Včerejší pocta

Jsem rád, že sem můžu dát včerejší vzpomínku Kunovic na jejich rodáka, Jana Hrubého, místního mladíka, který se rozhodl bojovat v druhé světové válce proti nacistům. Po bojích ve Francii, kde byl za svou statečnost vyznamenán Československým válečným křížem,  odešel do Anglie a byl vybrán mezi skupinku těch, kteří byli vysazeni na území Čech, aby přímo tady bojovali proti německým okupantům.

Jan Hrubý nakonec spáchal sebevraždu poté, co statečně bojoval proti ohromné přesile v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze - společně s dalším výsadkáři, mezi kterými byli i ti, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. Víc psát nemusím, věřím, že většina z vás má o této veledůležité události našich dějin přehled.  

Jsem také rád, že Kunovice připravily vzpomínku velmi důstojnou, starostka a místostarosta nejdříve položili květiny u rodného domu Jana Hrubého, kde rovněž zazpívali krojovaní Kunovjané - díky za to.

Poté všichni odešli na místní Pánský dvůr, kde poslouchali swingový koncert MELODY GENTLEMEN. Nebyl to jen tak obyčejný koncert, výtěžek z něj půjde na stavbu památníku Janu Hrubému. Škoda přeškoda, že přišlo jen velmi málo lidí, kdyby jich přišlo na takový koncert víc než třeba na Jízdu králů, měl bych ještě větší radost.    

Mohl bych psát dál, třeba o ing. Demlovi, který ještě před koncertem o Janu Hrubém povídal, mohl bych vzpomenout pana Štěrbu, který před domem Jana Hrubého stál a povídal mi, jak mu nacisté zavraždili otce, nebo bych se mohl zmínit, jak někteří Kunovjané dodnes odmítají například společné akce s Němci.

Je toho mnoho, o čem by šlo mluvit, bohužel ale nejhorší je to, že se nám mnohdy nedaří "předávat" mladým lidem vědomí toho, jak se jejich předci dokázali postavit zlu a jak třeba proti zlu bojovat. A tak třeba jenom v duchu položte kytičku na hroby všech statečných hrdinů, kteří se rozhodli bojovat za naši svobodu.     

Informací o atentátu na Heydricha je nyní všude mnoho a mnoho, zkuste si některé přečíst, stojí to za to. I já jsem byl před časem překvapený například tím, jak nesmírně krutě  se nacisté mstili mnoha rodinám, které parašustům pomáhaly. Statečnost těchto lidí nesmí být nikdy zapomenuta.

RB (Omlouvám se za jednu čistě soukromou prosbu. Po skončení koncertu jsem nechal na místě diktafon, který jsem dnes už v sále nenašel. Prosím, pokud ho někdo viděl, jestli by se mi mohl ozvat, má pro mě velkou cenu, mimo jiné jsem na něm měl řadu nahrávek z Jízdu králů ve Vlčnově, moc děkuju!!! Číslo na mě je 725 687 905)

Ps. K Janu Hrubému i dalším mladíkům, kteří šli bojovat do Anglie, se tady na webu ještě vrátím. Psal jsem o nich i v minulosti, například tady o Josefu Bublíkovi z Bánova, který padl společně s Janem Hrubým na stejném místě: