Tady je můj pravidelný sloupek pro páteční vydání Slováckých novin. Nebudu k němu nic dodávat, jen slibuji, že je poslední tohoto druhu... Pokud se některým nezdá, bohužel, jsem už takový... Ale chystám se na změnu :)

O našem adventním polepšování

Když jsem se chystal psát následující sloupeček o začátku adventu, několikrát jsem psaní odložil a říkal si, že toto téma opustím a už se k němu nevrátím.

Důvod? Sotva člověk o víkendu pocítí jedinečnou atmosféru počátku adventu, nastanou dny všední, které vás vrátí do skutečné reality našich životů. Stačí například přijet autem na první rušnější křižovatku a vidíte, kolik řidičů „vystřelí" těsně před vámi se svým autem z vedlejší ulice. A nemusíte být ani na silnici, můžete se jen procházet mezi lidmi, pozorovat je, mluvit s nimi, všude vidíte spěch a stres, o mezilidských vztazích nemluvě, v mnoha rodinách najdeme nesoulad a rozpory. Nadáváme přitom na dobu, přestože doba je dobrá, možná nejlepší v historii, to jen my „blázníme" víc a víc.

Jak tedy v takové atmosféře psát o adventu a všem, co s ním za námi přichází? Možná ale právě taková realita každodenního života je důvodem toho, abych u tématu adventu zůstal a místo popisování skepse se raději upíral k naději. Kde jinde vidět v naší zemi naději, když ne na Slovácku? A kdy jinde, než nyní?

Představuji si tedy všechny vás, kteří jste v první adventní neděli klečeli před Bohem po celém Slovácku, myslím na první svíčky na adventních věncích, které jste mnozí zapalovali, přemýšlím nad vámi, které jsem viděl na ranních rorátních bohoslužbách, nezapomínám ani na ty, kteří jste advent vítali zpěvem, muzikou nebo poslechem na mnoha akcích – vždyť sami víte, jak moc takových i jiných akcí v našem regionu naštěstí pořád je.

Co myslíte, kolik nás bylo? Nevím, ale odhaduji, že nás byly tisíce, mnoho tisíc. Byl jsem se podívat například v Louce na Horňácku, kde místní lidé připravili krásné adventní odpoledne, a odtud jsem ještě před skončením odjížděl do Uherského Hradiště. V Louce hostoval mužský sbor z Kunovic a poté několik místních muzikantů i zpěváků, v Uherském Hradišti v kostele sv. Františka Xaverského hrála Cimbálová muzika Jaroslava Čecha se svými zpěváky a z Horňácka přijela CM Petra Galečky a Sboreček žen z Lipova. Však jste mnozí do hradišťského kostela zamířili a celý ho zaplnili, byl to nádherný koncert lidových duchovních písní. Videoukázky z něho jsem umístil i na své internetové stránky.

Po této vzpomínané neděli přišly sice jako obvykle ony popisované závody na silnicích a nervozita v ulicích i ve vztazích, ale o tomto víkendu budou opět tisíce lidí poklekat, zapalovat svíce nebo zpívat o dobru či Bohu. Řekněte mi, je možné, aby tato síla mnoha tisíc lidí tady na Slovácku jen tak lehce odešla se všedními dny?

Nemusíte mi věřit, můžete se mi posmívat, ale jsem přesvědčený, že odraz této adventní pokory se přenese alespoň v nějakém podobě do našich všedních životů. Mnozí přitom začneme tušit, že klid a smír do našich srdcí nemusí přicházet jen na krátký okamžik až těsně před Štědrým večerem, ale ve skutečnosti právě nyní, už s první adventní svící. Teď prožíváme období, kdy máme šanci přemýšlet nad sebou víc než kdykoliv jindy v předcházejících měsících v roce. Zkusme toho využít, zejména, když nás je na to tady na Slovácku víc než kdekoliv jinde. Určitě každý máme co napravovat a v čem se polepšovat.

RB
Autor provozuje internetové stránky www.slovackoDNES.cz