Rád bych ještě jednou upozornil na setkání, které se uskuteční už zítra, v sobotu, v Javorníku. Bude tady setkání pěstounských rodin, a organizátorům velmi záleží na tom, aby tam přišlo co nejvíce "veřejnosti". Budete-li mít tedy čas, zajeďte do Javorníku, řekněte známým. Jelikož jsem s organizátory v kontaktu, vím, že každého člověka tam rádi uvítají  - velmi jim záleží na tom, aby lidé věděli o pěstounství co nejvíce. 

Můžete se podívat i na stránky o pěstounství, jsou prosím TADY, sobotní program v Javorníku najdete TADY... dopolední program je pro dospělé diskusní a pro děti sportovní, odpoledne přijde na řadu kultura, od 13.45 bude znít lidová muzika (velmi dobrá), od 14.45 hraje Petr Skoumal a Jan Vodňanský, moderátorem je Břetislav Rychlík. 

Tady jsou ještě prosím slova Julie Křivské Prejsové, kterými se právě obrací na veřejnost s pozvánkou: "Budeme rádi, když se této akce zúčastní co nejvíce lidí. Cílem takových setkání totiž není jen poskytnout prostor pěstounským rodinám ke sdílení si zkušeností, odpočinku a vzdělávání se. Důležitým cílem Dnů pěstounských rodin je přiblížit tuto problematiku lidem, kteří se s ni setkávají zprostředkovaně z médií. Tyto informace však častokrát nejsou objektivní. Přímý kontakt s pěstounskými rodinami může v konečném důsledku oslovit potenciální zájemce o přijetí ohroženého dítěte do rodiny," zní její slova, která jsem už jednou na stránky dával.

K tématu dětí a rodiny asi nemá cenu nic dodávat, každý víme, jak nesmírně důležitá a naprosto klíčová věc to je. Přemýšlel jsem nad tímto více než jindy například před několika dny, kdy jsem seděl s některými dětmi z Dětského domova v Uherském Ostrohu  nebo třeba i včera u televize, kdy na ČT 2 běžela moc zajímavý dokument o sponzorování dětí v Ugandě. Takový pořad měl být na ČT 1, třeba ony záběry, které ukazovaly, jak "blbých" 7 tisíc korun ročně jedné české rodiny zachraňuje život jedné dívenky v Ugandě. Ten rozdíl v životní úrovni byl tak neskutečný, že nikdo o tom nemá ani potuchy - myslím, že i ona česká rodina musela být šokována a zároveň povzbuzena, když viděla, jaký zázrak těch sedm tisícovek představuje pro mladičkého člověka někde v dálce.  Možná to tolik s pěstouny nesouvisí, ale i tady je na začátku soucit či pocit zodpovědnosti za jiné dítě, třeba v jiné části světa. 

RB