Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Když si herci povídají s diváky - vééélkááá pozvánka na Čapka do Městského divadla Zlín ! + VIDEO

Jsme noví. Jsme noví. Jsme noví. Jsme noví. A ještě jednou - jsme noví! S takovým to skromným počtem stejných slov bych mohl docela dobře vystihnout nejpodstatnější událost na začátku nové sezóny Městského divadla ve Zlíně.

Tou událostí je kromě premiéry nové hry především příchod nového ředitele Petra Michálka i dalších lidí, kteří dávají na začátku najevo, že chtějí přinést do Zlína mnoho - ano, jistě - mnoho nového. Držím jim palce, divadlo (nejen pochopitelně toto) mám nesmírně rád, a tak se k němu budu vracet i tady na stránkách.

Kdybyste chtěli slyšet slova o novém a novém a novém, s klidem si pusťte i následující kratičké video, kde vše uslyšíte na vlastní uši. Určitě jste na informace o divadle zvědaví a zajímají vás víc než kupříkladu to, co dnes psal Blesk :) :) :)

 

Video jsem točil teď ve středu právě ve zlínském divadle, a to přímo na prknech, kde se odehrávají jednotlivé hry. Ve Zlíně totiž mají velmi hezkou tradici (tedy, žádná novota) Klevetivých střed, na které můžete vždy před premiérou přijít a poslouchat ty, kteří se na tom kterém představení podílejí - a můžete přidat i svůj názor či dotaz. Protože jsme ale v "divadle změn", poprvé byla Klevetivá středa přímo v divadle, v minulosti totiž bývala jinde, v kavárnách v okolí.

Na dalších dvou videoukázkách už můžete vidět přímo video z totoho povídání. Kdo má divadlo rád, tak si snad rád i tyto ukázky poslechne, myslím, že stojí za to. Nejdříve ale musím říci, že na ukázkách mluví zejména herci a režisér nového představení. Tímto představením, které má v sobotu premiéru, je veleznámá Věc Makropulos Karla Čapka. Psát o ní snad ani nemá ceny, každý by měl vědět, že Karel Čapek se v této hře "vypořádává" s tématem, které nám vrtá hlavou jakmile pochopíme, že na tomto světě nejsme navždy - tedy, s tématem nesmrtelnosti.    

Nejdříve mluví herec Luděk Randár, poté herečka Petra Domžalová a nakonec uslyšíte i ženu, která hraje hlavní roli - krásnou Evu Daňkovou.


 

 

 Na tomto videu mluví nejdříve režisér představení Petr Veselý.Trošku jsem se zděsil, když režisér mluvil o tom, jak naposledy tuto hru režíroval v Brně. Tehdy jsem totiž na té hře byl a vím, že ještě dlouho jsem na ni myslel. "Bylo to před pěti lety? Sedmi?" ptal jsem se v duchu, než jsem uslyšel Petra Veselého. "V Brně to bylo v roce.... V roce 1992," odpověděl. Bože, 18 let !!!!!!!!!

 
 
 
A ještě jednou video. To už jsem netočil já, toto je ukázka, kterou natočili přímo v divadle. Je to ale ukázka velmi zajímavá, protože na ní můžete vidět například záběry ze zkoušky nebo třeba povídání o kostýmech, které jsou ve hře k vidění.Ve Zlíně také měli nedávno tradici, že bylo možné chodit se podívat i na zkoušku, kdy ještě režisér herce napomínal - sledovat takové zkoušky byla paráda a ohromné obohacení.
 
 
Á, plakát! :)
 
 
No, a to se ví - lístky!!!! Ty si můžete objednat TADY !!! Kdybyste ale chtěli vědět ještě více o představení, klikněte například na článek TADY.
 
Přemýšlím, kde se ve mně vztah k tomuto divadlu vzal. Možná to bylo prvním setkáním s ním. Někdy před patnácti lety jsem dělal rozhovor s Bolkem Polívkou, a za rozhovorem jsem musel právě do tohoto divadla. Přišel jsem, Polívka zrovna zkoušel hru Federica Felliniho Město žen. Sedl jsem si do hlediště, tak tiše, jak jen to nejvíc šlo a vše kolem sebe pozoroval tak, že jsem přestal i dýchat. Byl to zážitek na celý život. 
 
Tak, to by mohlo stačit - dost čtení a šupky do divadla :) Zlíňáci to nebudou mít jednoduché, v minulých letech provázely divadlo různorodé problémy, které mu určitě diváků nepřidaly. Navíc pohled do hlediště je ve Zlíně skoro děsivý - obrovské množství sedaček je přetěžké obsadit, pokud je divadlo obsazeno z části, máte pocit, že se v něm ztratíte. Ze Zlína navíc odešel báječný herec Dušan Sitek, odešel do Prahy, a já už se dívám, kdy by bylo možné na něj zajít - hraje v Divadle pod Palmovokou! A odešla také velmi hezká a populární (a výborná) Petra Hřebíčková.
 
Možná i to jsou ale důvody, proč zlínskému divadlu držet palce a těšit se na jeho představení. Během měsíce jich bývá hodně a jsem si jistý, že se mezi nimi dá dobře vybírat. Divadlo je zážitek, nádhera, fantazie - kdo to neví nebo necítí, toho je mi docela líto. A stejně tak mi je líto těch, kteří nevědí a necítí, jak fantastický spisovatel byl Karel Čapek. Občas potkávám lidi, i studované, s tituly a vysokými školami, které Čapek dokonce odrazuje. Když se ptám proč, zjistím, že vysokoškoláci o něm ví jen málo a nečetli téměř nic. Je to velká škoda, ale co s tím dělat?
 
RB
 
Ps. Obrovsky jsem se těšil, že v Naší adrese budeme co nejvíce psát, fotit a točit také o "našem" Slováckém divadle. Jednu reportáž jsem měl už i připravenou, ale bohužel. Tak píšu "aspoň" o zlínském. To "aspoň" nemyslím nijak ve zlém.