Ostrožská stárka

Přeji vám pěkný začátek dalšího týdne, který bude určitě stále více zabarvený do podzimu. Sluníčka začíná ubývat, i když na našem Slovácku je ho stále ještě více než například v Praze. Když jsem v soboto po poledni odjížděl z Prahy, sluníčko nebylo k vidění a panovalo nepříjemné zamračené počasí. Sotva jsem ale vjel na Moravu, osvítily mě paprsky a hřály až do podvečera.

Bylo opravdu krásně, čehož si užívali například hodaři v Uherském Ostrohu, vyrazil jsem za nimi v sobotu přímo z Prahy a zastihl je ještě v ulicích Ostrohu, když si šli pro právo k zámku.

Tady jsou videoukázky z tohoto odpoledne (fotky přidám později), moc mě potěšilo dosti velké množství lidí, které hody zajímaly, lidé stáli před domy a hodně jich bylo i před zámkem, kde hodová chasa končila obchůzku. Po cestě k zámku jsem se dal do řeči se stárkou a stárkem, až po dotočení videa jsem se ale dozvěděl zajímavou informaci - stárka vyšívala svému klukovi krojovou košili, hodně pomáhala i její maminka...

... tady můžete vidět a slyšet Dechovou hudbu Blatnička a samotnou hodovou chasu při tanci

Á, zajímavé video. Starostka Ostrohu gloosuje dění ve městě. Zajímalo by mě, kde se tento zvyk vzal, je docela dobrý, jen si nejsem jistý, že glosování by mělo patřit někomu z radnice - byť povídání starostky nebylo špatné. Myslím ale, že by bylo lepší, kdyby někdo z "podhradí" glosoval dění ve městě, takto to dělávali například v Ostrožské Nové Vsi. Ale zdá se mi, že to tam už skončilo, bohužel lidí z radnic málokdy snesou ironii, glosu či kritiku na svou osobu. Takto si můžete poslechnout, kde všude "rozdávala rány" starostka, některé její "šermířské švihy" mě překvapily...

A chlapi z Dechové hudby Blatnička. Už jsem je nedávno oceňoval za jejich hraní na hodech v Ostrožské Lhotě, rád toto ocenění zopakuji, není jednoduché hrát na hody, obnáší to spoustu času a úsilí, zejména, když dnes už i na Slovácku málokdo zpívá - kromě muzikantů, kteří musí hody i pěvecky hodně táhnout...

Tady už jsme v Javorníku, je nedělní odpoledne a v místním kostele vítají lidé mezi sebou nového faráře Petra Kulíka. Bylo to vítání velmi srdečné a já i teď, když už sedím v Praze v redakci MF DNES, jsem stále myšlenkami  u tohoto setkání. Vrátím se k němu podrobně tady na stránkách s fotkami, napíši i reportáž do časopisu Krajem svatého Antonínka. A sem dávám zatím první ukázku... "Tebe, Bože, chválíme, Pane, tvoji ctíme sílu. Před tebou se skláníme, tvému divíce se dílu..."

A ještě přidávám zvukový záznam "uvitacího" kazání nového faráře Petra Kulíka. Byla to od něj velmi pěkná, vstřícná a pokorná slova...

Většinu času už ale trávím v Praze a snažím se mimo jiné plnit svůj "plán" i slib, že se budu snažit mapovat také zajímavé dění v Praze - především to, které se týká Slovácka. Proto se teď můžete ocitnout v matičce Praze přímo mezi moravskými Slováky, přestože jste neopustili své rodné místo. Tady na videu můžete zažít příjemnou atmosféru středečního večera, kdy se v divadle Gong sešel Slovácký krúžek v Praze, který má tady schůzky už řady let... Pokud zůstanu v Praze, budu přinášet zprávy o tomto krúžku častěji, velmi si vážím těch, kteří udržují lidovou kulturu v Praze, je mezi nimi mnoho zajímavých, srdečných a inspirativních lidí, a já bych rád přispěl k tomu, abychom si na Slovácku práce těchto lidí vážili ještě více, než to možná činíme dnes...

A tady ředitel je ZUŠ v Uherském Hradišti Standa Nemrava, také on zavítal do Prahy, protože v úterý odpoledne měl vernisáž své výstavy přímo na půdě Senátu, kam jej pozvala senátorka Hana Doupovcová. Nejdříve uvidíte vernisáž, na konci je rozhovor se Standou.

Toto je také Praha, jde ovšem o výstavu, která se našeho Slovácka netýká. I když - tak trošku jo. Výstava má název Kde domov můj a tento týden začala v Centru současného umění Dox, což je nesmírně zajímavý prostor, který všem doporučuji k návštěvě - byť takové místo řekne něco jen lidem, kteří mají k umění určitý vztah. Právě Dox ale ukazuje, že umění může být takřka cokoliv kolem nás, záleží jen na naší vnímavosti... Tady je tedy vernisáž, pokud chcete ale pochopit samotný smysl výstavy, musíte přijet. Na konci této ukázky také uslyšíte hodně nezvyklou muziku, která zněla, když davy lidí procházely výstavní prostory - v muzice jistě poznáte státní hymnu.... Moc vám doporučuji kliknout TADY, abyste se s výstavou víc seznámili.     

Končím úsměvně, i když to může být hořký úsměv. I v Praze myslí na Ostravsko, když skončila vernisáž výstavy, přišel tento pán a začal poněkud nezvyklým způsobem kritizovat známého uhlobarona Bakalu, kterému už uhlí nevynáší - více uvidíte na videu... Tož, aj takové věci sa v téj naše Praze dějú...

Ať putuji po Slovácku, staronově po Praze, nově po středních Čechách, nebo ať prostě zamířím kamkoliv, stále a stále jsem fascinován tím, kolik zajímavého toho kolem nás je, kolik různorodých lidí je možné potkávat, co všechno může člověk prožívat. Nevím, jestli se mi daří něco z toho přenášet na vás, zvykl jsem si, že jsem svým způsobem člověk, který putuje spíše sám a nelehko hledá lidi, kteří by toto jeho putování i nadšení sdíleli.

Přesto bych si přál, abych alespoň maličký kousek tohoto nadšení ze "světa" přenesl na vás. A věřte mi, že mi strašně moc záleží na tom, abych tímto nadšením "nakazil" své dcery. Pokud se mi to podaří, potom věřím, že budou mít chuť a touhu poznávat svět i lidi - a  mít v sobě ukrytou takovou touhu  je podle mého názoru jeden z největších darů, kterým můžeme být na tomto světě obdarováni.

RB

Ps. Na úplný konec bych dal rád jeden odkaz. Týká se nedělního odpoledne na Antonínku, kam přišlo kolem 700 lidí z toho 266 dětí - to jsou nádherná čísla a díky všem, kteří dokázali pro tolik lidí udělat program! Navíc se ještě podařilo vybrat 7000 korun na dobročinnost! TADY si můžete přečíst o tomto odpoledni celý článek a podívat se také na fotky - jde o dkaz na stránky mladých křesťanů z Hluku.... Chtěl jsem se na Antonínku stavit, ale když jsem se vracel z Javorníka, už se stmívalo a z Antonínku se rozcházeli poslední návštěvníci... Krásná akce!!!