Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Nový časopis Krajem svatého Antonínka č. 15: Zajímavosti ze zákulisí

Rád bych oslovil prostřednictvím tohoto webu také čtenáře nejnovějšího čísla časopisu Krajem svatého Antonínka. Jak už jsem dříve tady na webu napsal, velmi si vážím každého, kdo si časopis koupil nebo koupí, mnohokrát na čtenáře myslím, když časopis se svými dalšími kolegy připravujeme. Opravdu - díky moc!!!

Časopis se začíná prodávat od pondělí, během tohoto dne a úterý by se měl objevit ve všech obcích a dvou městečkách Ostrožska a Horňácka. Časopis si můžete koupit rovněž v Uherském Hradišti, a to na informačním centru na Masarykově náměstí, vedle kostela. Můžete poslat i mejlík, časopis vám pošleme nebo vám ho pošleme PDF verzi - to pro případ, že jsme mimo Českou republiku.

V minulosti jsem dával sem na web vždycky obsah časopisu a odkazy, dnes jsem si řekl, že zkusím něco jiného - něco ve stylu "průvodce" časopisem. Přitom dávám fotky, které v časopisu v takové podobě nenajdete. Tedy, posuďte sami:

 

  Získání tohoto muže a celé reportáže do časopisu si docela cením. Jmenuje se Jan Gaszczyk a je spolumajitelem známé Dyasky. Mnohokrát jsem slyšel, že nekomunikuje s médii a tak jsem se pomalu vzdával možnosti cokoliv o něm a Dyasce psát. Nedávno se ale naskytla možnost potkat se s ním, v plánu sice žádný rozhovor ani focení nebylo, ale v den setkání jsem ho požádal, jestli by si druhý den neudělal chvíli času. A dočkal jsem se velkého překvapení - udělal si čas snad na tři hodiny, podrobně se mnou celou Dyasku prošel a nakonec svolal přítomné vedení firmy s tím, že se můžu kohokoliv na co ptát. Takový postup vůbec obvyklý není, například u takového Autopalu Hluk už čekám řadu týdnů na to, jak naloží s mou prosbou, abych čtenářům časopisu mohl Autopal přiblížit v reportáži... Reportáž o Dyasce a panu Gaszczykovi je na straně 10.

   Také o setkání s tímto mužem jsem dlouho usiloval. Několikrát jsem slyšel o tom, že "jakýsi" pan Komárek zaplatil 6,5 milionu korun za část koupaliště a pozemků v Ostrožské Nové Vsi, ale jak vypadá, jsem netušil. Nakonec jsme se sešli a on se nechal i vyfotit. Bohužel, o sobě mi toho ale moc prozradit nechtěl, také autorizace článku o něm a koupališti byla poměrně složitá. Chvíli před tiskem časopisu jsem se nakonec dohodli, není v jednoduché situaci, za souseda má "příjemného" velkopodnikatele Hábla a ten mu podle všeho pěkně "zatápí". Více informací v časopise na straně 12.  

 

    Tuto fotku jsem zvažoval dát do časopisu k článku o velmi známém cukrářství U Budařů, nakonec jsem se ale rozhodl pro jiné fotky.  Mimochodem, fotka je "nastrojená", paní Budařová (na snímku) se po mé prosbě ujala přípravy indiánků. Indiánky totiž byly vůbec prvním cukrovím, kterým před 20 lety začínala, a tak jsem si říkal, že fotka by byla taková symbolická. Jinak se mi při přípravě reportáže pracovalo s paní Budařovou i jejím synem Tomášem velmi dobře. Reportáž o cukrářství U Budařů najdete na straně 16 a 17.

   A toto je paní Dagmar Raušová, manažerka krojových dílen v Uherském Ostrohu. Málokdo dokáže tak pohotově reagovat na maily, ať jsem po ní potřeboval cokoliv vědět k dílnám, vždy mi rychle a podrobně odpověděla. A reportáž o krojovaných dílnách s fotkami pracovnic i tím, co zrovna šily, najdete na stranách 18 a 19.

    Fotbal v Blatnici. Strašně moc jsem stál o to, abychom toto téma v časopise měli, a to hlavně proto, že do tamního fotbalového klubu začal sypat peníze jeden podnikatel. V časopise jsme chtěli samozřejmě tohoto podnikatele ukázat, ale bohužel, fotku jsme neměli a nedala se ani sehnat. Možností bylo dát tuto výbornou fotku, ale nakonec jsme se rozhodli pro fotku šéfa blatnického klubu. Autorem materiálu i fotky je Staňa Dufka. O fotbalovém "zázraku" v Blatnici i tajemném podnikateli si můžete přečíst na straně 26

   Mnoho příspěvků se mi už do časopsu bohužel nevešlo nebo jenom v malinkaté podobě - víc místa prostě nebylo, měli jsme velký přetlak příspěvků. A to byl případ mimo jiné i reportáže ze Základní školy v Ostrožské Nové Vsi. Byl jsem nadšený, když jsem viděl, jak přesně takto obklopily děti paní učitelku Mlčkovou, která jim nad ohýnkem ukazovala malování kraslic - což si po ní zkusily i děti. Moc mě mrzelo, že žádná stránka v časopise nebyla volná. Fotka s popiskem nakonec vyšla mezi řadou dalších fotek na stranách 28 a 29

 

 

    A místo nebylo ani na řadu dalších věcí, do časopisu se tak nedostala ani tato fotografie pěkně se usmívajících a také zpívajících žen z Ostrožské Nové Vsi.

 

     Naopak lázně v Ostrožské Nové Vsi prostor dostat musely. O tom jsem byl přesvědčený od začátku, protože si myslím, že lázně čtenáře určitě zajímají. Při psaní reportáže jsem nejvíce času strávil s tímto mužem, primářem lázní, dr. Sochorem. Příjemný chlapík, takto jsme stáli na terase, dívali se do parku a povídali si o jeho životě. V časopise vyšla fotka bez úsměvu, až teď jsem si všiml mezi fotkami tohoto snímku. Reportáž z lázní najdete v časopise na stranách 8 a 9.  

  A poslední fotka - dává mi možnost postěžovat si, že většina časopisu je černobílá, a tak nevynikne například krása krojů i žen. Třeba těchto z Velké nad Veličkou. A ještě bych mohl prozradit, že jedna z těchto žen se pohybuje ve fan clubu  fotbalistů Velké nad Veličkou. Hádejte, která :)   

 

RB

 

Ps. A snad bych měl dodat, že v časopise toho najdete mnohem více, vždyť časopis má 48 stránek a mnoho a mnoho desítek fotografií, nechybí podrobný seznam akcí na příští týdny v našem regionu, plus detailní seznam všech poutí a mší na Antonínku po celý rok ... Tak nevím, co ještě napsat, snad byste si mohli jít časopis koupit, co říkáte? :) DĚKUJU!!!!!!