Starosta Slováckého

Podle nálady mé manželky byla má sobotní cesta na Moravský ples v Praze asi poslední novinářskou výpravou. Po mnoha letech trpělivosti ji docela chápu, ale Moravsý ples jsem chtěl zachytit a nemohl jsem ustoupit - v sobotu po poledni jsem tedy sedl ve Starém Městě na vlak a po šesté odpoledne už točil první příspěvky. Jsem velmi šťastný, že se mi snad podařilo zachytit alespoň něco z tohoto setkání, a to zejména z tohoto důvodu, že jsem nikde na internetu nenašel nic, co by alespoň trošku vystihlo v minulosti či současnosti atmosféru tohoto plesu.

Postupně se k němu budu tady na stránkách vracet, a to jak videoukázkami, tak textem, možná i několika málo fotkami. Ze všeho nejvíce jsem chtěl přiblížit právě podstatu plesu, seznámit vás s lidmi, kteří jej tvoří, kteří na takový ples chodí a mají vztah k lidové kultuře a našemu rodnému kraji. Právě kvůli nim jsem chtěl v Praze být - a z řady těchto setkání měl radost.

Stejně tak mám radost, že jsem mohl zachytit návštěvu Hlučanů, kteří vystupovali v Praze po mnoha letech. Podobně jsem zachytil také zástupce Horňácka, Horňáckou cimbálovou muziku Libora Supa. Pochopitelně, chtěl jsem toho stihnout ještě mnohem více, ale během těch několika málo hodin to snad ani nebylo možné - snad mě tedy žena pustí ještě aspoň na ten příští ročník :)

RB

Autor se narodil v Uherském Hradišti, vyrůstal v Hluku, chodil na základní školu v Ostrožské Lhotě a na střední školu v Uherském Hradišti, pracoval sedm let v Brně a poté deset let v Praze, odkud se vrátil s rodinou na konci roku 2007 do Ostrožské Lhoty, ze které se nakonec přestěhoval do Hluku, pracuje v Uherském Brodě, trvalé bydliště má ale v Praze a pochovaný chce být každopádně v Ostrožské Lhotě, pokud možno za zvuků horňácké muziky :) 

A ještě, prosím, dodatek:

Moc bych vám chtěl také doporučit internetové stránky Slováckého krúžku v Praze, které najdete TADY. Přestože jsem v Praze bydlel deset let, vždycky jsem byl natolik pohlcený prací v MF DNES, že jsem se do krúžku přišel podívat jen výjimečně. Pokud jsem ale přišel, vždy jsem byl nadšený atmosférou, která tam panovala. Podobně se mi líbila i atmosféra Moravského plesu, opět jsem musel myslet na naše předky, na to, jakou nádheru nám zanechali v podobě krojů, písniček, tradic (a nejen toho). V Praze bylo možné tuto krásu vidět v mnoha podobách a z mnoha našich regionů, a to nejen v několika sálech smíchovského přepychového domu, ale také ve chvíli, kdy se tato krása soustředila v jednom jediném velkém sále. 

Možná se mnou nebudete souhlasit, ale podle mého názoru je Moravský ples jednou z kulturních událostí našeho hlavního města. Je ostrůvkem naší Moravy, která toho v historii i v současnosti Praze hodně dává, hodně ji obohacuje a - věřte nevěřte - dělá Prahu lepší než by byla bez tohoto silného moravského vlivu. Snad si to Praha, její zástupci, osobnosti i další lidé dostatečně uvědomují. Někdy mám pocit, že tomu tak není - o to více patří poděkování Slováckému krúžku, bez kterého by moravská kultura v Praze nebyla zdaleka tím čím je.     

A ještě jeden odkaz: TADY najdete podrobný text o průběhu celého plesu!

Úplný začátek Moravského plesu v Praze, v pořadí už 57. Je několik minut před osmou, zazní trubky, zpěv krojovaných a slovo si vezme starosta Slováckého krúžku v Praze Miroslav Říha.

A dávám také následné defilé všech krojovaných účastníků, tato ukázka možná nejvíce vystihuje moc pěknou atmosféru plesu. Kdo má vztah k lidovým tradicím a kráse i rozmanitosti krojů, ten mi dá zapravdu: byla to nádhera.... Jen se mi špatně točilo, abych nezacláněl mnoha divákům, točil jsem prakticky sedačky a od podlahy.

Postupně doplním i popisky, toto je například pan Miroslav Říha, starosta Slováckého krúžku v Praze a zároveň hlavní muž při organizaci Moravského plesu v Praze. "Slovácko v Praze vždycky žít bude," říká mimo jiné v rozhovoru.

Tady byla do úterního rána videoukázka, na které hrála a povídala sympatická dívka Katka Říhová z Prahy. Měl jsem i tuto ukázku rád, ale nakonec jsem vyhověl prosbě o stáhnutí tohoto videa. Katka neměla úplně do detailu upravený horňácký kroj, což vyvolávalo zbytečně ostré reakce v diskusi. Kroj přitom neměla upravený proto, že před našim povídáním hrála na housle a já ji přímo od hraní odvedl k improvizovanému rozhovoru, aniž by si mohla kroj upravit. Byla to moje chyba, nevšiml jsem si toho, myslel jsem, že daleko podstatnější je to, jak hezky Katka mluvila o svém vztahu ke Slovácku. Jinak platí ale to, co jsem říkal i na videu - někdy brzy ji v Praze navštívím při hraní a udělám s ní pořádný rozhovor.  

