Fašanek v

I když už máme fašanky za sebou a pomalu se chystáme na jaro, velmi rád bych sem dal text od Jiřího Machálka z Lipova. Tento text se totiž zabývá současnou podobou fašanku na Horňácku tak, jako žádný jiný text. Myslím, že se hodí především pro ty, kteří například tradice studují nebo k nim budou hledat informace někdy v budoucnosti. Chtěl jsem dát tento text také do časopisu Krajem svatého Antonínka, ale bohužel, byl pro časopis příliš dlouhý a těžko se mi pro papírové vydání zkracoval. Tady si tedy můžete text přečíst celý, přidávám také fotku, kterou pan Machálek udělal letos v Nové Lhotě. A nakonec ještě omluva panu Machálkovi - v antonínkovém časopisu jsem totiž uvedl špatně jeho křestní jméno. Omlouvám se.

RB 

Fašanku, fašanku, zelený krušpánku...

Ohlédnutí za letošním fašankem na Horňácku Fašanku, fašanku, už je ťa namále, jako téj rosenky, na zelenéj trávě. Fašanku, fašanku, zelený krušpánku, nebudem ťa nosit, enom do fašanku. Zhusta, chłapci, zhusta, konec masopusta, už sa fašank krátí, už sa nenavrátí!

To jsou pouze některé z mnoha tradičních fašankových písní, které se rozezněly po horňáckých obcích druhý únorový víkend letošního roku. Mladí muži, stejně jako v minulosti jejich předkové, si ozdobili své širáky a beranice větvičkami krušpánku, aby zase po roce vyšli „po fašanku." Dnes představují fašankové obchůzky na Horňácku jeden z nemnoha živých jevů z dříve pestré palety lidových výročních obyčejů a zvyků.

Závěrečnou fázi masopustu, tj. celého období trvajícího od svátku Tří králů do Popeleční středy, nazýváme v našem kraji zpravidla fašanek (fašank, fašanky). Během fašankových dnů, naplněných veselostí a zábavou, obcházeli vesnice „fašankáré" - mládenci s muzikou, kteří při obchůzce navštěvovali jednotlivé domácnosti, zavdávali si s hospodáři, zpívali a tančili s děvčaty. Dříve fašanková chasa vedená stárky zpívala Na konopě a vyskakovala co nejvýše, aby právě tak vysoké konopí hospodáři vyrostlo (Toto bude na konopě, toto bude na len, toto bude na cibulu, toto bude na chren.)

V každé chalupě fašankáré dostávali na šavli slaninu nebo klobásky a do košíku vejce. Nepřehlédnutelnou složkou fašankových průvodů byly maškary. Z horňáckých obcí byly zdokumentovány především v Nové Lhotě, kde byl nejdůležitější maskou medvěd, dále např. svatební družička nebo cikánka, později i další maškary. Fašankové obchůzky, které byly nejviditelnější a nejdůležitější událostí celého období masopustu, se na Horňácku konaly v pondělí a v úterý před Popeleční středou. Úterní večer pak celý fašank končil pochováním basy - symbolickým zakončením doby veselosti a příchodem předvelikonoční doby postní.

Při srovnání podoby tradičních masopustních obyčejů a zvyků na Horňácku s jejich průběhem v současnosti jsou patrné proměny významu, motivace a tvaru těchto obyčejů. Fašankové obyčeje v našem kraji v podstatě ztratily svůj původní obřadní smysl a v dnešní době mají spíše společenský a zábavný charakter.Základním prvkem masopustní tradice v našem regionu je konání fašankové obchůzky. Ve většině obcí na Horňácku mají fašankové obchůzky stále živou tradici.

Letos se z devíti horňáckých obcí obchůzka uskutečnila v pěti z nich - v Nové Lhotě a Javorníku v sobotu 9.2.2013, v Hrubé Vrbce, Velké nad Veličkou a Lipově pak v neděli 10.2.2013.

O úplný začátek fašankového veselí se postarali už v pátek (7.2. 2013) členové nejvíce vytížené muziky Kubíci v Kuželově na fašankové zábavě spojené se zabijačkovými specialitami.

