Jarek Slovák

Jel jsem z té návštěvy ve Velké nad Veličkou teď v sobotu navečer a věděl jsem, že mi vzpomínky na ni zůstanou v hlavě velmi dlouho. Původně jsme k Jarkovi Slovákovi, známému zpěvákovi a tanečníkovi Horňácka, ani jet nechtěli, ale po řadě sobotních setkání s několika zajímavými lidmi Horňácka jsme si s Tondou řekli, že to zkusíme.

Pan Slovák prožívá těžké období, za sebou má ty nejobtížnější měsíce života, a v takových chvílích návštěva neví, jestli na dveře zaklepat nebo nezaklepat. Nakonec jsme tak učinili, dočkali se pozvání dovnitř a zůstali na dlouhou, velmi srdečnou, besedu. Co o ní psát, možná stačí tyto dvě kratičké ukázky, původně jsem ani točil nechtěl, ale nakonec jsem kamerku vytáhl.

Možná si řeknete, vždyť na videu není nic víc, než pěkný horňácký zpěv, který můžete slyšet mnohde jinde. Jenže - není to tak dávno, co velmi zesláblý pan Slovák nemohl ani mluvit, natož tak zpívat. Ani on sám, ani jeho žena nevěděli, jestli mu zpívání půjde. Zkusil to...      

Kdybych měl něco k těmto videoukázkám připsat, musel bych psát především o jeho ženě a matce. To, jakým způsobem o něj jeho žena pečuje a pomáhá mu, je obdivuhodné - každý nemocný člověk byl měl mít po boku takového anděla. A co napsat o jeho 88 leté matce? Snad jsem ještě ženu s takovým optimismem a temperamentem nepotkal! Také jsem ji natočil a možná ji sem někdy na stránky dám.

Loučili jsme se zase písničkou, která je na druhé ukázce. Velmi jsme poděkovali za vstřícnost a pohostinnost a popřáli panu Slovákovi všecko dobré - to se ví, že hlavně zdravíčko, protože on stejně nic jiného ani nechce. Odjeli jsme, ale řeknu vám - já jsem stejně stále v myšlenkách u toho velkého chlapa a jeho dvou ženských.

RB