Obrovská radost Slovácka - velmi důležité vítězství i parádní fotbal
„Jenom chvalte, trenére, jenom chvalte,“ pobízel Švancara trenéra Mazuru.
Tři zápasy a šest gólů – to je vizitka nováčka fotbalistů 1. FC Slovácko v Gambrinus lize. Hráči z Uherského Hradiště dokonce nastříleli po třech kolech nejvíc branek v celé soutěži. Nejvíce při chuti je „Mercedes“ Petr Švancara, který skóroval už čtyřikrát a vede tabulku střelců první ligy. Na trávníku baví svými kousky diváky a na pozápasové tiskovce si zase přijdou na své novináři.
Po zápase Slovácka s Olomoucí ještě ani pořádně neskončilo hodnocení zápasu z úst trenérů obou mužstvem a Petr Švancara už netrpělivě čekal na mikrofon. Poslední dotaz od novinářů na domácího trenéra ale nemohl nechat bez komentáře. „Co říkám na útok? Jsou tu od toho, aby dávali branky, a to dneska splnili,“ komentoval až příliš skromně útočné duo Švancara - Chmelíček kouč Slovácka Josef Mazura.
„Jenom chvalte, trenére, jenom chvalte,“ pobízel dobře naladěný Švancara Mazuru. „My hráči musíme udělat všechno pro to, aby ti diváci, kteří tady dneska nebyli, mohli jenom litovat a příště přišli.“
„Jsem strašně pyšný na tento tým, sice tam byly vzadu nějaké chybičky, ale zvládli jsme to,“ ohlížel se za utkáním domácí forvard a vysekl poklonu všem divákům. „Po zápase mě mrazilo v zádech z té báječné atmosféry. Musím poděkovat všem fanouškům na stadiónu, tentokrát nejenom z kotle za brankou. Nepopsatelné - nádherný pocit - prostě paráda. Když k tomu proměníte penaltu a ty lidi tam zvednou ruce nad hlavu – je to něco úžasného. My hráči musíme udělat všechno pro to, aby ti diváci, kteří tady dneska nebyli, mohli jenom litovat a příště přišli.Vzal jsem sebou po zápase na plochu neteř, která přijela na zápas z Brna. Byl to pro ni hrozně příjemný zážitek, stejně jako pro celou moji rodinu, která mě přijela znovu povzbudit. Tyto tři body byly pro nás obrovsky důležité. Fakt obrovsky,“ sypal ze sebe nejlepší ligový kanonýr a pokračoval ve svém monologu.
„Já doufám, že podobná atmosféra bude i v pátek v Brně a těch sedm- osm tisíc lidí tam přijde také. Určitě i od nás ze Slovácka čekám silnou diváckou podporu.“
Domácí fotbalisté byli v některých fázích druhé půlky pod tlakem a do bránění se nečekaně zapojoval i Petr Švancara, který je známý svým výrokem, že se do obrany příliš nehrne a věří prý svému brankáři. „Snažil jsem se brzdit některé nebezpečné protiútoky Olomouce a z toho vyplynula i moje žlutá karta při zákroku na Aleše Škerleho, tímto se mu za ten faul omlouvám. Myslím, že mě znáte, a nebylo tam nic úmyslného, jenom jsem ho lehce lízl rukou. Neříkám, že jsem nějak fantasticky bránil, ale měl jsem od trenéra Mazury i tyto úkoly.“
„My hráči musíme udělat všechno pro to, aby ti diváci, kteří tady dneska nebyli, mohli jenom litovat a příště přišli.“
„Jsem strašně pyšný na tento tým, sice tam byly vzadu nějaké chybičky, ale zvládli jsme to,“ ohlížel se za utkáním domácí forvard a vysekl poklonu všem divákům. „Po zápase mě mrazilo v zádech z té báječné atmosféry. Musím poděkovat všem fanouškům na stadiónu, tentokrát nejenom z kotle za brankou. Nepopsatelné - nádherný pocit - prostě paráda. Když k tomu proměníte penaltu a ty lidi tam zvednou ruce nad hlavu – je to něco úžasného. My hráči musíme udělat všechno pro to, aby ti diváci, kteří tady dneska nebyli, mohli jenom litovat a příště přišli.Vzal jsem sebou po zápase na plochu neteř, která přijela na zápas z Brna. Byl to pro ni hrozně příjemný zážitek, stejně jako pro celou moji rodinu, která mě přijela znovu povzbudit. Tyto tři body byly pro nás obrovsky důležité. Fakt obrovsky,“ sypal ze sebe nejlepší ligový kanonýr a pokračoval ve svém monologu.
