Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Když volejbal baví - a chodí na něj i rodiny s dětmi: Vítězství Zlína, video s tatínkem dvojčat , s hráči i trenérem + důležité okamžiky

Když jsem byl nedávno oslovený, zda bych pomohl s reklamou pro zlínský extraligový volejbal a také mládežnický sport ve Zlínském kraji, rád jsem souhlasil. Proto se tady na mých stránkách můžete už poněkolikáté seznámit s prostředím zlínského volejbalu, jehož hráči se drží mezi těmi úplně nejlepšími v celé České republice. 

Snažím se tento sport mapovat a ukazovat tak, jak jsem zvyklý -  tedy srdcem a především prostřednictvím lidí, které potkávám. Povídám si s nimi, zajímám se o jejich životy, všímám si prostředí, které je pro mě zcela nové. Jsem přitom nesmírně rád, že i v této oblasti mám možnost setkávat se s lidmi vstřícnými a slušnými, které sport dál kultivuje a přináší jim radost ze života.

Z tohoto pohledu se dívejte i na dnešní videa, která jsem pro vás připravil a nově také opatřil krátkými texty.

 

Nejdříve ale ještě kompletní výsledek utkání:

ZLÍN - OSTRAVA 3 : 2

25:22

23:25

25:18

23:25

22:20

 

Příští domácí utkání: Sobota 15. ledna 2011 od 17.00

Soupeř: Budějovice, které jsou první !!! 

 

Tady se už můžete podívat do hlediště na tatínka dvojčátek, na zlínský volejbal chodí s nimi i se svou manželkou. Pro rodiny je volejbal ideální sport, navíc ve Zlíně je dětský koutek, kde děti hlídá dívka s patřičným vzděláním, potřebným k této činnosti ...

 

 

 

Tady jsem si povídal s Přemyslem Kubalou, což je hráč hostující Ostravy. Povídali jsem si hodinu před utkáním. Prozradím, že jsem při rozhovoru stál na stupínku, protože tento hráč má přes dva metry :) A pochopitelně, takových hráčů je ve volejbale mnoh a mnoho ...

 

 

 

 

Toto už je hlavní trenér Zlína Roman Macek. Povídali jsme si v klidu asi půl hodinky po utkání, které mu určitě vzalo hodně nervů ... 

 

 

 

 

Tady už jsou okamžiky ze samotného utkání Zlína s Ostravou. Velmi dramatický konec 3. setu, kdy Zlín sice vedl 2 : 1 na sety, ale prohrával 17 : 23. Úžasným způsobem začal dotahovat... Jak to dopadlo? Uvidíte na videu ...

 

 
 
5. SET - ROZHODUJÍCÍ - SPORNÝ OKAMŽIK

Tady se můžete podívat, jak i ve volejbale mají důležitou roli sporné okamžiky. Zlín mohl vést 9 : 6, protože domácí signalizovali aut hostů. Jenže rozhodčí měli jiný názor, hostující Ostrava snížila v rozhodujícím pátém setu na 7:8 a nakonec začala dokonce vyhrávat, s domácími to nevypadalo nejlépe. Bohužel, sporný okamžik na videu nemám, měl jsem dlouhý objektiv, který nezabírá celé hřiště...
 
 

 

 

KONEC 5. SETU - VELMI DRAMATICKÝ KONEC

Už, už to vypadalo, že 5. set domácí vyhrají snadněji, ale nebyla to pravda. Podívejte se...

 

 

A tady už jsou názory hráčů po utkání. Nejdříve mluví Petr Sedláček, poté kapitán Marek Tomáš ...
 
 
 

 

 

Zlín těsně vyhrál a uhájil domácí neporazitelnost!

 

Pokud jde o utkání, mohl bych emotivně napsat: Uf, uf, to byl zápas! Když jsem mluvil před utkáním s prezidentem zlínského volejbalu panem Dostálem, říkal mi, že Zlín jistě jednou s Ostravou prohraje, on ale cítí, že v tomto utkání to určitě nebude. Jeho slova se sice nakonec naplnila, ale stačilo jen velmi, velmi málo, a mýlil by se. Byla to obrovská fuška! Zlínští extraligoví volejbalisté Ostravu porazili nejtěsnějším možným způsobem, o jejich vítězství rozhodl pátý, rozhodující a zkrácený set, který získali 22:20. 

Pro diváka to bylo utkání velmi atraktivní, zajímavé a nesmírně napínavé, věřím, že přivede do haly další diváky. Včera jsem si myslel, že jich přijde minimum, protože v současné zimě není moc lidí venku vidět, do haly ale přišly čtyři stovky diváků! Díky jim! A samozřejmě díky celému zlínskému mužstvu a lidem kolem něj! Ještě by to chtělo povzbudit kotelníka ve zlínské hale, aby začal konečně pořádně topit :) :)

RB 

 

Tady je ještě rozhovor, který jsem dělal pro volejbalový zpravodaj s prezidentem klubu, panem Dostálem. Umožní vám další seznámení se zlínským volejbalem.

 

60 let se Zlínem

 

Četli jste v minulém vydání volejbalového zpravodaje povídání s hlavním trenérem mužstva Romanem Mackem? Pokud ano, věřte, že v dnešním povídání s prezidentem klubu Ivanem Dostálem bych mohl použít řadu podobných slov jako v minulém článku. Oba dva totiž desítky let doslova pro zlínský volejbal dýchají a dennodenně se mu věnují, oba dva byli u největších úspěchů zlínského mužstva a oba dva jsou velmi vstřícní a příjemné „parťáci" na rozhovor.

