Plakát na HS

Slíbil jsem, že se tady na stránkách budu postupně vracet ke skončeným Horňáckým slavnostem, a svůj slib takto plním. Protože mám nahrávek spoustu, a navíc anoncuji i videa Tondy Vrby, určitě se budu vracet k Horňáckým v příštích týdnech i měsících.

Pokud byste ale chtěli mé či Tondova videa sledovat bez ohledu na aktualizaci stránek, můžete sledovat moje nejnovější videa TADY a Tondy Vrby TADY. Jestliže byste přitom chtěli mít o nahraných ukázkách ještě větší a zcela aktuální přehled, stačí, když si zadáte kliknutím odběr videoukázek, tak se o nich dozvíte okamžitě poté, co je dám na internet a nemusíte čekat dny či týdny, než je umístím na své stránky. 

Stále častěji zjišťuji, že by bylo pro mě pohodlnější nedávat k videoukázkám popisky či delší texty, jenom byste prostě klikali na web s videuokázkama, zatím ale touto cestou nechci jít. Budu prostě raději dávat videa na web později, ale budou u nich většinou popisky, souvislosti či další informace, aby bylo jasné, v jakém kontextu vznikaly. Tak, dost bylo vysvětlování, pojďme na Horňácké slavnosti. 

Dnes začínám touto ukázkou, a to proto, že bych rád podpořil zájem o zbrusu novou knihu o velickém mužském sboru. Právě na této ukázce z pátečního večera 20. července 2012 můžete vidět, jak byla knížka poprvé prezentována na veřejnosti, snažil jsem se video natočit za každou cenu, byť už docela lilo a já si říkal, že tolik vody nemůže foťák s kamerkou přežít - nakonec se zdá, že přežil. Takže - na scéně jsou autoři a vydavatelé knihy, manželé Šaléovi, plus "propagonisté" knihy, členové mužského sboru. Mimochodem, tady na videu zpívají na začátku písničku, podle které se celá knížka jmenuje.

Pokud bych měl říci něco o knize, co řečeno nebylo na tomto videu ani jinde, upozornil bych, že je ze všeho nejvíce určitým portrétem jednotlivých členů sboru, paní Šaléová s nimi vede rozhovory a oni více či méně zajímavě odpovídají - přičemž platí mnohem víc první možnost. Pro mě je toto nejpodstatnější a nejcennější část knihy, protože vždycky jsem měl sen udělat rozhovory se všemi lidmi, kteří se točí kolem lidové kultury, a vždycky jsem věděl, že je to jen sen - je dobře, že tato knížka bližší poznávání jednotlivých zpěváků umožňuje. Kdybych měl přitom nějaká slova citovat, vybral bych například pěkná slova vedoucího sboru Petra Miškeříka: "Moje spomínky na otca sú porád silné. Byl to můj vzor. Moc ně pomáhal a sám sa snažím žit tak, jak on." Díky moc za tyto rozhovory! A snad jsou v delší původní podobě někde založeny, aby zůstaly pro budoucnost.
Cennou částí knihy jsou ale určitě také dvě přiložená CD a mnoho fotografií, vsadím se, že ani jednu fotku nevynecháte, protože opravdu stojí za pozornost, navíc jsou opatřeny důkladnými popisky. Jsem si takřka jistý, že to je knížka, která potěší jak čtenáři, tak samotné členy sboru...

Toto je Tondovo video, které vám umožní přenést se do stejného pátečního večera 20. července, kdy měl před velickým mužským sborem samostatný pořad Folklorní soubor Lipovjan. Tady jsme na začátku pořadu, nejdříve hraje muzika Petra Galečky, po které přichází v čase 1:20 na pódium moderátor: vedoucí souboru - Ladislav Jagoš - Jožíček. O Lipovjanu je tady na tomto místě zbytečné psát, nejen na Hořňácku nemá v nasazení muzikantů, zpěváků a tanečníků nemám ve "folklorním víceboji" konkurenci. Pokud se mýlím, opravte mě v diskusi. Další psaní by už vyžadovalo více času, odkazuji například na program Horňáckých, kde je další psaní pana Jagoše, případně se spolehněte na můj slib, že se s ním pokusím udělat rozhovor sem na web. 

