Tak tak, čeká nás krásný sluneční víkend a proto není třeba, abychom na počítači něco psali nebo četli - ven na slunko!

Pokud byste mým slovům o počasí nevěřili, klikněte třeba TADY a podívejte se, že nás opravdu čeká pěkné počasí... A pěkně má být ještě v pondělí - prý naposledy do léta příštího roku. Tomu jedinému se mně nechce věřit ... 

I když jsem "slíbil", že nic dnes psát nebudu, našel jsem na internetu dnes ráno toto pravdivé psaní:

Co říkáme:

Ve 4 letech: máma ví všechno!

V 8 letech: máma ví hodně!

Ve 12 letech: máma neví všechno!

Ve 14 letech: máma neví nic!

V 16 letech: máma je nula!

V 18 letech: máme je z jiný doby!

Ve 25 let: máma to možná ví!

Ve 35 letech: než se rozhodneme, zeptáme se mámy!

Ve 45 letech: ptám se sama sebe, co by si o tom máma myslela!

V 75 let: jak ráda bych se zeptala mámy na tohle!

Možná někteří nebudete souhlasit, možná byste někdo onu poslední větu přiřadili už třeba k věku 30 nebo 45 let, ale myslím, že s podstatou onoho psaní bude naprostá většina z nás souhlasit - nás, co jsme překročili alespoň tu třicítku. Doplnil bych snad jen jedno slovo - k mámě bych přidal i tátu. Šťastný ten, kdo má oba rodiče, ještě šťastnější ten, kdo si s nimi co nejvíce rozumí. A nešťastný ten, jehož otec či matka z vlastní vůle opustili ...  

RB