Ivan Dostál je z této dvojice tím, kdo toho pamatuje ve Zlíně - dřívějším Gottwaldově - ještě víc, než právě trenér Macek. Nynější prezident klubu se totiž přistěhoval do Gottwaldova v roce 1950, v šesti letech, a s výjimku dvou let na vojně v Brně „svůj" Gottwaldov a místní volejbal neopustil. Když povídá o tom, jak se v dětství s volejbalem seznámil, zní to pro dnešní uši až neuvěřitelně.

„Já a moji vrstevníci jsme byli nadšenci do volejbalu. U baráku na Dílech jsme postavili čtyři volejbalové hřiště, protože nás bylo tolik, že jedno by nestačilo," vzpomíná. „Hned po škole jsme šli pleskat do balónu, dokonce jsme se přihlásili do mládežnické soutěže. Zblbli jsme i starší pány, takže v Gottwaldově bývaly přebory mezi jednotlivými baráky. To si už dnes vůbec nedovedu představit."

Volejbal hrál Ivan Dostál tedy od dětství. Při svém vyprávění přitom nikdy nezapomene jmenovat řadu lidí, s nimiž se při sportování setkal a vděčný jim za svůj další růst.

„Například na vojně v Brně jsem potkal vynikajícího trenéra, docenta Vladimíra Sobotku, díky němu to byly dva nezapomenutelné roky, které mě k volejbalu zcela připoutaly. A když jsem se vrátil do Gottwaldova, potkal jsem tady další legendu, Karla Novotného, skvělého volejbalistu a výborného trenéra. Byla tady ale spousta dalších výborných pánů, mimo jiné ing. Miroslav Tomáš, který v podstatě vybudoval oddíl se skutečnou vizí a perspektivou."

 

Inspirace? Kanadský hokej

 

Mezi legendy zlínského volejbalu by měl ale Ivan Dostál počítat také sebe. Do roku 1975 za Zlín hrál, a od tohoto roku je u mužstva jako trenér či funkcionář. Vždy ve dvojici s Romanem Mackem.

„My jsme s Romanem měli představu, okopírovanou z kanadského hokeje, že jeden člověk je kouč, který řídí utkání a hráče na utkání připravuje, a druhý člověk je trenér, zodpovědný za přípravu. Myslím, že to funguje, s Romanem jsme už něco prožili, navzájem se známe tak dobře, že ani nepotřebujeme při utkání moc komunikovat. On se na mě podívá na lavičku, a já už táhnu střídací tabulku, protože tuším, co chce udělat."

Právě tento kanadský model, který není v našich krajích vůbec zvykem, přinesl zlínskému volejbalu výborné úspěchy, včetně zisku ligového titulu v roce 1999.

„Tehdy jsem byl já trenér a on kouč. Bylo to nejkrásnější období ve volejbalu, jaké jsem zažil. Hodně nám pomohly i Romanovy konexe, podařilo se k nám dostat výborné hráče. Zahráli jsme si také evropské soutěže, díky kterým se zviditelnili někteří hráči, takže nám jich nakonec šest odešlo a my jsme začínali znovu."

Budování týmu, prohry, měnící se postupně ve vítězství, velké úspěchy, odchody hráčů a poté nové budování týmu. To zná Ivan Dostál velmi dobře. Z tohoto pohledu má pocit, že Zlín nyní stojí před velkými úspěchy. I když to nechce nijak zakřiknout.

„Celý život jde v nějaké sinusoidě, a já myslím, že teď se blížíme opět na vrchol. Jsme ale teprve v půli sezony, jsme nohama na zemi, a jak říká náš statistik, zajíci se počítají až po honě," směje se prezident klubu.

 

Nejbližším „zajícem", který je nyní na mušce zlínských volejbalistů, je tým z Ostravy, který přijede ve středu 29. prosince. Jak vidí náš dnešní zpovídaný host toto utkání?

„Ostrava měla v minulosti velmi dobrý tým. Teď trošku doplatila na to, že jí odešel generální sponzor. Přesto je to ale furt výborný mančaft, který na začátku sezony doplatil na zraněné hráče a několik utkání prohrál. Přesto ale Ostravu vůbec nepodceňuji, jsem přesvědčený, že by se mohla dostat mezi první čtyři týmy. Nicméně, letos jsme s nimi ještě nepohráli, jednou to sice musí přijít, ale jsem pevně přesvědčený, že teď ve středu k tomu nedojde," tipuje a vrací se ještě k utkání v Praze, které Zlín 18. prosince prohrál. Kde vidí příčinu?

„Nechci se vymlouvat, ale v pražské hale s nízkým stropem se hraje každému špatně. Navíc jsme hráli průměrně, zatímco soupeř odehrál opravdu skvělý zápas. Přesto jsme ale měli utkání zvládnout, takový je volejbal."

K životu Ivana Dostála ovšem nepatří jen tento sport, stejně jako je věrný zlínskému volejbalu, je už 45 let věrný také stejnému zaměstnavateli.

„Jsem rád, že jsem našel před mnoha lety práci, která mě bavila a dala se po pracovní době skloubit s volejbalem. Pracoval jsem ve Výzkumném ústavu gumárenské a plastikářské technologie, který se přeměnil v úspěšnou firmu Spur. Věnoval jsme se logistice, nákupu a dopravě materiálu, dnes jsem už v důchodu, ale pořád mám ve firmě úvazek."

Jak jste si mohli přečíst, takové bylo naše povídání se zlínským patriotem Ivanem Dostálem, s nimž jsme si sedli k rozhovoru den před Vánocemi. Těsně po nich slavil tento zajímavý muž narozeniny, při kterých měl u svého věku vedle sebe dvě šestky. Za všechny volejbalové příznivce, a určitě nejen za ně, mu děkujeme za vše, co pro zlínský volejbal udělal a přejeme mu všechno dobré do dalších let!

 

RB

 

Prezident zlínského volejbalové klubu Ivan Dostál