Z vystoupení

Když jsem v pátek navečer odcházel z "betlémové" vernisáže v Galerii Slováckého muzea na následnou vernisáž do hlavní budovy muzea, šel jsem kolem klubu kultury - a řekl si, že místo druhé vernisáže se mrknu na program uvnitř Klubu kultury.  Za chvíli tam začínal večer folklorního Souboru písní a tanců Handrlák z Kunovic.

Paradoxně "pozvánku" na Handrlák mi obstaral nechtěně jeden člověk, a to v podobě určité kritiky programu. Handrlák totiž viděl v pátek dopoledne, kdy soubor vystoupil před žáky hradišťských škol. A tomuto člověku se vystoupení Handrláku nezdálo, přišlo mu nějaké dlouhé a trošku i nezáživné. Tož, to bych se měl jít podívat, říkal jsem si v duchu, když jsem ho slyšel. A tak jsem místo muzea zamířil na folklór.

Řeknu rovnou, že kritika z úst kolegy byla nespravedlivá a patrně zapříčiněná nepříliš vstřícnou školní atmosférou dopoledního představení. Večer byla pochopitelně atmosféra zcela odlišná, natěšené publikum bylo pozorné a vděčné za každé vystoupení.  Osobně jsem byl velmi spokojený, každé číslo bylo zajímavé a zasloužilo by si samostatný popis.

TADY  najdete stránky souboru ...

TADY je článek o souboru z Dobrého dne s kurýrem ...

Rád bych ukázal například jedno z prvních vystoupení pátečního večera. Podle tohoto vystoupení se jmenoval celý program. A v jeho názvu je i název souboru. A protože toto číslo bylo i velmi vydařené, je to dost důvodů toto vystoupení pustit. Tak, kdo je to ten Handrlák?

Tady je ...

Tady ukázka z čísla, které mělo název "Žítková, Žítková. Řeknu rovnou, že to bylo nádherné číslo s překrásným zpěvem, výbornou choreografií, dlouho nezapomenu na okamžik, když ze tmy vycházejí ženy.

Tímto číslem končila první část programu a já šel domů. Měl jsem zůstat, ale musel jsem za rodinou a navíc jsem tak nějak chtěl zážitek z posledního čísla uchovat v sobě delší dobu. Zároveň se můžu těšit, že druhou polovinu vystoupení Handrláku určitě někde uslyším.

Tady se vracím opět na začátek. Můžete slyšet povídání o Handrláku i se vzpomínkou na dva její členy, kteří tragicky zemřeli - na Petra Halušku a Ludmilu Habartovou. Jak mnozí víte, Petra přejel úmyslně řidič z Březolup před obchodním domem  Kaufland, paní Habártová jela autem přes železniční přejezd, když jel zrovna vlak. Členové Handrláku i další Kunovjané na ně nezapomínají, což je velmi sympatické. 

Po vzpomínce následovalo číslo s názvem Bílovské verbování, které členové Handrláku věnovali právě zmiňovaným dvěma lidem. Tady část tohoto verbování uvidíte - opět to bylo číslo velmi působivé. Potvrdil jsem si ale, že při jeho sledování v Klubu kultury, kdy jsem se soustředil jen a jen na dění na jevišti, jsem tanec i zpěv vnímal mnohem více, než když ho sleduji na internetu, když už na člověka působí řady věcí - počítač, jiné internetové stránky, dění kolem, mě, soustředění na jiné věcí, spěch atd... 

Ženský sbor z Kunovic. Klasika, která ale nezklame :)

A další divácky vděčné vystoupení. Na pódiu stál a zpíval sedmiletý Radovan Siman, kterého doprovázela CM Lintava s primášem Ondřejem Simanem - bráchou. Ten se ke zpěvu Radovana také občas přidal. Jinak CM Lintava doprovázela Handrlák celý večer a zaslouženě sklidila několikrát velký potlesk. 

... tady je plakát s pozvánkou na program ... Ještě okopíruju program a dám ho také sem na web...