Pozvánka na

Říkáte, že jste zatím ještě nepocítili atmosféru adventu a blížících se vánočních svátků? Pokud skutečně ne, zkuste to třeba s hluckými seniory a touto videoukázkou, na kterém jsem zachytil a sestřihal úterní, už 88. Seniorské besedování na hlucké Tvrzi. Bylo to setkání se vším všudy předvánoční se spoustou krásných písniček, které při takovém setkání znějí úplně jinak, než někde z televize nebo, nedej Bože, z amplionů různých hypermarketů.

Obdivuji každého, kdo si dokáže i ve starším věku zazpívat, usmát se a šířit dobrou náladu, vždyť jen kolik starostí i bolestí člověk musí překonávat ve svém životě s dalšími roky a různými životními situacemi. Při každém takovém setkání se dám s někým do řeči nebo slyším od někoho příběhy těch, kteří na takovém besedování jsou, a znovu a znovu si říkám, kolik knih by šlo na základě těchto vyslechnutých životních osudů napsat - a kolik toho ještě přitom člověk v sobě z různých důvodů ukrývá a nikde o svých životních peripetiích nemluví.

Besedování seniorů je tak pro mě další školou a často i povzbuzením, na to prosincové jsem šel jen několik okamžiků poté, co jsem uslyšel o různých smutných lidských případech v Ostrožské Lhotě, kterou vnímám, stejně jako Hluk, za svou rodnou dědinu. Ta a ta paní zemřela, sotva jí bylo šedesát, chtěla si užívat první důchodcovské dny, mnohokrát lidem jako zdravotní sestřička pomohla, a tam, v tom domě, zemřel zase muž, který z nemocnice odešel na reverz, a tam, tam mají zase takové trable a jinde trable poněkud odlišné. Každá taková zpráva je jako bodnutí do srdce, protože člověk by si přál, aby lidé neodcházeli a společenství, které si pamatuje od dětství, zůstávalo beze změny napořád.

Nic živého ale bohužel nezůstává nastálo, to si člověk uvědomuje s každým rokem víc a víc, jakoby slyšel za sebou kroky, které se přibližují stále rychleji a nikdo nikdy netušíme, kdy nás dohoní, aby naše vlastní kroky definitivně zastavily.    

Dost bylo ale smutku! Pojďjme k hlucké tvrzi, vyjděme po schodem do velkého sálu a alespoň na chvíli na starosti zapomeňme. Vždyť máme advent, Vánoce se blíží, člověk člověku snad alespoň v těchto dnech bude bratrem a uvědomí si, cože na tom pozemském putování je nejpodstatnější... Vitajte mezi seniory! A "okoštujte" videoukázku! 

RB 

Ps. Když jsem tak nad seniory přemýšlel, říkal jsem si, že se podívám, kdy jsem je zachytil poprvé. A kupodivu to zřejmě bylo shodou náhod v prosinci, a to v prosinci roku 2008. technika přece jen tehdy nebyla ještě tak dobrá, ale i tak si myslím, že zachycení těchto setkání mělo svůj smysl.   

Však se TADY na ukázku ze setkání z 12. prosince 2008 můžete po kliknutí podívat. A TADY je i článeček, usmíval jsem se, když jsem tehdejší řádky četl :) A mimochodem, i před těmi lety přišly ženy z Kunovic, které zazpívaly -  TADY  je video ... 

Kromě točení videa jsem udělal také několik fotek -  TADY  je najdete, fotky z 2. prosince 2015 ... A moc děkuji Staňovi Dufkovi z Ostrožské Lhoty za půjčení foťáku s kamerou, bez jeho vstřícnosti by toto video ani fotky nebyly, díky!  

... takto vypadala pozvánka na adventní setkání 

Znám mnoho různorodých sálů, sportovních hal či kulturáků, ale nevím o žádném místě, které by mělo lepší atmosféru, než hlucká Tvrz. Uvědomil jsem si to zatím naposledy, když jsem odcházel z tohoto seniorského besedování, naši předci, aniž to vůbec tušili, nám zanechali v podobě Tvrze ohromné dědictiví. Asi by nešlo ani spočítat množství vzpomínek, které si lidé v sobě uchovávají na některou z mnoha a mnoha akcí, které Tvrz hostila...  Kéž se i nám daří v osobním i veřejném životě zanechat po sobě dědictví, které bude sloužit ku prospěchu těch, kteří tady budou ve chvílích, kdy naše vlastní životní cesta skončí.  

 ... tady jsou termíny setkání první polovině roku 2016, před nimi bude ještě stkání na Silvestra 2015

A v rychlosti jsem přefotil tento plakát, to bude móóóc pěkná akce!

 A samotné fotky z besedování jsou TADY, prosím....