Vlastik se

Politika nepolitika, na světě jsou i jiné důležité věci a události, byť třeba tak na první pohled nevypadají. K takovým věcem či událostem řadím mimo jiné práci učitelů, kteří se v řadě případů věnují svým žákům úžasným způsobem a dosahují pozoruhodných výsledků. Mezi takové učitele patří například Vlastik Ondra, Nivničan, který pracuje jako učitel a zástupce ředitele školy v Bánově. Právě v těchto chvílích je přitom se dvěma žáky školy v New Yorku, kde se účastní jednoho celosvětového finále, do kterého za Českou republiku postoupila právě bánovská škola - fantastický úspěch!!!

RB

Tady je Vlastikovo čerstvé psaní, které publikoval na svém fb profilu:

SVĚTOVÉ FINÁLE NEW YORK ... den 2. pondělí 13. října 2014

Pondělí bylo naplněno cestováním. Nejprve jsme šťastně a pohodlně se společností Air France dorazili do Paříže. Tam jsme dvě hodiny počkali na letišti Charles de Gaulle - Aéroports de Paris na odlet do New Yorku. A konečně to přišlo. Let přes oceán v největším dopravním letadle na světě A 38O - 800 opět s Air France.

Musím říct, že to bylo mnohem komfortnější než první let. Každá sedačka byla navíc vybavena obrazovkou se sluchátky. Lucka se celý let dívala přes kameru umístěnou na ocase letadla na letadlo a jeho okolí. Dále pozorovala na mapách, kde už jsme, kolik mil chybí do NY, jaká je okolní teplota, kolik stop jsme vysoko. Do toho poslouchala písničky přes sluchátka ze svého mobilu a pospávala. (však jsem se to všechno pokusil zachytit na pár fotkách:)

To Petr si spustil sportovní kanál a sledoval fotbal. Mezi chvilkami, kdy jsme si všichni tři povídali a smáli se, pospával také. Já jsem zhlédl dva letošní filmy - Million Dollar Arm - o basebalu, Indii a lásce a Winter's Tale o mystických zákoutích New Yorku. Filmy pochopitelně nebyly v češtině, ale i tak jsem se správně americky několikrát dojal... Doufám jen, že jsem je dobře pochopil, Zuzka, která nám dělá doprovod ze slovenského Panasonic, letěla v jiném podlaží.

Během letu, který trval přes osm hodin, jsem měl možnost sledovat lidi kolem. Po letadle se procházely hlavně mladí. Přišlo mi neuvěřitelné, jak jsou si teenageři v celé Evropě podobní. Slečny ve věku naší Bělky si úplně stejně celou dobu hrály s konečky vlasů a přitom se neustále čemusi chichotaly. Šestnáctiletí kluci na nich mohli oči nechat, ale ležérně postávali opodál a moc si přáli, aby si mohli s nimi povídat také...

Přes uličku vedle nás seděl asi sedmnáctiletý ortodoxní žid. Po letadle jich pak byly asi dvě desítky. Žádná obrazovka, žádná sluchátka. Spíš meditoval a povídal si s těmi, co se za ním občas zastavili. Když jsme vzlétali, a pak když přistávali, četl si dlouhé chvíle z modlitebních knížek... Při přistání jsem si řekl, že jeho modlitby zesílím a přidal jsem se v duchu k němu: Pod ochranu Tvou se utíkáme, svatá Boží Rodičko...

Obrazovka před námi přepnula na kameru na ocase letadla, takže jsme i přistání - stejně jako vzlet, měli v přímém přenosu. Působilo to zvláštně, vidět v reálu, jak se blížíme k ranveji, která vypadá shora zoufale krátká a navíc končí oceánem - ta modlitba byla na místě. A pomohla! Přistání bylo luxusní. Zatleskali jsme jen my dva s Petrem - prostě staří zkušení aviatici to dokázali ocenit...

Na vpuštění do země jsme si vystáli šíleně dlouhou frontu uprostřed obrovitánského mračna lidu. Zhruba každou minutu odbavili vesměs černoští imigrační úředníci u dvaceti bran asi dvacet lidí. Přesto jsme ve frontě stáli přes hodinu. Když imigrační úředník spatřil můj Evropskou unií nedotčený pas a s gustem ho poskvrnil razítkem USA, zeptal se, zda jsem v USA poprvé. Když jsem mu odpověděl, že vzhledem ke svému povolání je i toto úspěch, úplně se uprostřed toho chaosu a mega srocení lidu rozchechtal a spiklenecky s pochopením pokýval hlavou. Bylo vidět, že už tohho má dnes také dost.

