Rád bych nejdříve moc poděkoval všem za pozitivní reakce na mé středeční  psaní ze straňanského fašanku, moc za ně děkuju a velmi si jich vážím. Jsem rád, že má přítomnost nebyla úplně zbytečná a pouze jsem nepřekážel.

Dobře vím, že člověk by neměl fotit ani točit, ale sám by se měl stát živou součástí toho, co takto "pouze" zaznamenává. Pokud bych navázal na své středeční psaní, napsal bych - člověk by neměl fotit či kamerovat, jak někdo jiný prožívá "milování", ale sám by měl někoho milovat a sám by měl být někým milovaný. Prožívat život vlastním zpěvem, hraním, tančením nebo něčím jiným je něco nekonečně krásnějšího, než to "jen" fotit, točit nebo o tom psát. Proto například ve Strání jsem toužil být tím, kdo je se svýma  kamarádama, kdo drží v ruce šavlu, skáče, zpívá, hraje, raduje se, prostě žije a prožívá ...

Postupně budu dávat na web další videa i fotky ze Strání, i když několik fotek jsem dal už do předcházejícího příspěvku. Jen prosím o trpělivost, stránky dělám jen ve volném čase, mojí hlavní prací je psaní do MF DNES a to mi zabírá celé dny. Navíc se musím vždy "přeorientovat", takže například nyní místo dalšího psaní o lidech a tradicích musím do novin "zpracovat" téma absolutně odlišné, a to nedostatečné poskytování informací ze strany starostů a radnic v našem regionu. Občas je hodně složité přejít myšlenkami prakticky z hodiny na hodinu z jednoho "světa" do toho druhého, který je tak totálně odlišný...

 Pojďme ale touto ukázkou opět do Strání, večer právě vrcholí, do narvaného sálu přichází hned několik skupinek fašankárů, kteří chodili po dědině. Při jejich nástupu vám přechází mráz po zádech, za chvíli "roztočí" postupně takový "vichr", že vám srdce začne bít dvakrát rychleji ... Ke zpěvu krojovaných se přidávají lidé v sále, někteří tleskají do rytmu, kluci v kole nabírají na rychlosti i síle. Nádherné, dojemné, nezapomenutelné.

 Jen kousek od sálu stál cimbál a u něho zpívali a tančili nejen Straňané, ale i přespolní. Atmosféra byla, jak jinak, úžasná... 

Zastavil jsem se také u této skupinky kluků (a jedné holky), zpočátku to ani nevypadalo na delší rozhovor, ale nakonec z toho vzniklo zajímavé povídání, za které jsem vděčný. Některá videa mám už trošku delší a je mi jasné, že si je každý nepustí, ale já je točím spíše pro historii, nebo vlastně pro budoucnost, snažím se zaznamenávat taková povídání, protože věřím, že nám přibližují lidi i tradice a umožňují nám více pochopit to, o čem třeba jen vzdáleně slyšíme ... Děkuju moc také všem ve Strání za vstřícnost a pochopení při našich setkání... 

A tady je zastavení na faře. K panu faráři chodila jedna skupinka za druhou, tato byla myslím hned první. Během návštěvy zazpívali chlapi také následující dvě písničky. Ke konci videa si můžete poslechnout povídání s P. Janem Hrudíkem. Ve Strání je deset let a přišel z Valašska. P. Hrudík je samozřejmě ten muž v pruhovaném svetru. Byl jsem zvědavý, jestli se ke zpěvu přidá, ale nepřidal se, jestli se na zpěv necítí nebo nezná text, to jsem se nezeptal. Ale myslím, že jako kněz určitě zazpívat umí. Všechny skupinky fašankárů štědře pohostil, nejdříve pochopitelně slivovicí - dokonce mám pocit, že jeho vlastní, ale nejsem si jistý. 

Pro zajímavost ještě dávám TADY odkaz na reportáž České televize ... 

A TADY reportáž na Nově ...Musíte vydržet reklamu, poté si nastavte čas příspěvku na 16.3O