V Nové Lhotě, kde byla místní fašanková tradice před lety přerušena, došlo k obnovení fašankové obchůzky v roce 2011. Tato vesnice je dnes jediná na Horňácku, kde se můžeme setkat s maškarním fašankovým průvodem. V pondělí (11.2.2013) fašanková obchůzka pokračovala znovu pouze v centru Horňácka, ve Velké nad Veličkou, kde během obou masopustních dnů chodilo „po fašanku" hned několik skupin. Z toho je tedy zřejmé, že dochází ke změně termínu konání fašankových obchůzek, které se ve většině horňáckých vesnic přesouvají na víkendové dny před Popeleční středou.

Základní charakter fašankové obchůzky vycházející z původní podoby zůstává ve svých výrazných rysech zachován. Můžeme zaznamenat řadu novodobých proměn a modifikací tradičních zvyklostí při provedení fašankových obchůzek. Patří k nim např. to, že chasa dříve při obchůzce nevynechala žádné stavení v obci, zatímco dnes fašankové skupiny směřují pouze k některým domům svých známých, příbuzných, starosty, přátel z folklorního souboru apod.

Oslabení stárkovské instituce při fungování vesnických obyčejů, ke kterému na Horňácku docházelo v minulých desetiletích, vedlo k tomu, že se v současnosti stárci při organizaci fašankových obchůzek neuplatňují. Organizátory a hlavními aktéry fašankových akcí jsou dnes nejčastěji členové místních folklorních souborů nebo muzik. Tak ve Velké nad Veličkou organizují fašankové obchůzky většinou členové souboru Velička a mužský pěvecký sbor, v Hrubé Vrbce účastníky obchůzky, převážně z řad zdejšího mužského sboru, doprovází již několik let muzika P.Mičky. V Nové Lhotě se letos o hudební doprovod fašankového průvodu s maškarami postarala hudecká muzika bratrů Kubíků. V Lipově se do fašankové obchůzky tradičně zapojují členové folklorního souboru Lipovjan a místních muzik P. Galečky a J.Staši.

Účastníky fašankové obchůzky bývají v současné době svobodní i ženatí muži v krojích, včetně nepostradatelných muzikantů. Kromě těchto aktivních aktérů bývají fašankové skupiny doprovázeny často fotografy, novináři regionálních médií, diváky z řad příznivců zdejšího folkloru apod., což letos platilo téměř pro všechny obce, kde se fašanek konal.

Ve všech těchto obcích doprovázely fašankové skupiny horňácké hudecké muziky, zpravidla s nástrojovým složením housle, basa, klarinet (Velká nad Veličkou, Nová Lhota, Javorník). Písňový repertoár je při fašankových obchůzkách podobný. Nejčastěji se hrají typické horňácké písně „sedlácké", dále také verbuňky nebo táhlé písně. Méně častou součást fašankových obchůzek v současnosti představuje tanec „sedláckých" s místními ženami, resp. mužský tanec verbuňk (ten nejvíce v Lipově).

V předvečer fašankových obchůzek ve Velké nad Veličkou se v sobotu (9.2.2013) uskutečnila fašanková beseda u cimbálu doplněná o košt horňácké slivovice. V bohatém kulturním programu, organizovaném Národopisným souborem Velička a Obcí Velká nad Veličkou, se vedle účinkujících z Horňácka představili také hosté ze Strážnice. Jelikož v minulých letech bylo pochovávání basy v tradičním úterním termínu poznamenáno slabou diváckou návštěvností, organizátoři naplánovali prezentaci této scénky na sobotní večer. Již dříve diskutovaný přesun pochovávání basy, které má být symbolickým zakončením masopustního veselí, na víkendový termín, je sice pragmatický a pochopitelný, ovšem přináší zásah do chronologie a smyslu fašankových obyčejů. Více nešťastné by však bylo to, kdyby se v dalších letech pochovávání basy ve Velké nad Veličkou neuskutečnilo vůbec, jako se stalo při letošním fašanku.

Fašanková tradice na Horňácku je i přes všechny její proměny živá a měli bychom se snažit uchovat tento pozoruhodný kulturní fenomén, který nám zanechali naši předkové.. 

Jiří Machálek