Tady jsme na začátku dalšího úspěšného pořadu Horňáckých slavností, které připravil Tonda Vrba a Martin Kuchyňka, které můžete vidět i jako moderátory - a zpěváky. Pořad se jmenoval "Balady zpod Javoriny" a s úsměvem bych mohl podotknout, že po určitém dřívějším alkoholovém "extempore" obou těchto chlapíků znamenal tento pořad jejich "reahabilitaci" a návrat do programu Horňáckých - což je jen a jen dobře, mají totiž spoustu příznivců a navíc by bez nich Horňácké nebyly úplně kompletní. Jinak jsem nahrával prakticky všechna vystoupení tohoto programu a postupně je budu na web dávat. Co dodat? Byl to prostě parádní pořad s krásnými baladami a spoustou výborných zpěváků.

A ještě jeden začátek, tady jsme v Kuželově, je neděle 22. července 2012, dvě hodiny po poledni a starosta Kuželova (a také podnikatel) Jiří Prášek zahajuje pořad s názvem "Neděla na Horňácku". Okolí "větráku" je narvané lidmi, po starostovi přichází spoluautor Pavel Ďuga, po němž zazpívá celý místní sbor... 
V tomto případě si neodpustím jednu poznámku, snad mě kvůli ní z Horňácka "nevyhostí".  Osobně si myslím, že tento pořad nebyl špatný, ale přece jen jsem měl pocit, že šlo o nevyužitou příležitost, téma neděle na Horňácku  umožňovalo "rozehrát" bohatší dramaturgii, která sice začala zajímavými slovy pana Ďugy (uslyšíte je na této ukázce), jenže pak možná následovalo až příliš mnoho vystoupení bez jakéhokoliv "slovního vstupu". 

Tady jsem natočil jednu ukázku ze zmiňovaného pořadu v Kuželově. Nejdříve uslyšíte povídání Jiřího Miškeříka o nedělním odpoledni na Horňácku, potom zpívá mužský sbor z Hrubé Vrbky.
Dávám sem tuto ukázku hlavně proto, abych ukázal, jak je podle mě nezastupitelné účinkování pana Miškeříka. Po nadějném úvodu tohoto pořadu a poté po řadě pěvěckých vystoupení přišel najednou pan Miškeřík - a začal zajímavě, bez papíru a navíc ještě s improvizací (kdy zareagoval na spolužačku v hledišti) povídat o tom, jaké ty neděle vlastně na Horňácku byly. Vsadím se, že to bylo ohromné oživení tohoto programu.. Po něm vlastně už žádné povídání nebylo, nepočítám-li lidového vypravěče pana Ševečku, který vystoupil s už poměrně známými historkami. A zaznamenat musím konec pořadu, který navazoval na začátek - tato "linka" se autorům podle mě podařila, protože v tomto velmi výstižně vyjádřili, jak byl život našich předků spojen s vírou a různými nedělními rituály.  

Á, to je dívčí sbor z Kuželova, mám pro ně jakousi slabost, možná proto, že dívek v tomto věku, které se na Horňácku daly dohromady a takto vystupují, moc není - kéž by takových sborů bylo víc! Mám ještě druhou ukázku Kuželovjanek z jejich vystoupení na Horňáckých, ale tu dám sem na web až s psaním o členkách tohoto sboru. Tady na této ukázce jim patřilo dosti prestižní místo, zpívaly totiž jako vůbec první v pořadu Katerino, staň hore, doprovázela je muzika Mirka Minkse.

A toto je ukázka z dětského pořadu, který je vždy součástí Horňáckých slavností. Šlo by dát řadu dalších ukázek mladých, tato mě přišla jaksi nadějná, optimistická - tolik kluků, tolik snahy, tolik nasazení, zaujetí, tolik příběhů, které každý z nich začíná svým životem psát ... Těšme se a buďme zvědaví, co z každého z nich vyroste... A přidám později i malé holky. 

A tady se ještě vracím k vernisáži pana Tomana v Hrubé Vrbce. Už jsem o svém nadšení psal dříve, kdy jsem dával i ukázky, tyto dvě jsem ale doplnil až později, proto je dávám sem. První ukázku sem dávám ze dvou důvodů: Je na ní úplný začátek vernisáže s přivítáním od starosty Vrbky Stanislava Práška, a navíc uslyšíte povídání o panu Tomanovi, který ve Vrbce vystavoval. Popvídal o něm jeho spolužák, který sice tvrdil, že je vlastně úplný laik přes umění, přesto mluvil tak zajímavě, osobně a srozumitelně, že to byl pro mě zážitek. A druhá ukázka? Ta, myslím, že vystihuje krásnou atmosféru, která na vernisáži byla. 