„Já doufám, že podobná atmosféra bude i v pátek v Brně a těch sedm- osm tisíc lidí tam přijde také. Určitě i od nás ze Slovácka čekám silnou diváckou podporu.“
Domácí fotbalisté byli v některých fázích druhé půlky pod tlakem a do bránění se nečekaně zapojoval i Petr Švancara, který je známý svým výrokem, že se do obrany příliš nehrne a věří prý svému brankáři. „Snažil jsem se brzdit některé nebezpečné protiútoky Olomouce a z toho vyplynula i moje žlutá karta při zákroku na Aleše Škerleho, tímto se mu za ten faul omlouvám. Myslím, že mě znáte, a nebylo tam nic úmyslného, jenom jsem ho lehce lízl rukou. Neříkám, že jsem nějak fantasticky bránil, ale měl jsem od trenéra Mazury i tyto úkoly.“
(„My přijdeme tak za hodinu Švanci, až se pořádně vypovídáš,“ špičkovali ostatní domácí hráči, kteří také čekali na novináře. Ne, ne, dejte mi ještě dvacet minut a jsem hotovej,“ obrátil se k nim s úsměvem Petr Švancara.).
Druhou branku Slovácka vstřelil Aleš Chmelíček, ale u zrodu celé akce byl opět Petr Švancara. Ten svého parťáka v útoku nezapomněl pochválit. „ Už jsem mu gratuloval o poločase. Sice to trefil tak, jak se ve fotbalové hantýrce říká, jako Míra Holeňák (holenní části nohy, pozn.aut.) Já jsem hlavně rád, že se mu tady daří. Můj úkol je, abych ho ještě Slovácku dobře prodal.“ (Směje se).
„Když jsem viděl, jak ke mně ten D'Artagnan běží, tak jsem věděl, že je zle.“
Nejenom branky, ale také karty Petru Švancarovi přibývají. Po faulu na olomouckého hráče si domácí útočník vzal do rukou míč a snažil se hlavnímu arbitru Drábkovi někam schovat. Ten ho ale po chvilce objevil a odměnil ho druhou žlutou kartou v sezóně.
„Když jsem viděl, jak ke mně ten D'Artagnan (hlavní rozhodčí Drábek, pozn. aut.) běží, tak jsem věděl, že je zle. To jsou ty moje blbosti navíc. Trenér Mazura to sice nemá moc rád, ale já jsem byl v takové euforii, už jsem tušil, že to utkání nepustíme,“ přiznal Švancara.
V samém závěru si Slovácko vytvořilo nádhernou kombinační akci, kterou ale zastavil pro ofsajd praporek asistenta. Švancara si myslí, že tentokrát měl rozhodčí pravdu.
„Já jsem mohl jít sám až do brány, ale vzpomněl jsem si na Jablonec a raději jsem to přihrával lépe postavenému spoluhráči, který ale byl pravděpodobně v ofsajdu.“
„Už můžu jít, nebo ještě chce někdo něco vědět?“ Obrátil se Švancara na novináře a vyzval na hodnocení domácího gólmana, který seděl vedle něho a patřil mezi nejlepší hráče domácích. „Hoši - teď už Miro Filipko. Muž zápasu – muž kola – muž večera - muž Bratislavy,“ uvedl Švancara svého slovenskému kolegovu a předal mu mikrofon. Do dvaceti slibovaných minut přitom mnoho nechybělo.
Text a foto: Stanislav Dufka
