Moc politiků v praxi: nesmyslný zákon - nejdřív podpis, potom až informace
Někdo včera dosti brutálně zbil fotbalového funkcionáře, který chtěl v tento den shodou náhod vyvolat hlasování o odvolání komise rozhodčích v Čechách - což by se asi členům této komise a na ni napojeným rozhodčím a funkcionářům vůbec nelíbilo...
Aby se veřejnost mohla dozvědět o tomto jistě závažném případu veškeré informace, musel onen napadený podepsat levou, nezraněnou rukou, že souhlasí s uveřejněním informací o sobě.
Velmi dobře je celý případ popsán v časopisu Týden TADY...
Absurdistán? Ovšem, že ne. Český Kocourkov. Vypadá to jako klasický aprílový žert, ale věřte mi - opravdu to žádný žert není. Bohužel, bohužel, bohužel. V naší, občas švejkovské zemi, totiž platí od dnešního dne zákon, který takové podepisování vyžaduje. Jinak hrozí autorům psaní až pět let vězení natvrdo. Bez ohledu na to, že autor bude chtít poukázat na něco závažného, jako například v případě napadeného funkcionáře - je možné, že napadení ukazuje, jak černo černé jsou vody českého fotbalu a rozhodcovského stavu, jehož hrůzu poodhalily známé odposlechy a úplatky... Ale samozřejmě - psaní se může týkat stovek jiných podstatných věcí pro tuto zemi a její občany.
Jak mohlo v naší zemi něco takového začít od dnešního dne fungovat? Odpověď je náramně jednoduchá. Moc politiků v naší zemi je převeliká a takřka absolutní, můžou si dělat prakticky cokoliv, jak ukazují například případy "justiční mafie" či kauza bývalého místopředsedy vlády Čunka, kde se mnoho vlivných postaralo o to, aby se tento politik nikdy nemusel postavit před nezávislý soud.
Moc politiků zapracovala i tentokrát, a tak přijali zákon, který má svou přesnou přezdívku: náhubkový zákon (informace o něm TADY). Tento zákon přijali čeští politici, přesněji český parlament, aby bránili v poskytování informací občanům. Opět přesněji řečeno, politici se tak snaží bránit tomu, aby se hlavně o nich nedostávali k lidem informace - pochopitelně ty informace, které by jim nedělaly čest. Pokud jde o ty pozitivní, ty hrnou politici do médií a ke svým voličům velkými lopatami den co den a nijak na tom nešetří penězi ani ničím jiným. Včerejší případ se zbitým funkcionářem je "jenom" takový neplánovaný důsledek tohoto zákona.
Zákon vznikl zcela účelově v době, kdy novináři začali publikovat mimo jiné informace o tom, jak někteří politici, včetně stále ještě ministra vnitra Ivana Langera, pracovali ve prospěch některých českých byznysmenů, napojených například na známého krále mafiánského podsvětí Františka Mrázka.
Tento nový zákon tak omezuje jedno z nejzákladnějších lidských práv, a to právo na informace. Právo svobodně informace šířit a také je přijímat. Je to právo nesmírně důležité a je v našem zájmu, abychom si ho chránili co nejpečlivěji. Příští měsíce ukáží, jací vlastně jsme, jací jsou i naši politici, zda jsme jen banda hlupáků, která politikům poklonkuje, ohýbá se před nimi a slouží jim nebo jsme svobodní občané, kteří se budou snažit práco na informace uhájit. Je to mnohem důležitější, než si mnozí z nás myslíme.
Dnes jde o "nějakého" fotbalového bafuňáře v Čechách, zítra může jít o věc, kde půjde o vás nebo o věci, které se budou týkat vašeho bezprostředního okolí. Všude jsou lidé, kteří sobě pomáhají a jiným škodí, a kteří brání poskytování informací - tímto zákonem dostali tito lidé k sobě velkého pomocníka.
RB
Ps. Jsem si vědom, že tento článek, stejně jako řada jiných, nezapadá na tyto mé stránky, které prezentuji především jako stránky o krojovaném či folklorním Slovácku, plném tradic a zajímavých lidí. Chtěl jsem čistě takové stránky původně dělat, ale postupně mi došlo, že to není možné. Děsím se toho, že - obrazně řečeno - bychom si "folklorně" zpívali či tančili, mnohdy za spokojeného přihlížení politiků a dalších mocných, až bychom jednoho dne vylezli ze sklípku či z pódia a zjistili, že naše demokracie dostává pořádně na zadek. Však v minulosti jsme takové folklorní notování, tleskání politiků i výprask demokracii zažili...