Strážničan Jan

"Pořádně sa nadechnút, narovnat, usmít, nasadit brýle, budeme zpívat," říká na videu učitel Vlastik Ondra z Nivnice. A poprvní, podruhé, potřetí, vlastně už ani nevím pokolikáté, oslovuje diváky s prosbou, aby si zkusili zazpívat. Pozoroval jsem ho takto několikrát na folklorním festivalu ve Strážnici, třeba s Hradišťanem a Jurou Pavlicou, a pozoroval jsem ho takto i teď v sobotu v Nivnici v pořadu Zpívání v krajině Komenského. A tehdy i teď jsem ho obdivoval, s jakým úsilím se obrací na diváky a vysvětluje jim, jak písnička a zpívání mizí z našeho života.

Já, skeptik, považuju jeho úsilí za marné a možná i zbytečné, protože nevěřím, že může mít úspěch. Ano, viděl jsem ve Strážnici, jak dokázal rozezpívat celé ohromné hlediště, jenže to jsme přece byli v té Strážnici, kde chodí "specifičtí diváci". Jak by chtěl třeba rozezpívat svou Nivnici, vždyť jsem v sobotu v hledišti nikoho moc z Nivnice neviděl? Ani letos, ani loni, ani předloni. Stejní lidé, stejné tváře. Můžou vůbec někdy Nivničané pochopit a ocenit, co tento učitel nejen pro jejich vesnici udělal a dělá? Nemůžou a nechopí. "Vykašlat" se na lidi a vzdát toto úsilí.

Jenže učitel Ondra to nevzdává, možná nerozezpívá každé hlediště a každého svého posluchače, možná se někteří budou divit jeho úsilí, stejně jako já. Jenže potom začnou přicházet na jeviště děti, které pod jeho rukama rostou, a já jejich počet nedokážu ani spočítat. Je jich mnoho a jejich počet stále roste. Tam na jevišti, ale i tam, ve sklepě nivnické školy, kde se chodím podívat na zkoušky. On s harmonikou na malé židličce a kolem něho takový kruh židliček, že další se už dokola nevejdou. A na každé židli malé dítě, které s harmonikou a zpěvem roste a učí se další a další písničky.

Představuji si jednou velikánské hlediště, před kterým bude stát opět učitel Ondra a opět bude zkoušet diváky, jestli by si nechtěli společně zazpívat - aby přece písnička a zpívání z našeho života nevymizely. A on nebude muset svou prosbu nijak opakovat, protože hledištěm se ponese jedna písnička za druhou. On se možná podiví, podívá se pozorně a zjistí, že to je hlediště plné jeho žáků. Už budou velcí, už se nevejdou na ty malé židličky ze sklepa a zkoušek, už budou rozeseti různě po světě, budou různých profesí i názorů, ale budou šťastní, že kdysi potkali jednoho učitele, který je vychoval v lásce k písničkám a zpívání. Ano, jestli má něco v života smysl, tak právě toto, učit děcka, učit je s láskou a učit je lásce.

Tady na videu můžete slyšet dvě krásné horňácké písničky, které zpívá výborný zpěvák z Hrubé Vrbky Mirek Drlík, doprovází ho Cimbálová muzika Mladí Burčáci. K němu se přidávají diváci (aspoň někteří), nejdříve nesměle, poté s větší odvahou i větší hlasitostí. Video je ze soboty, kdy podobně s diváky zpívali další výborní zpěváci, Pavla Guryčová, Jakub Tomala a Jan Gazda. A v pozadí vždy stál učitel Ondra.  "Pořádně sa nadechnút, narovnat, usmít, nasadit brýle, budeme zpívat." Zkusme to, určitě nám písnička, kterou si sami zazpíváme, život ulehčí a udělá šťastnějším.

RB 

Takto celé setkání s názvem Zpívání v krajině Komenského, s podtitulkem Zazpívejme sobě a pospolu, začínalo. Jako první se snažila diváky rozezpívat Kateřina Gorčíková z Březové. A pak se přidali další tři zpěváci, každý z jiné části našeho regionu ...

Tady je Mirek Drlík, kterého jsem už avizoval a který byl původně tady na stránkách jako první ...

Jakub Tomala... A diváci... Někteří...

A tady Jan Gajda ze Strážnice. Nejdříve uslyšíte jeho povídání. A vy, kteří máte vztah k lidové kultuře, se opět přesvědčíte, že na lidových písničkách jsou krásné i příběhy kolem nich. Pan Gajda jeden vypráví ...

A tady se už můžete podívat na děti učitele Ondry. Všimněte si třeba dětí kolem cimbálu, vždycky je radostné vidět kolem tohoto krásného nástroje tolik děcek, které ho umí rozeznít a k tomu přidat zvuk dalších hudebních nástrojů ...

Malučká Nivnička, nejmenší ze souborů Nivničky. A s dětmi vystupovali také jejich rodiče, tedy hlavně maminky. Snahou učitele Ondry je, aby rodiče děti jenom nepřivezli do souboru, ale aby s dětmi v rodinném kruhu zpívali, povídali si a třeba i vystupovali.

A ještě holky a kluci z Malé Nivničky ...

A krásný ženský zpěv - Bystřice pod Lopeníkem ... Přidají se chlapi z Boršic u Blatnice a Nivnička ...