Magazín MF DNES, který vás zajímal: reportáž Marty Fenclové z Moravského plesu v Praze + Japonka, která má ráda moravský folklor... A pár slov o poctivosti
Když jsem byl včera na Slováckém krúžku v Praze, ptala se mě řada lidí na Magazín MF DNES, který vyšel minulý čtvrtek s obálkou exprezidenta Václava Klause. "My jsme nevěděli, že v něm vyjde reportáž z našeho Moravaského plesu, magazín nemáme," říkali mě lidé. proto jsem sáhl tady v redakci do elektronického archivu a celou reportáž sem dávám.
Psala ji Marta Fenclová, redaktorka magazínu, a myslím, že si jí reportáž vydařila. Stejně jako jsou pěkné fotky fotografa Petra Topiče, což je velký příznivec folkloru, už dlouho před plesem se mě ptal na termín a na ples se chystal jít fotit, i kdyby nefotil pro noviny. A v pondělí, po plesu, když jsme se potkali, už z dálky na mě volal: "Ples byl skvělý, parádní atmosféra, nejvíc mě dostaly ženské z Polešovic, jejich nadšení bylo neuvěřilelné, zpívaly několik hodin a ještě ve dvě ráno, když odjížděly, tak u autobusu zpívaly jednu písničku," hlásil mi nadšeně a vysvětloval, že právě kvůli takovým lidem má rád Moravu i folklor, byť je Pražák.
Jsem rád, že reportáž vyznívá velmi pozitivně, lidé, kteří Moravský ples připravují a nemají to vůbec jednoduché, si takovou reportáž zaslouží - stejně jako sami vystupující. A těm, které na Slovácku potkávám a ještě stále jim připadá podivné dělat Moravský ples v Praze vzkazuji: zajeďte se podívat za rok, to bude už 60. ročník plesu, uvidíte, že se vám bude líbit.
Zároveň přidávám ještě jeden materiál z Magazínu MF DNES, tentokrát z toho, který vychází dnes - věřím, že si ho koupíte i v papírové podobě.
Lidé, kteří chodí do Slováckého krúžku, v něm totiž najdou jednu velmi příjemnou paní, která se narodila v Japonsku, ale kromě jiného má ráda moravský folklor a velmi často do krúžku chodí. Přišla i včera, a jelikož jsem si neuvědomil, že jsem magazín četl už včera v redakci, kdy ale ještě nevyšel, tak jsem jí říkal: Vy jste dneska u nás v MF DNES, víte to?" A ona se na mě dívala, kroutila hlavou a logicky odpovídala: "Nevím o tom, nevím o tom." Ani vědět nemohla, magazín tedy vychází dnes, ve čtvrtek.
Přečtěte si odpovědí paní Kayoko i jejího muže, jsou moc zajímavé a umožňují nám dozvědět se něco více o jejich životě i Japonsku. Když jsem jejich odpovědi četl, zastavil jsem se u odpovědi jejího muže na otázku, co se mu v Japonsku líbí. On mimo jiné odpověděl: "Je to krásná země s velmi laskavými, čestnými a pracovitými lidmi.ů
Strašně moc bych si přál, abychom toto mohli říkat také o naší České republice. To, že je krásná, můžeme říkat už nyní, i když je mnoho míst, kde můžeme vidět strašný nepořádek. Bohužel ale není možné říkat, že Česká republika je země s velmi laskavými, čestnými a pracovitými lidmi. Jistě tady takoví lidé jsou, není jich málo, ale bohužel, je tady také obrovské množství lidí nelaskavých, nečestných a líných. Dokonce bych řekl, že lidí okradených, oloupených či různě podvedených tady žije více než těch poctivých.
Čímž zároveň zdravím svého neznámého zloděje, který mi předminulý týden ukradl batoh s peněženkou a veškerými průkazy i penězi, přičemž policie mi slíbila, jak se ozve kvůli vyšetřování, ale dosud se neozval nikdo. No, třeba mě potká takové štěstí jako manžela paní Kayoko, který zapomněl v Japonsku v lázních peněženku, kterou někdo našel a vrátil, bez toho, aniž by z peněženky cokoliv zmizelo. Inu, jiná země, jiné mravy... Když se zlepší ty české, moravské a slezské? A jak lze toho dosáhnout? A je to vůbec možné?
RB
Ps. A ještě jeden příslib, do neděle dám sem na web videoukázky a fotky ze včerejšího Slováckého krúžku v Praze, na kterém jsme koštovali pálenky...
