Obálka velického

Ještě, že existují manželé Šaléovi, říkám si. Jen díky nim sem můžu dávat novinky z Velké nad Veličkou. A jen  proto také v příloze najdete zcela kompletní vydání velického zpravodaje, který v poslední době vychází díky zmiňovaným manželům a některým dalším  Veličanům.

Chtělo by se mi zakřičet - konečně! Velká na tom byla, pokud jde o informování lidí, prachbídně, teď konečně se v tomto směru začíná řadit mezi místa, kde už jsou takové zpravodaje léta samozřejmostí. Přečtení zpravodaje moc doporučuji, je opravdu dělaný pěkně a je zaplněný spoustou informací! 

Obálka velického zpravodaje ... 

Tak, a nyní pojďme ještě k nedávnému Hodovému zpívání. Bohužel, ve stejný den a čas byl program ke 150. výročí narození Joži Uprky v Hroznové Lhotě, a já dal přednost výročí, které je skutečnou jednou za 50 let. I proto jsem ale rád, že se tady k velickému zpívání můžu vrátit, a to právě díky manželům Šaléovým. Ti mi poslali následující mail a také následné povídání: 

Dobrý večer, posílám malý příspěvek k Hodovému zpívání, které proběhlo ve Velké nad Veličkou. Je to názor několika návštěvníků této akce a bylo by mi moc líto, kdyby se o této akci vůbec nemluvilo. Děkuji a přeji pěkný večer.

Václava Šaléová

Udělal chybu ten,

kdo nepřišel na Hodové zpívání ve Velké nad Veličkou. Nejen pro skvělou atmosféru, ale hlavně kvůli všem aktérům večerního programu.

Hovořit o zpěvu chlapů z Velké by bylo nošením dříví do lesa. Podali v obou vstupech skvělé výkony a dlužno říci, že jim to opravdu zpívá. Velmi milým překvapením byly Velické trnečky, nejen pro skvěle odvedenou hudební stránku vystoupení, ale také něžný a vytříbený zpěv.

Hlavní host večera Folklorný súbor z Brezové pod Bradlom si získal sympatie okamžitě. Hudbou, zpěvem a hlavně tancem. Byli výborně připraveni už i tím, že na projekčním plátně na jevišti promítli staré záznamy tanců, přiblížili kraj, ze kterého pocházejí a kde působí. Navíc ve druhém vstupu zavzpomínali na Samka Dudíka a věnovali se také Myjavě. V Brezové působil velický primáš Jarek Miškerík - i o něm byla řeč, samozřejmě i o dalších, kteří s ním na Brezovou jezdili.

Trochu z jiného soudku bylo vystoupení Spolku vdaných žen Plkotnice ze Suché Lozi. Představili se za doprovodu harmoniky a houslí a svým zpěvem přesvědčily všechny přítomné, že zpívají rády a s velkou chutí.

Dalšími hosty byli mužské sbory z Dolního Němčí a Lipova. Oba sbory zvolily písně, které jsou typické pro jejich naturel a dokázali, že mužský zpěv je v těchto krajích velmi oblíbený.

Ženský sbor z Velké nad Veličkou zazpíval svým půvabným a milým způsobem a navíc jednu písničku věnovali vzpomínce na Luboše Holého, který s nimi tuto píseň nazpíval na CD.

Celý večer doprovázela cimbálová muzika Petra Mičky, která se po ukončení programu pak střídala s muzikou súboru Brezovan. Dlužno říci, že v pozdních hodinách i posléze ranních, hrály obě muziky společně a přidávali se i další muzikanti, kteří si tuto krásnou akci nenechali ujít.

A návštěvníci? Tančili a zpívali až do rána bílého. A tak to má být. Člověk má využít každou příležitost, kdy se může sejít s přáteli, potěšit se uměním těch druhých a sám se zastavit v denním shonu a prožít krásný večer.

Opravdu udělali chybu ti Veličané, kteří - jak už je jejich tradičním folklorním zvykem - nepřišli.  

Noemi