Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Ohlédnutí za víkendem: večerní zpívání a hraní u blatnických búd s nočním náročným přesunem domů + zpěv Lúčanů, kteří mají první cédéčko

A ja jaj, není nic horšího, než vyměnit kolo za auto. Tedy, abychom si rozuměli, není nic horšího v případě, že tím autem či kolem jedete do Blatnice pod Svatým Antonínkem k vinařským búdám. Já dal poprvé po několika letech "putování" po Slovácku přednost kolu a dopadlo to neslavně.

Od búd jsem se nedokázal "odtrhnout" až do setmění, takže v noci jsem táhl kolo vzhůru k Antonínku a potom sjížděl z prudkého kopce ke Lhotě. To vše v úplné tmě, protože - omlouvám se všem přátelům bezpečnosti - mi nešla světla. Byla to ale krásná noční procházka i projížďka, byť jsem viděl jen na několik pár kroků a dychotal tak, že jsem slyšel jen sám sebe. Jediné, co jsem potkal, byli dělníci, kteří v té době pracovali na slavné asfaltové silnici za několik milionů, která vede nad Lhotou od jednoho pole k druhému, třetímu a dalšímu... Co se tam v tento noční čas dělalo nevím, ale kromě lidí byly v pohybu i stroje.

Za mé noční putování ale můžou především zpívající a hrající Horňáci společně s blatnickými vinaři, kteří ukazovali, že nejsú žádní lakomci, a vynášeli jedno víno za druhým. Byla to pěkná tečka za akcí s názvem Blatnické vinobraní, což byla třetí a poslední letošní místní vinařská akce - už během léta pořádali Blatničané putování búdami a také posezení pod hvězdami, čímž přilákali možná největší množství lidí za poslední roky. K tomuto poslednímu setkání se ještě vrátím dalšími videoukázkami a fotkami, jen to nebude nyní, ale někdy později.

 

... tady je tedy zatím krátká ukázka ze včerejšího večera - nechť věčně žijí ti muzikanti a zpěváci, kteří po skončení oficiálních akcí nespěchají rychle pryč, ale naopak dál hrají a zpívají! Tož, tak nějak to vypadalo včera při setmění pod Antonínkem ...  

 

... tady už jsme v sobotní Louce, kde místní mužský sbor ukazoval své první "cédéčko". Společně s ním mohli zájemci vidět také reprezentativní knihu o místních krojích. K tomu i k tomu se určitě ještě tady na stránkách vrátím.

 

... no a toto video jsem natočil také po skončení programu, kdy v Louce muzika hrála a doprovázela jednotlivce, kteří neseděli jen u stolu, ale dokázali také zazpívat a zatancovat. Šak mladí muzikanti, které vám někdy tady na webu představím, si pochvalovali, že sa aspoň někdo zvedl a oni mohli hrát v lepší atmosféře. 

 

Tak, to je pro dnešek všechno, čeká mě cesta do Prahy, která možná rozhodne o tom, jestli Slovácko (i s tímto webem) po několika letech opustím a budu se opět naplno věnovat novinařině. Prahy se také týká čerstvá pozvánka, kterou najdete tady dole vpravo na mém webu - na Kampě bude v sobotu už tradiční Malostranské vinobraní, které bývá také označováno za Dozvuky Horňáckých slavností. Rád bych byl na místě, ale vypadá to, že se budu spíše točit někde kolem trnek - v těchto dnech totiž na Slovácku vypukla trnková horečka, trnek je na stromech mnoho, ale potřebovaly by ještě kapku sluníčka, aby potom měla slivovice tú pravú chuť. Tož, na zdraví! Na prácu! A na ty muzikanty se zpěvákama, kteří zostávajú věrní muzice a zpěvu až do noci!

RB  

Ps. Ze všech víkendových akcí považuji za tu nej nej nej nejdůležitější tu, o které si můžete přečíst TADY... Věřím, že alespoň někteří mi rozumíte a chápete ohromnou symboliku tohoto setkání... Ať totiž člověk jede jakoukoliv tmou, ať hledá při cestě či v životě nějaká světýlka, ta pravá a nejsilnější najde právě u lidí, jako jsou ti, o kterých se mluví v souvislosti s tímto setkáním - věčná škoda, že u něho už nemůže být Václav Havel.