Tak jsme vstoupili na americkou zem. Kufry jsme našli vmžiku, stejně jako příjemnou Japonku Mariko, která držela v příletové hale nad hlavou ceduli Global Contest 2014. Měla s sebou velmi příjemného japonského řidiče a super auto GMC Yukon uvnitř plně v kůži se čtyřmi pohodlnými koženými křesly. Z letiště jsme vyrazili v šest večer místního času. U nás byla a bila právě půlnoc. Mysleli jsme na to. Drobně pršelo, snášela se tma a my projížděli centrem New Yorku směrem do New Jersey, kde bydlíme v hotelu Hyatt Place (http://i.secaucus.place.hyatt.com/).

Psát o té jeden a půl hodinové cestě autem by vydalo na několik dalších odstavců. I přes tmu a jemný déšť jsem vytáhl kameru a ohromeně natáčel - Queens s tenisovým Flushing Meadows, Bronx, Brooklyn, Manhattan, The Empire State Building, zácpu na pětiproudovce v našem směru i na pětiproudovce ve směru opačném, Madison Square Garden, mraky lidí...

Ale teď jen dodám, že ani mrakodrapy a One Way nezabránily Lucince a Péťovi vytuhnout a spát. V hotelu už nás vyhlížel mladý Japonec. Nafasovali jsme KWN věci, informace, vyfotografovali se s pořadateli a šli na pokoj, který Peťu, který bydlí přes dveře hned vedle mě, šokoval: "Pane učiteli, pane učiteli, už jste ležel v posteli? Héj, tak toto je luxus. Miluju luxusní hotely." Lucka bydlí se Zuzkou a doufám, že teď, kdy hodiny tady ukazují 3.21, spí jak andělíček. Až se vzbudí, čeká nejen na ni parádní program: 10.45- 14.00 pěší prohlídka Times Square 14.00- 17.30 NYC Bus Tour a v 17.30 Welcome Dinner.

Tak dobré ráno na Slovácko. Mám si jít ještě lehnout

Vlastimil Ondra 

TADY přidávám k předcházejícímu psaní článek z Dobrého dne s kurýrem 

A pokud vás ještě víc zajímá, proč že Vlastik a jeho dva žáci letěli do daleké Ameriky, vše najdete v následující tiskové zprávě, kterou Vlastik sepsal ještě před odletem:

Filmový kroužek ZŠ Bánov jede na slavnostní vyhlášení celosvětové soutěže KWN Panasonic do New Yorku = Kid Witness News Global Contest 2014

Odlet: 13. 10. 2014 Praha, Ruzyně 9:55 (přes Paříž) -> New York

zpět přílet: 18. 10. 2014 Praha, Ruzyně 11:30

Složení týmu, který jede reprezentovat:

Lucie Horňáková, žákyně 8. A ZŠ Bánov

Petr Matějíček, žák 7. A ZŠ Bánov

Andrea Maršáková, EU Panasonic

Vlastimil Ondra, učitel ZŠ Bánov

informace o vyhlášení:

představení týmů, jejich filmů a poroty: http://panasonic.net/kwn/contest2014/

tisková zpráva společnosti Panasonic: http://panasonic.co.jp/corp/news/official.data/data.dir/2014/09/en140917-7/en140917-7.html

naše soutěžní filmy (do USA jsme se probojovali s filmem KAMIL A JÁ): https://www.youtube.com/playlist?list=PLPZVMNc8GIEAiiUHWKwemMWpzboymeVtu

finalisté:

Immanuel Kant School, Bremehaven - Německo

Nakoso 1st Junior High school - Japonsko

Mt. Aspiring College - Nový Zéland,

Victoria D´Spinay Elementary School - Panama

Monfort Cellege School - Thajsko

Lincoln Park Academy - U.S.A.

ZŠ Josefa Bublíka Bánov - Česká republika

Přeju pěkný den. Vlastimil Ondra

Mgr. Vlastimil ONDRA N i v n i c e

zástupce ředitele ZŠ Bánov

vedoucí folklorních souborů: Nivnička z Nivnice Boršičané z Boršic u Blatnice Kuřátko z Bánova facebook Vlastimil Ondra

A tady jedna z Vlastikových fotek: