledu vidím letošní ročník jako velmi úspěšný, myslím, že jsme mohli vidět několik zajímavých pořadů a mnoho pěkných vystoupení, kritických připomínek moc nemám.

Kdybych ale přece jen jednu měl uvést, vzkázal bych asi na Horňácko toto: Pamatujte na pořekadlo, že méně znamená někdy více, u některých pořadů jsem míval dříve i v současnosti pocit, že jsou až příliš dlouhé a jakoby "nastavované", někdy by stačilo třeba méně účinkujících, nebo alespoň písniček nebo tanců. Proč často musí vystupovat v pořadech každý soubor nevím, možná je to tím, že kdyby někdo nevystupoval, nebo nebyl déle na pódiu, tak by se zlobil, možná je to tím, že autoři pořadů prostě chtějí mít ve svých pořadech každého. Těžko říci, neptal jsem se, moje chyba, ale jestliže se autoři pořadů snaží něco divákům sdělit, můžou toto vyjádřit lépe a uceleněji na sevřenějším a kratším (ne krátkém) prostoru.

Rád bych ale k předcházejícím řádkům dodal, že je berte tak, jakobych je psal malými písmeny, velkými písmeny bych zdůraznil skutečně to, že Horňácké slavnosti 2012 se vydařily, zájem lidí byl hodně velký a pořady dobré i výborné. I takto přes internet bych chtěl všem "účinkujícím" poděkovat, kromě pátečního, sobotního a nedělního programu jsem se byl podívat také na středečních a čtvrtečních generálkách, a je mi jasné, že krása Horňáckých slavností stojí na obětavosti a pracovitosti mnoha a mnoha lidí - díky moc a moc za to.   

Pokud máte jakýkoliv názor na Horňácké slavnosti, budu opravdu rád, když ho sdělíte, ať už do diskuse za článek, posláním mně do mailu na radek.bartonicek@gmail.com nebo zavoláním na mé číslo 602 433 970. Hlavní text o Horňáckých píši do časopisu Krajem svatého Antonínka, a věřte mi, že rád při psaní tohoto textu zohledním i vaše názory - zatím ale nepočítám s tím, že by text o Horňáckých byl kritický. Jmenovat konkrétní vystoupení, která mě potěšila, teď psát nebudu, je jich řada, které bych "vyzvedl" -  jak jsem ale slíbil, budu se k nim tady na webu v příštích týdnech vracet.  

RB

Ps. Když tady tak v pondělním předpůlnočním večeru sedím, myslím na pana Rokytu a přemýšlím, jak jeho památku uctít - vzpomněl jsem si na jeho červnové povídání v Českém rozhlasu a řekl si, že ho sem dám, věřte mi, že stojí za poslouchání: TADY si můžete toto povídání poslechnout ...

.. a tady jsem točil loni v Hroznové Lhotě Jana Rokytu, Magdalenu Múčkovou a Martina Hrbáče. "Boly časy boly, ale sa minuly, a po maléj chvíli, mineme se aj my..." zpívá Martin Hrbáč.  

... a dávám také videorozhovor, který s panem Rokytou točil Tonda Vrba letos ve Velkých Losinách na soutěži nejlepších mladých zpěváků lidových písniček, rozhovor je ale celý o soutěži ...