Rád bych využil letní prázdniny k opětovné prosbě na vás, kteří se věnujete focení a točení a máte vztah k historii i k našemu kraji. Využijte tyto měsíce nejen k odpočinku, ale například i k natáčení zajímavých lidí kolem nás. Je jich spousta a já nepochybuji, že má smysl je natáčet a jejich vzpomínky zaznamenávat. Kdybych měl více času, věnoval bych se takovému natáčení každý týden, takto se snažím nahrávat pamětníky alespoň jednou za čas.

Už několikrát jsem vás tady na stránkách také vybízel k posílání tipů na zajímavé lidi na našem Slovácku, pokud takový tip máte, ozvěte se mi a já rád přijedu a "vaše" pamětníky natočím, nafotím a napíší k nim také několik řádek. Byl bych šťastný, kdyby se do podobných projektů pustily například základní a střední školy, což je ale spíše sen.

Rád bych také vybídl různé autory knih o vesnicích a městech, aby vzpomínky žijících pamětníků mnohem více v knihách využívali a také je dokázali poutavě popsat. Zdá se mi, že spousta obdobných knih je až příliš suchých a nudných, jakoby v nich chybělo srdce a skutečný život lidí, kteří v tom kterém místě žili.

Když poslouchám pamětníky, nejsem si také jistý tím, jestli se tak úplně daří autorům různých folklorních pořadů či pásem zobrazovat život našich předků v takové podobě, v jaké skutečně byl. I oni by možná mohli ještě více pracovat se vzpomínkami lidí a podle toho potom například ještě věrněji zobrazovat tradice našich předků tak, jak se skutečně odehrávaly.  

Vydejte se proto, prosím, za zajímavými lidmi kolem vás, povídejte si s nimi, zachycujte jejich život - váš čas, který tomuto budete věnovat, nebude zcela jistě zbytečný.

RB 

Paní Marie Polášková je velmi sympatická a nesmírně srdečná žena z Hluku, o které se chystám psát v dalším čísle časopisu Krajem svatého Antonínka. Tady můžete vidět kousek jejího povídání v okamžiku, kdy vzpomínala na Jaroslava Staňka, slavného primáše Hradišťanu, nebo také na to, cože například sedláci dělali v minulosti přes zimu.  

Toto je osmdesátiletý pan Jan Zajíc z Ostrožské Nové Vsi, veselý chlapík, ke kterému jsem se dostal díky Robertu Váverkovi. Ten shromažďuje TADY na webu staré fotky Novovešťanů, a když jsem ho požádal, že bychom mohli zajít za někým, kdo má nějakou souvislost s archivními fotkami, řekl právě pana Zajíce. Robert měl totiž starou fotku otce pana Zajíce, vyhlášeného novoveského kováře, který už zemřel. Tak jsme se vydali za jeho synem, taktéž Janem Zajícem, a byli nadšeni způsobem jeho vypravování i jeho veselostí a bezprostředností.

Když jsem pana Zajíce uviděl, uvědomil jsem si, že jsem ho už jednou točil, bylo to v roce 2010 při fašanku. Fašankáři při procházce Ostrožskou Novou Vsí říkali, že neexistuje, aby vynechali dům jednoho z místních chlapů - a mysleli tím právě pana Zajíce. Tady je ona ukázka... Dnes už prakticky ani na Slovácku nezažijete situaci, že někdo vyjde z baráku a takto spontánně si s fašankáři nebo třeba hodaři zazpívá - jako to udělal pan Zajíc ... Bylo to tehdy velmi pěkné zastavení a já na něj vzpomínám dodnes...

Nakonec jsem přidal ještě jednu pamětnici, kterou natočil před několika dny Tonda Vrba v Moravské Nové Vsi. Paní Miladě Filipovičové je 84 let a její povídání je hodně zajímavé - i díky Tondovi, který rozhovor pěkně vedl... "Dneska z toho udělali karneval," říká o současné podobě hodů paní Filipovičová, která připomíná, jak dříve měly hody podstatně rodinnější podobu a vzpomíná, proč dřív bývaly nebezpečné hody v Lanžhotě. Jsou to opravdu zajímavé informace a názory ...