A další Pražáci a další kořeny na Slovácku - tentokrát v Bánově. Babička, její dcera, vnučka a pravnučka. Právě tyto ženy oblékaly pravnučku do kroje, šla v něm poprvé v životě. Tak nějak vzniká vztah k rodnému Slovácku, kteří třeba vydrží dalších padesát, sto let ...

Toto je pan Janoušek. Po celý ples jsem hledal někoho, kdo by mi řekl, jak samotní Pražáci vnímají lidovou kulturu, zpěv, tanec. Pan janoušek, jinak primáš stejnojmenné muziky, byl asi nejupřímnější. Ten vztah je podle něj slabý a dál slábne. Vinu podle něj mají také média, která o lidové kultuře infomují naprosto minimálně - mimochodem, ani na plese nebyla nikdo z novinářů, neviděl jsem žádnou kameru a až na jednu výjimku ani žádného fotoreportéra s lepším novinářským foťákem. Tak uvidím, jaká záplava článků o plese v médiích bude :)

Nejstarší člen Slováckoho krúžku v Praze. Bezprostředním, vstřícný, vtipný, milý - prostě Moravák :) Zeptal jsem se ho mimo jiné na to, jak je na tom z pohledu posledních desítek let Slovácký krúžek v Praze - potěšilo mě, že odpověď byla velmi optimistická.    

Tak, a teď to bude trošku zapeklité. Toto je člen Slováckého krúžku v Praze, který v Praze i žije, pochází ale z Ostravy a má moc rád Podluží - proto je v podlužáckém kroji. Svém vlastním!

Tady už je čistě zpěv, žádné povídání. Dívky, slečny i paní ze Slováckého krúžku z Prahy a jejich pěkný zpěv.

Další zajímavé setkání, tato paní pochází ze  Strážnice, ale už dlouho žije ve Znojmě - po Strážnici se jí ale moc stýská. Na Moravském plese byla vůbec poprvé!

Toto už jsou Strážničané, kteří zatím stále ještě ve  Strážnici i žijí - kdoví, kde jejich kroky nakonec povedou. "Je to asi nejlepší rozhodnutí mého života," řekl mi Tomáš (onen klučina uprostřed) o svém rozhodnutí věnovat se folkloru ... 

Toto jsou další hosté festivalu, přijeli z Doloplazů u Olomouce, známé místo, kde mají také Jízdy králů - i když takovou jinou, která sice na seznamu UNESCO není, což podle mě ale není vůbec dlůležité, mnohem a mnohem důležitější je to, že si ji v Doloplazích dokáží udržovat - držím jim place!!!

A tady už jsme u Hlučanů! nejdříve povídání s Davidem Hájkem o tom, jakže se Hlučané na Moravský ples dostali. No, mimo jiné, dosti složitě po náročné cestě, počasí bylo v sobotu hodně nepříjemné. Několik hodin cestování, potom ples a zase několik hodin cestování. Spojení mezi našim krajem a prahou je opravdu úžasné a zlepšení se už během našeho života asi nedočkáme. Silnice špatné a cestování po železnici komplikované a dlouhé.

Pokračuji v Hlučanech, tady jsem se ptal, kdy vlastně naposledy v Praze vystupovali. Bylo to už hodně let - a tehdy si dali štamprli dokonce s Karlem Gottem! :) Tentokrát jsem na plese žádnou tvář neviděl. Pokud nepočítám Zdeňka Škromacha :) :) :) O politice a lidové kultuře ale psát nebudu, nemám rád, když je s ní spojené, byť politici určitého druhu kolem ní rádi "poletují" ...

A do třetice Hlučané, tady už jsou při svém vystoupení ve velkém sále. "Aj tá hlucká hospoda, aj tá hlucká hospoda ..."

Horňácká cimbálová muzika Libora Supa - před několika dny jsem tady na svém webu přinesl rozhovor s Liborem i další ukázky, takže nyní jen stručně. Zvu vás do jednoho z menších sálů, je pozdní sobotní večer a muzika takto vyhrávala.

A ještě jednou cimbál a lidé kolem něj, tentokrát v docela "pekelném" tempu.

Zachytiti všechny účinkující, zaznamenat jejich hraní i povídání s nimi, nebylo v mých silách. Přesto ještě několik vystupujících přidám. Toto je mladá cimbálová muzika Fryška, muziky se točily v různých místech Národního domu na Smíchově, teď hrála muzika u samého vchodu do domu.

Nedá se nic dělat, Slovácko je od Prahy poměrně daleko, takže po jedné hodině ráno jsme se chystali na odjezd. Nechtělo se mi z plesu ani z Prahy, šak proč jezdit, když jsem na plese potkál tolik Moraváků, kteří z Prahy neutěkajú :)  V půl šesté ráno jsme byli doma Slovácku, já sedl za počítač a opět proklínal moje milé Hlučany, kteří mi jezdí před oknem naší malou a vedlejší ulicí stejně bezohledně jako "oblíbení" Pražáci v tom svém velkoměstě - tož, ale to bylo zaséj na iné vykládání o tom našém Slovácku, které už možná dávno néjni takové, jak o něm sní ty, které jsem potkával na Moravském plese ... 

... přidám ještě další ukázky - já vím, je toho moc, možná až příliš, ale věřím, že každá ukázka má svůj smysl a každá alespoň někoho potěší nebo vám přinese kousek onoho krásného setkání, které má název Moravský ples v Praze 2012.

V úterý 26. února 2013 přidám další příspěvky !!!