Návštěva papeže Benedikta XVI. byla jistě pro mnoho lidí mimořádnou událostí. Určitě se k ní budu tady na stránkách vracet. Začnu reportáží, kterou jsem četl na iDNES.cz, a kterou považuji za to nejlepší, co jsem zatím o této návštěvě četl. Jinak smekám před Českou televizí, která na programu ČT 24 přinesla obrovské množství zajímavých informací o této návštěvě i mnoha tématech s ní související. 

Tady je prosím reportáž redaktora iDNES.cz...

A tady je web ČT 24, na jejich stránkách najdete mnoho informací a televizních pořadů, které se návštěvy Benedikta XVI. týkaly...

Tady je například celý přenos mše svaté, kterou papež sloužil na Moravě. I s velmi zajímavým komentářem...

A mše ve Staré Boleslavi, také celá v přímém přenosu...

A tady je papež v pražském kostele Panny Marie Vítězné, kde promluvil velmi hezky o rodinných hodnotách - přímý přenos najdete pod článkem s titulkem Video: Návštěva papeže Benedikta XVI. v kostele Panny Marie Vítězné

Zajímavý projev pronesl papež také při setkání s akademiky, kde mluvil například o víře a rozumu, tento proslov ale nemůžu najít...Stručný výpis je tady prosím...

A odlet Benedikta XVI. se závěrečným loučením prezidenta Václava Klause (v italštině) i papeže...

Pro zajímavost ještě web, který byl speciálně věnovaný návštěvě Benedikta XVI.

A TADY ještě informace světového tisku, jak nás viděli zahraniční novináři, nijak nás tedy nešetří... 

Co k návštěvě papeže ještě dodat? Mrzí mě, že jsem nebyl na místě, o to více jsem vše sledoval v televizi, napadalo mě mnoho věcí, které se týkají naší země, církve, věřících i té naprosté většiny, která se označuje za nevěřící. Jak se vlastně stalo, že jsme nejvíce atestickou zemi v Evropě? Jaký vliv to má na chod věcí veřejných v naší zemi i na nás samotných? A je nějaká naděje, že se toto bude postupně měnit - a jakým směrem vlastně měnit?

Člověk potřebuje odstup, aby o tomto všem napsal, pokud čtou tyto mé stránky i mladší čtenáři, rád bych jim doporučil, aby se o víru a celé učení, které na ní "stojí", zajímali, ať jsou jakéhokoliv myšlení. Právě zvídavost, snaha se něco dozvědět a studium můžou váš život změnit tak, jak si nyní vůbec nedovedete představit. A lásku ke vzdělání, spojenou s láskou k pravdě, si zkuste přibalit někam do batůžku. A i když se vám třeba ten "starý pán" s jakousi čapkou na hlavě zdál nějaký divný, věřte, že má smysl zajímat se o to, co říká i co píše. A třeba se i vy vydáte na cestu, na kterou se vydal on i stamiliony dalších lidí. Cestu velmi složitou, ale mnohdy také cestu, na níž máte naději, že učiníte mnoho dobrého...

RB

Ps. A ještě pár slov fotografa MF DNES Radka Miči, která dnes otiskl jeho domovský deník:

Je konec. Sto dvacet tisíc lidí se rozchází ze mše. Já, ač neznaboh, kterého sotva co rozhodí, odcházím s neskutečnými dojmy z letiště. Hlavu skloněnou k zemi, ověšený batohem s fotoaparáty, na ramenou těžký teleobjektiv, si to šinu cestou, kudy jsem ještě za tmy ráno přišel. Dokola se mi v hlavě promítají okamžiky celého dopoledne. Možná to byl instinkt, možná něco jiného a na okamžik zvednu oči. Nedokážu si to vysvětlit, ale snad ze dvou metrů hledím do očí Svatému otci. Cítím, jak se naše pohledy setkaly a stejně jako já je i on v rozpacích, kde se tam ten druhý vzal. Snažím se uhnout očima, ale nejde to. Oba uhýbáme na stejnou stranu. Pak si uvědomím, proč tam jsem. Vytahuji foťák a udělám snímek z jedinečné vzdálenosti, který můžete vidět na této straně. Za okamžik je to celé pryč, ale dopodrobna se mi vrývá do paměti každičký detail jeho obličeje, jeho oči a neopouštějící úsměv. Na zázraky nevěřím. Asi ale začnu.

Radek Miča, fotograf MF DNES