A toto je video od Tondy, dávám ho sem proto, abych si trošku naštvaně povzdechl: Sakra, kurnik, jak je to možné, že tyto dívky nedostaly pořádný prostor na Horňáckých slavnostech, jak je to možné, že je slyším hrát a zpívat někde mezi králíkama? Ať se za to na mě veličtí chovatelé nezlobí, naopak je oceňuji za to, že si tyto krásné a talentované dívky pozvaly... No, na této ukázce ale dlouho holky neuslyšíte, v druhé části videa ja rozhovor o chovatelích... 
Vystoupení těchto dívek patřilo mezi ty, která (nejen) mě na Horňáckých skutečně chyběla... Někdy si říkám, jestli by dramaturgie Horňáckých neměla ještě více mapovat dění v lidové kultuře na Horňácku, jestli by neměla zařadit programy, které by určitým způsobem tento vývoj "popisovaly" a divákům přibližovaly, jinými slovy, nešlo by "jen" o to připravit komponované pořady či pořady k různým výročím, ale  také se ohlédnout za uplynulým rokem či dvěma a říci si: toto stojí nejvíce za pozornost, tady se podařilo to a to, tady jsou ti, kteří pracují nejvíce, nejzajímavěji ...    

Tady už se s Tondovými ukázkami vracíme do pátečního programu Lipovjanu. Z něho nelze vynechat oblíbený Sboreček žen z Lipova...

Sólista a Lipovjan Pavel Jagoš. Tady na webu ho snad ještě nemám ani jednou, což je určitě škoda... 

A naposledy z pořadu Lipovjanu. jestliže jsem psal, že ve "folklorním víceboji" nemá konkurenci, tady se o tom můžete přesvědčit. Jen nevím, jak se v Lipově podařilo přivést k muzice a tanci tolik mládí... Jen se mi zdálo, že najít jejich "pokračovatele" nebude jednoduché, nejmladších Lipovjanů jsem viděl při jiném vystoupení jaksi méně, ale možná se mýlím, v tomto si nejsem jistý.  Na druhé straně mladý Lipovjan z této ukázky může stárnout i třicet let, a pořád by měl mít sílu. Nebo ne?

A tady ještě tři ukázky od Tondy z programu velického mužského sboru. Na prvním je začátek celého pořadu s povídáním obou moderátorů - jak už jsem psal o víkendu, jejich roli jsem jim vůbec nezáviděl, utáhnout takový pořad před plným hledištěm je úkol pro odvážlivce. Můžete je slyšet také na druhé ukázce. A na třetím videu je veleznámý a velezkušený velický ženský sbor. 

A tady jsme se nakonec přesunuli díky Tondovi do Javorníka, kde už pravidelně po Horňáckých slavnostech probíhá vždy v úterý koncert vážné hudby s názvem Javornické šmičce. Vybral jsem dvě ukázky, na první povídá organizátor této velmi zajímavé akce Jiří Pospíchal, na druhé ukázce si můžete poslechnout kousek koncertu. 

Tak to je všechno, není toho málo? :) :) Sám se sobě divím, kolik vždycky "shromáždím" videoukázek a slov, chápu i své "nefolklorní" známé, kteří se diví, proč se tomuto tolik věnuji, ale já si nemůžu pomoci, mě přijde například na Horňáckých  slavnostech tolik "věcí" zajímavých, že pak z toho vznikají tyto sálodlouhé příspěvky.

Nechci s nimi nikoho naštvat, nedělám si patent na rozum, a vím, že ke skutečnému přehledu mě chybí moc a moc znalostí, zkušeností a setkání, ale spíš se snažím Horňácké slavnosti přiblížit a potěšit či povzbudit ty, kteří na nich vystupují, zároveň ale chci vyvolat alespoň určitou debatu, která podle mě v médiích o lidové kultuře takřka absolutně schází - ne, že by tato zem neměla stovky jiných zajímavých a často důležitějších témat, ale holt jsem v této chvíli "uplácán" tak, že se věnuji právě tomuto - a budu se tomu zřejmě věnovat i dál :) Takže o Horňáckých slavnostech zase někdy příště - a já se pro dnešek a příští dny zase vracím k psaní časopisu Krajem svatého Antonínka, kde bude i článek o Horňáckých ... 

Příště bych se chtěl podrobněji zastavit u pořadu o historii Velké, který sledovalo mnoho návštěvníků u kostela, podíváme se také na podobně hojně naštívený pořad balad na "Fňukalovém", mrkneme na sobotní, divácky velmi vděčný pořad o "namlouvání", řekneme si, jak to je s neuskutečněným pořadem Suchovská republika, poslechneme si i muziku Libora Supa, která bývá a zároveň nebývá na Horňáckých slavnostech. No a ani to asi není všechno - tož, jak mám být potom stručný? :)  

RB