Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

První dojmy z vééélkých Slavností vína - zatím bez fotek

Větší polovina Slavností vína je za námi, nedělní program je už přece jen skromnější, byť akcí bude ještě pořád hodně - otevřené památky, končící výstavy ve Slováckém muzeu, přehlídky krojů, jarmark, atrakce pro děti... Pokud mám psát o dnešním dni, myslím, že stejně jako spousta jiných jsem konečně rád za trošku večerního klidu a ticha. Slavnosti byly podle předpokladu skutečně mohutné, krojovaných přišlo nesmírně moc, čtyři tísíce!

Své sehrála samozřejmě slibovaná tisícikoruna pro každého krojovaného, byť jsem byl na matiku úplně blbý, jsou to 4 miliony od hlavní pořadatelské firmy Synot. To je docela dost peněz, ale podle dalších otevíraných poboček této "sázkařské a automatové firmy" usuzuji, že peníze bez potíží vyplatí. Mimochodem, každý krojovaný měl na připravené lejstro papíru napsat své číslo bankovního účtu, mnozí to nevěděli, tak asi bude vyplácení z ruky na ruku.

Pojďme ale ke slavnostem. Jejich velikost už hrozí prasknutím, ze "zdrojů blízkých firmě" jsem dnes slyšel, že debatují o zrušení tohoto poplatku nebo o nějakém jiném řešení. Ona mohutnost programu se projevuje i velkou únavou samotných krojovaných, s mnohými jsem mluvil, a například předlouhé "posunování" v průvodu nebo dlouhé čekání na vystoupení je hodně ničilo. Navíc počasí nebylo nejlepší, foukal poměrně silný a studený vítr...

Osobně jsem byl skoro celou dobu jen v Redutě, kde vystupoval Mikroregion Ostrožsko, což mi bylo docela líto, ale slíbil jsem focení všech vystoupení. Ne, že bych neměl své "regionální krajany" rád, ale nesmírně jsem byl zvědavý na prezentaci jiných mikroregionů, chtěl jsem vidět jejich zástupce, byl jsem zvědavý, čím se chlubí. Bohužel k tomu jsem se dostal až po páté odpoledne, kdy už téměř všude balili. I tak ale bylo ve městě docela dost lidí, dovedu si představit, jak obrovská byla všude tlačenice během dne.

Volný, "nefotografický čas", jsem se snažil využít k povídání s krojovanými, rád bych sem na stránky i do Časopisu Ostrožska a Horňácka udělal něco ve stylu reportáže ze Slavností, ale nemám rád žádnou klasiku ve stylu novinového zpravodajství, mělo by to být snad zajímavé povídání o tom, jaké je či není Slovácko, jací jsme my, kteří tady žijeme, co lidem dává či nedává lidová muzika, folklor, v čem se cítí nebo necítí odlišní od těch, kterým toto nic neříká.

Shodou okolností jsem totiž ještě v pátek po půlnoci seděl s ochotníky jednoho divadla po derniéře jejich představení, kde mluvili o tom, jak je folklor na Slovácku až příliš podporovaný na úkor jiných aktivit, jak podle nich folklor dělá z některých lidí až příliš pyšné jedince, jak folklor - podle ochotníků - vlastně lidi nijak příliš nerozvíjí. Byly to otázky, které mě zajímají, přemýšlím nad nimi, a tak jsem s nimi krojované otravoval - i takto na dálku se jim omlouvám. Ale končil jsem příjemně - už když jsem chtěl odejít, dal jsem se do řeči s jednou zajímavou krojovanou dívkou z Popovic a dozvěděl jsem se, kolik zajímavého dělají kolem tradic třeba tam. A hned jsem dostal chuť i inspiraci do další "badatelské" práce :)

Co víc napsat? Samozřejmě jsem fotil jako posedlý, fotek mám určitě hodně přes tisíc, až je jednou stáhnu z počítače, vyberu a zmenším, dám je určitě sem na stránky a zlomek z nich také do časopisu. Fotky také budou na stránkách www.ostrozsko.cz, což jsou stránky Mikroregionu Ostrožsko, dívejte se na ně prosím, je na nich opravdu hodně aktuálních a užitečných informací. Bohužel jsem neměl blesk a slunko bylo ještě pořád ostré, takže většina fotek bude bídných, ale žádná škoda - už dlouho jsem k fotografii skeptický, její vypovídací hodnota není nijak velká, byť velmi rád fotím například portréty a občas i reportáže...

O vystoupeních zpěváků a tanečníků z Ostrožska jsem tady nepsal, spíš si to nechám na příště, osobně si myslím, že ve velkém stylu se předvedl Hluk, počínaje mnoha dětmi, přes ženský sbor Klebetnice a konče skvělou prezentací Hlučanů na hlavním pódiu celých slavností, moc se mi líbil lhotský Háječek, zajímavé vystoupení měly děti zřejmě z Blatničky, ale to si teď nejsem jistý, rád poslouchám chlapi z Boršic u Blatnice. Samozřejmě toho zajímavého bylo určitě víc, ale ne u všeho jsem byl (třeba při zpívání lhotského mužského sboru jsem měl na potvoru plné karty a musel je jít vyčistit), navíc přiznávám, že lecos se mi plete.

Šlo by psát i o dalším, ale třeba příště. Samozřejmě folklor využili opět různí politici k vlastní sebepropagaci, například hradišťský starosta, kandidující za pár dní na senátora, uváděl velký pořad zpívání mužských sborů na hlavním pódiu. Šak proč by to nedělal, všeci politici milovali, milujú a budú milovat folklór :)

RB