Rekonstrukce Památníku

V posledních dnech se ještě více než jindy pohybuji kolem Slováckého muzea v Uherském Hradišti, a jelikož jsem "tak trochu" mluvčím muzea, snažím se dávat lidem co nejvíce informací o dění v muzeu. Jsem přesvědčený, že taková práce má smysl, pokud si myslím (možná bláhově), že Slovácku má smysl pomáhat, potom je logické, že se snažím "pobíhat" mimo jiné právě po Slováckém muzeu. Jeho činnost je velmi různorodá, čím více si k ní člověk "přičichne", tím více zajímavostí se dozvídá. Brzy dám sem na stránky ještě další informace o muzeu, například o výstavě Františka Kretze, což byl pozoruhodný bohém, o němž se zmiňuji i na začátku tohoto novinového sloupečku - a dával sem o něm zprávy i do novin, posílal něco novinářům, informačním centrům a školám...  

Takže, mrkněte se případně na sloupeček o Památníku Velké Moravy, který byl psaný mimo jiné proto, že "sponzoři" rekonstrukce památníku chtějí, aby se o této rekonstrukci co nejvíce psalo. A jak píši na konci sloupečku, pokud toto psaní pomůže tomu, aby sponzoři tyto i jiné kulturní projekty podporovali, pak má smysl takové články psát - a samozřejmě, napomáhat i zájmu lidí o historii. Kdože to bude ten Mojslav, o němž píši, nepůjdeme se na něj do památníku podívat, a jaká byla vlastně doba, ve které tento "člověčina" žil?   

O Památníku Velké Moravy

Původně jsem chtěl psát o občanovi jménem František Kretz, přesněji řečeno o tom, jak psaní novin jest sláva pochybná, zatímco sláva umělce, etnografa či bohéma nesmrtelná. Narazil jsem totiž na dobovou zmínku v novinách, která tohoto občana někdy před sto lety nehezky haněla, zatímco on měl teď ve Slováckém muzeu velmi pěknou vernisáž výstavy, která je celičká o jeho obdivuhodném díle - o onom „pisálkovi" do novin, který "mistra" haněl, dozajista nikdo nikdy z vás neslyšel a také neuslyší.

Leč, dnešní psaní bude nakonec o něčem nudnějším, nebude o žádném člověku, ale o budově. Ovšem, pozor, zmíním se o budově, jejíž jedinečnost se právě rodí. Rád bych se vám dnes zmínil o Památníku Velké Moravy ve Starém Městě, památníku, který jste určitě navštívili přinejmenším jako školáci, a možná by vás zajímalo, cože se s ním nyní děje.

Když jsem se byl na památník tento týden podívat, hned na začátku mě „praštily" do očí dvě věci. První věcí byla stavba sousedního kostela, po zhlédnutí jeho výšky a  také stavu, v jakém se nachází, nezávidím nikomu, kdo na stavbě pracuje nebo ji má na starosti - bude  to ještě obrovitá práce. Druhou věcí, které jsem si všiml a která mě překvapila, byla právě nynější podoba Památníku Velké Moravy.

Jeho rekonstrukce jde totiž velmi rychle dopředu, venku už dělníci připravovali lešení na závěrečné nahození fasádní barvy (která je zřejmě dnes už nahozena), uvnitř byla rekonstrukce budovy prakticky hotová a za chvíli v ní už bude možné začít s instalací multimediální expozice, kterou by měli začít návštěvníci obdivovat někdy od začátku příštího roku.

Věřím, že to bude něco ojedinělého, osvěžujícího, něco, co i těm mladším řekne, že by nebylo špatné zajímat se o to, jaké to bylo, když Morava byla skutečně veliká a mocná. Obdivovaným hrdinou by měl být především Mojslav, podle něho bude pojmenována hlavní postava celé nové expozice, díky Mojslavovi (a autorům expozice Miroslavu Vaškových ze Slováckému muzea v Uherském Hradišti a Zdeňku Galuškovi z Moravského zemského muzea v Brně) se návštěvníci dozvědí vše o Velké Moravě. Pro zajímavost - figuríny Mojslava a dalších postav doby vzdálené jsou už hotové a brzy začne jejich „oblékání".

Rád bych se ještě zmínil o penězích, nemusím určitě vysvětlovat, že pro Slovácké muzeum nebylo jednoduché peníze na tento přitažlivý projekt získat. Nakonec se to podařilo, částka kolem třiceti milionů korun je pohromadě, pomohly nejen peníze z Čech, ale také například z některých evropských zemí. Dovolte mi proto, abych nakonec článku zmínil přesnou citaci věty, kterou nejlépe vyjádřím díky těm, kdo opráší přes nynější projekty slávu Moravy. Tedy:  „Tyto projekty jsou podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP, Norského finančního mechanismu a Zlínským krajem."

Složitá věta? Určitě ano, ale „sponzoři" právě na takové větě trvají. A za jejich štědrost taková věta stojí, co říkáte?

Radek Bartoníček
autor tvoří internetové stránky www.slovackoDNES.cz