Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Nejlepší střelec krajského přeboru je z Velké nad Veličkou

Petr Kohůt: Většinou jsem na správném místě

Nováček krajského přeboru - Velká nad Veličkou - si ve svém premiérovém roce v soutěži vede nadmíru dobře. Střeleckými manévry ji v tom vydatně pomáhá forvard Petr Kohůt. Útočný hrot nastřílel v letošní sezoně už patnáct branek.

 


Jste jasně nejlepší střelec krajského přeboru. Čekal jste takovou formu?

Popravdě jsem takovou formu nečekal. Myslím si, že se daří celému mužstvu. Je pravda, že mi to tam padá. Ale to je zásluha celého týmu. Není to jen o mně.

 

V prvním utkání jara jste dal hned dva góly. Výrazně jste pomohl k výhře nad blízkým rivalem z Veselí nad Moravou. Navíc jste tam i chvíli působil. Těší vás o to víc?

Mě těší každý gól stejně. Je jedno, jestli ho dám proti Veselí, nebo proti komukoliv jinému.

 

Na jednom z internetových serverů jste se dostal do all star sestavy podzimu. Co na to říkáte?

Vím o tom. Potěšilo mě to. Jak ze strany serveru, tak ze strany diváků a čtenářů.

 

V zimě jste si prošel zraněním. Co se vám stalo?

Měl jsem něco s kotníkem. Když špatně šlápnu, tak mi v něm píchne. Je to ještě takové nedoléčené. Kotník si proto musím před každým zápasem stahovat. Stalo se mi to při takovém „lážoplážo mači“ v hale.

 

Kvůli poraněnému kotníku vám určitě utekla i část přípravy. Jak jste na tom fyzicky?

Fyzicky jsem na tom špatně. Je pravda, že fyzička u mě nikdy nebývala nic extra. Teď je ale na hodně nízké úrovni. Musím to dohnat.

 

Zvládáte tedy celých devadesát minut, nebo musíte střídat?

V podstatě zvládám hrát celou dobu. V útoku se dá odpočívat, takže toho využívám.

 

Co je podle vás vaší největší zbraní?

Podle mě jsem ve správný čas na správném místě. Stojím tam, kam se balón odrazí, a vždycky jej dokopnu. Moje přednost je takové to, co se nedá naučit.

 

Dávají si na vás teď soupeři větší pozor?

Možná, že i trochu jo. Nic si z toho ale nedělám. Nijak mně to nevadí.

 

Cítíte, že na vás mužstvo hodně spoléhá?

Když jsem vepředu já a Jaromír Kučera, tak na nás spoluhráči spoléhají. Oni hlavně brání a po nás chtějí, abychom dávali góly. Myslím si, že spolehlivost u obou útočníků je.

 

Zkoušel vás už kontaktovat některý tým z vyšších soutěží?

Nevím o tom. A i kdyby kontaktoval, tak bych na devětadevadesát procent zůstal. Jsem ve Velké spokojený. Mám dobrou práci i fotbalové zázemí, takže nemám potřebu jít někam jinam. Nějak mě to neláká.

 

Spoluhráči a kamarádi vám říkají Sťopa. Jak jste k takové přezdívce přišel?

Už přesně nevím, jak k tomu došlo. Když mi bylo pět nebo šest, tak mi při hokeji, který jsme hráli venku, někdo takhle řekl. Tak to nějak vzniklo. A už se mě Sťopa drží dvacet let. (liv)

 

Text: Lukáš Ivánek

Foto: std