Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Po týdenním mlčení: Antonínkový časopis je hotový - tady je titulní strana... A jedna prosba: jezděme, prosím, opatrně, na silnici vyhasl zbytečně další život

Abych se tady na stránkách odmlčel takřka na celý týden, to se mně za poslední roky stalo určitě výjimečně. Důvod? Kromě každodenní práce v zaměstnání jsem finišoval s časopisem Krajem svatého Antonínka, který jsem zrovna dnes dokončil a vy se můžete podívat, jak vlastně vypadá titulní strana - samotný časopis bude k dostání za prakticky symbolickou dvacku od příštího týdne všude na Ostrožsku a Horňácku a také na Informačním centru v Uherském Hradišti v bývalých Jezuitských kolejích.

Pokud jde o titulku, dlouho jsem váhal, jakou fotku vybrat, jak mnozí víte, držím se "folklorních" motivů, tentokrát jsem ale udělal menší změnu. Titulní fotka je svatební, zkoušel jsem ji dát na web a tam se líbila desítkám lidí, takže svým způsobem ti rozhodli, že půjde i do časopisu. Jen jsem ji musel bohužel oříznout na výšku, původní fotka je na šířku a je na ní ještě jedna malá družička. Mám tu fotku rád, přijde mi příjemná, bezprostřední, pozitivní, ale chápu, že ne každému se musí líbit.

K obsahu časopisu toho až tak neřeknu, byl bych rád, kdybyste si časopis koupili, najdete v něm mimo jiné desítky akcí, které lze navštívit na Ostrožsku a Horňácku během listopadu a prosince. Z článků bych možná vzpomněl rozhovor s Tondou Vrbou i starostou Veselí nad Moravou, nechybí portréty zdánlivě obyčejných lidí, jeden je zedník, další dva jsou v důchodu, mně ale především přitahovala jejich nátura a šikovnost, jeden má rád včely, druhý se "motá" kolem ovoce a zeleniny, třetí je vyšívačka krojů. Celou jednu stránku věnuji i motivu svatby z první stránky, snad mi porozumíte, co jsem chtěl textem říci. Nechybí pochopitelně sport a další a další věci, v časopise je opět mnoho a mnoho desítek fotek. 

V této chvíli bych chtěl především poděkovat těm, kteří mi s časopisem pomáhali. Panu Salčákovi, který napsal hned šest stránek, panu Gajovskému z Louky, paní korektorce Pokorné z Uherského Ostrohu, paní Špačkové z Uherského Hradiště z firmy Joker. V pátek jsem se pohyboval na trase Hluk - Ostroh - Hradiště hned několikrát, naposledy jsem si časopis ještě pročítal ve čtvrtek pozdě večer na koncertu Šafránu v Klubu Mír v Uherském Hradišti. 

Teď už myslím především na další číslo, pořád vidím v tvoření tohoro časopisu smysl, ti, kdo se kolem něj točili nebo točí, dobře ví, že to není o penězích, je to spíš o víře, že má smysl něco časopisem sdělovat. Velmi rád bych dal větší prostor různým fotografům i autorům textu, s fotografy by problém neměl být, je jich stále víc, horší je to s autory textů, zejména textů originálních, nezvyklých, překvapivých.

Budu vděčný VŠEM, kteří mi pošlete texty nebo fotky, není absolutně v silách jednoho člověka objezdit mnoho akcí v regionu a ještě psát další články mimo tyto akce. Proto ještě jednou, prosím: neváhejte a posílejte mi cokoliv z dění na Ostrožsku a Horňácku, děkuju !!!

RB

 

 

Dovolte, abych přidal pod tento pozitivní článek i fotku ještě jedno psaní, které je bohužel úplně jiného druhu. Když jsem časopis dopisoval, dozvěděl jsem se smutnou zprávu, která se mi už do časopisu nevešla.

Týká se další tragické události na silnici, v našem okolí jich bylo v posledních měsících několik. To, co se děje na silnicích je šílené, to, jak se chováme v autech nemá obdoby. Štve mě to, rozčiluje mě to, nahání mi to strach, každý den se bojím o své děti, protože ona silniční hrůza začíná už v uličkách, kde bydlíme, a pokračuje potom na samotných okreskách. Bohužel, nevidím nikde naději, že by se situace zlepšila, jezdíme jak pomatení.

Do této ponuré atmosféry zapadá i zpráva, která mi přišla - stejně jako jiným novinářům - od tiskového mluvčího uherskohradišťské policie. V pátek ráno posílal do mailu informaci o tragické smrti mladičkého řidiče, který bydlel v Hluku, tedy v městečku, kde bydlím i já, navíc studoval na škole, kde shodou náhod rovněž pracuji.

Upřímnou soustrast všem, kterým byl Tomáš blízký, snad jeho odchod z tohoto světa vyburcuje nás ostatní, abychom byli ohleduplní k sobě i druhým, život je přece přes všechny těžkosti krásný, a je strašné trnout denně strachy o naše blízké... 

 

Tady je tedy zpráva z mailu, včetně jedné přiložené fotografie: 

 

Zabil se ve vysoké rychlosti

UHERSKOHRADIŠŤSKO: Osmnáctiletý řidič letěl v BMW ke Slavkovu. Narazil do nájezdu.

 

Smrtí skončila havárie mladého řidiče BMW, který jel ve čtvrtek 1. listopadu v 18:15 od Strání ke Slavkovu.

Osmnáctiletý řidič z Hluku sjížděl ke Slavkovu ve velmi vysoké rychlosti. Projel levotočivou zatáčkou, kdy výjezd z ní zřejmě plně nezvládl a začal plynule vyjíždět vpravo, kde vyjel z vozovky do příkopu. Tímto žlabem pak jel asi sto padesát metrů. Auto se mírně natočilo vlevo, narazilo do betonového nájezdu na pole, od kterého se odmrštilo, přeskočilo jej a zůstalo stát v příkopu za nájezdem.

Při velmi silném nárazu tělo mladého řidiče opustilo auto. Ve voze jel sám. Osmnáctiletý muž zůstal na zemi ležet mrtvý.

Nehodu oznámil muž, který po chvilce k místu nehody dojel. K tragické nehodě vyjeli uherskohradišťští dopravní policisté, kteří začali ohledávat místo havárie.

Podle prozatím zjištěných informací vše nasvědčuje tomu, že za smrtí mladého řidiče stojí velmi vysoká rychlost, v níž nezvládl jízdu na mokré vozovce!

Osmnáctiletý muž, který při nehodě zemřel, havaroval podobným způsobem již letos v únoru. Na mokré vozovce jel příliš rychle a nezvládl průjezd levotočivou zatáčkou, za níž vyjel vpravo mimo vozovku, kde se auto převrátilo na střechu. Tehdy havárii přečkal pouze s lehkým zraněním.

V letošním roce se jedná o dvanáctého člověka, který zemřel při dopravní nehodě na silnicích Uherskohradišťska.           

2. listopad 2012, por. Mgr. Aleš Mergental

tiskový mluvčí Policie ČR Uherské Hradiště