Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Košt, jak má být - v Blatnici, v plném sále a s výbornů muziků (videoukázky)

Přeji vám všem pěkný začátek nového týdne, pokud jste o víkendu "dleli" na zajímavém místě či akci na Slovácku, neváhejte, pošlete text, fotky nebo třeba videoukázku, rád sem cokoliv z toho umístím pro stovky čtenářů těchto stránek.

Já vám nabízím ukázku z Blatnice pod Sv. Antonínkem, v sobotu tam byl košt vína, populární košt, na který se sjíždějí lidé z dalekého okolí. Podle toho to také v sále vypadalo, bzukot, jak v úle, parádní atmosféra narvaného starého sálu, výborná vína, výborná cimbálová muzika Burčáci a do toho dost lidí, kteří měli chuť zpívat - tak nějak má vypadat pravý košt. Možná něco z toho pocítíte ze dvou videoukázek, které jsou na konci článku.

Tentokrát jsem se vykašlal na veškerý klasický novinářský spěch, tento spěch je čím dál víc nesmyslný, výsledkem jsou potom nudné, stručné a bezkrevné příspěvky v novinách, kdy autoři přiletí na nějakou akci na pět minut, udělají fotku, prohodí pár slov a už spěchají jinde.     

Koupil jsem si tedy pěkně poctivě lístek s pohárkem za 180 korun a snažil se zlehka popíjet, pozorovat atmosféru, povídat si s lidmi, prostě nikam jsem nespěchal a jen litoval muže, pro které si chodily manželky - kurnik chlapi, kde bychom byli bez ženských!!! :) Odcházel jsem až mezi úplně posledními, kdy cimbalista zakrýval svůj cimbál poklopem a další muzikanti schovávali své nástroje do pouzder. Jen tak snad může člověk zachytit  zvláštní atmosféru, která kupříklad košty obklopuje. Zkusím tuto atmosféru popsat v časopisu Krajem svatého Antonínka - no, nevím, jestli se mi to podaří.

V Blatnici ale bylo parádně, mezi radosti, které život přináší, by kromě koštů mělo být zařazeno i naslouchání vinařům, je zážitek je poslouchat. Teď nemyslím takové ty základní rady, které se dávají neznalým "Pražákům", myslím tím spíše povídání mezi už letitými vinaři, chlapi, kteří už nemusí svou "chytrost" nikomu dokazovat, mají hromadu zkušeností a také hromadu mozolů z vinohradu. Je poslouchat je zážitek, strašně jsem litoval, že mám mizernou paměť a mnohé věty si nedokážu zapamatovat.

Ale nevadí, mám je před očima, slyším i teď ozvěnu jejich slov, v nose mám stále vůni či pach sálu, jazyk stále neztratil chuť vína, chuť, která jde logicky dolů s tím, jak ubývá vypitých dobrých vín, na konci zůstávají ty nejhorší, a i když nechcete, "čumák" se vám začíná křivit - není špatné mít po ruce lahvinku něčeho dobrého, čím byste svůj výraz vylepšili.

Budete se smát, ale celé ty hodiny jsem pozoroval mizející vypité flašky vína a byl jsem strašně zvědavý, jestli chlapi vypijí i ty nejhorší vzorky. "Není to tak moc roků, kdy sme to zkusili, zostali poslední tři flašky, které sme pili už na silu, ale řekli sme si, že vypijeme všecko," říkal mně s úsměvem jeden z vinařů. Moc jsem se těšil na to, kdyby takový okamžik nastal i letos. To by byla reportáž! Ale bohužel - myslím, že nenastala. I když, neodcházel jsem jako poslední - tak kdoví :) Pokud někdo tušíte, dejte mi prosím vědět, potkal jsem na koštu překvapivě dost lidí, kteří stránky slovackoDNES čtou...     

Kromě pití vína jsem "absolvoval" několik zajímavých setkání, budu se k nim vracet, některá mě inspirovala k dalšímu psaní. Pokecal jsem například s mladýma blatnickýma klukama, kteří jsou přesvědčeni, že jsem Blatnici pomluvil v reportáži o blatnických hodech (nemyslím si to, ale jejich názor brzy pochopitelně zveřejním), šťastný jsem byl ze setkání s Valachem - karikaturistou, který se zamiloval v 55 letech do Horňácka, rád jsem postál s pohárkem s některýma Lhoťanama, Blatničanama nebo - jak vlastně nazvat chlapy z Blatničky - z Blatničky chlapama? Pochopitelně, jak jinak, vinaře a krásné ženy jsem obdivoval, starším naslouchal  a mladé nabádal, aby sakra dávali o sobě vědět a do života i Slovácka  "investovali" víc energie a vlastních názorů.    

A samozřejmě, nesmím skončit jinak než neplacenou reklamou pro blatnické vinaře, kteří otevřou 23. května svých 31 sklepů. Přijďte - aspoň zjistíme, jestli je v lidských silách ty pyšné, blatnické vinné zásoby vypit :) 

RB

Ps. Brzy dám ještě jména nejlepších vinařů - tedy těch, kteří měli nejlépe ohodnocené víno...

První ukázka:

Tady můžete pocítit atmosféru koštu na jeho skoro konci, sálem zní nejdříve Vínečko, bílé... Zrovna tuto písničku už člověk slyšet nemusí, ale v blatnické atmosféře měla svůj půvab... Jak poznáte podle flašek vína, moc jich už nezůstávalo. I podle této ukázky si ale možná dovedete přestavit, jaký to byl "štabarc", když byl sál zaplněný a u cimbálu zpívalo ještě podstatně víc lidí...

Druhá ukázka:

Tady je už ukázka z úplného konce, košt po více jak sedmi hodinách končí, nevypitých je opravdu už jen několik málo posledních flašek. Muzika na ukázce je ale svižná...