Manželé Lekešovi

S Tondou Vrbou se budeme zřejmě snažit navázat na společné natáčení, které se setkalo s tolika příznivými reakcemi letos v létě, kdy jsme natočili přes 70 videoreportáží ze Slováckého roku v Kyjově. Rádi bychom v mapování Slovácka v podobném duchu pokračovali, uvidíme, jak se to bude dařit, každopádně tady v Hluku jsem se postavil před kameru a Tonda za kameru - jako na Slováckém roku. 

V Hluku jsme se rozhodli točit proto, že stavění nových Božích muk je dnes už výjimečné i na našem Slovácku, navíc v situaci, kdy na celou "věc" nešla ani jedna veřejná koruna, ale vše zaplatili manželé -  smdesátiletá paní Marie Lekešová a její jednadevadesátiletý manžel Josef Lekeš. Už to je samo o sobě naprosto obdivuhodné, i když na Slovácku se nikdy až tak obdivu nedočkáte, o čemž by mohli vyprávět sami manželé, kteří si s nápadem a výstavbou Božík muk užili své ...

Pokusím se co nejdříve napsat k celé této události komentář, částečně jsem už něco napsal, ale není to ono. Vždyť jenom taková otázka, co jsou ona Boží muka vlastně zač a jaký mají smysl jsou otázky, které by dnes mnoha lidem dělaly velké obtíže. Sám jsem sice základní informace o nich věděl, ale teprve dalším a dalším čtením se dostával víc do hloubky a podstaty. A když jsem si povídal se svou desetiletou dcerou Aničkou, pochopil jsem, že pro děti je úplný problém porozumnět takovému tématu jako jsou Boží muka - ostatně jako mnoha jiným slovům a věcem, které jsou školy zvyklé řešit tak, že děti opíší Wikipedii a tím je pro školu učební látka probrána a dítě "naučeno" - za padesát roků se toho ve škole moc nezměnilo kromě toho, že přibylo spoustu techniky :)

Možná bych ani žádný komentář nemusel psát, vše podstatné můžete slyšet na videoukázkách, ale kdo dnes má čas poslechnout si celá videa, co se tak lidí ptám, tak vím, že málokdo. Zatím tak aspoň popíši jednotlivé videoukázky a později přidám i slibovaný svůj komentář. 

RB 

Ps. Pro zajímavost, TADY dávám odkaz na naši společnou práci s Tondou Vrbou v Kyjově na Slováckém roku, přes 70 videoukázek, které se u lidí setkaly s velmi příjemnými rekacemi, jsem jim za ně vděčný! 

Tady je zachycený úplný začátek, včetně mého prvního vstupu, abych divákům youtube vysvětlil, kdeže vlastně jsme a co se chystá...

Tato ukázka navazuje na předcházející, uvidíte a uslyšíte přivítání a dozvíte se příběh, proč Boží muka stojí tam, kde stojí... A ke slovu se dostane také starosta Martin Křižan, z jehož slov ucítíte, jak tuto událost prožíval.

A tady je trošku střih, zařadil jsme videoukázky po skončení žehnání, kdy jsme s Tondou udělali několik rozhovorů. Vše, prosím, vznikalo v rychlosti, protože někteří lidé spěchali na posezení na tvrzi... 

Tady jsem si povídal s akademickým sochařem Radimem Hankem, autorem reliéfů na Boží muce. Pan Hanke patří mezi uznávané tvůrce a je parádní, že byl oslovený někdo tak kvalitní jak on - podle toho také vypadá výsledek! 

A rozhovor s Vaškem Hájkem, který manželům Lekešovým pomáhal s realizací celé stavby, navíc napsal knihu, která byla vsazena dovnitř stavby - však se na videoukázce dozvíte více o knize a také ji uvidíte... 

 A starosta Martin Křižan, poslední rozhovor. Když už jsem s ním mluvil, využil jsem to i k tomu, abych se zeptal na aktuální problémy Hluku i na jeho bilancování dosavadního působení na radnici...

A tady už se vracíme opět na žehnání Boží muky, budu rád, když si videa prohlédnete, zpívají děti ze scholy, mluví Vašek Hájek z Ostrožské Lhoty... 

Moc hezké povídání kněze Antonína Bachana... 

A nakonec ještě chrámový sbor... 

A tady přidávám několik svých fotek. Moc jsem nefotil, soustředil jsem se na natáčení s Tondou, navíc jsem nechtěl moc zavazovat, místa kolem Boží muky nebylo moc a přišlo hodně lidí - naštěstí. 

Tady je pan Hanke s manželkou a dcerou. Mimochodem, dcera se podílela i na zmíněné knize Vaška Hájka. A také její práce na knize se mi moc líbí!

A děti. Hurá, hurá, hurá, že byly přítomny. Věřím, že děti, které byly na místě, přece jen získají k Božím mukám poněkud bližší vztah a budou se o ně také více v pozdějším věku zajímat - proto jsem vzal i naši Áňu...