Abych nedával sem na stránky jen "oddechové" příspěvky, které dělám velmi rád, dávám sem na stránky téma vážnější, které se týká rozvoje našeho Slovácka a Zlínského kraje.

Takovým tématem je podle mého názoru dění ve vedení kraje a rozhodnutí, která lidé v jeho čele činí. V posledních dnech se snažím s psaním do MF DNES tomuto tématu postupně víc věnovat, a proto jsem také udělal následující rozhovor se statutátním zástupcem hejtmana Liborem Lukášem z ODS.

Rozhovor vyšel minulý týden v MF DNES, ve zlínské regionální příloze. První se můžete podívat na článek ze strany 1, kde jsem popisoval, jak rozhovor vznikal. Poté následuje přepis rozhovoru a nakonec dávám i výstřižek z novin.

 Možná bych mohl ještě dodat, že pan Lukáš se velmi bránil označení nejvlivnější, já jsem ale přesvědčený, že tomu tak je. Vycházím z toho, co slyším kolem sebe i z rozhovorů s různými lidmi, kteří s vedením krajem jednali v minulosti i nyní.

Samozřejmě, "téma", jaký vlastně Libor Lukáš je, a vůbec, jaká je vedení kraje, je nesmírně zajímavé, byť "obyčejné" lidi nezajímá. Na kraji se ovšem rozhoduje o mnoha a mnoha důležitých věcech, bohužel, po zrušení okresů a vzniku krajů je otázka, jestli lidé ve skutečnosti už zcela neztratili kontrolu nad těmi, kteří o nich v řadě věcí rozhodují.

RB

Slyšel jste už někdy názor, že jste tím nejvlivnějším mužem v kraji?
 
Něco takového neslýchávám, kdo to říká?
 
Já to slýchám často, ať už od starostů nebo dalších lidí, kteří nějakým způsobem se Zlínském kraji jednají. Podle nich je důležité jít právě za vámi, protože vy toho dokážete nejvíce prosadit a splnit to, co jim slíbíte.
 
Pokud je odezva na mou práci tohoto typu, tak mě to těší. Nechci to zveličovat, nevím, kdo jsou autoři takových tvrzení, ale být spolehlivý je určitě docela důležitá vlastnost.
 
A pokud jde o váš vliv a tvrzení mnohých lidí, že skutečným mužem číslo jedna na Zlínském kraji jste vy?

Takto bych to určitě neinterpretoval, vždycky jsem se snažil dodržovat pravidla a hodnoty, a vždycky jsem si toho cenil.  Vždy jsem proto dodržoval zásadu, že první je vždy jeden, a to je hejtman kraje Stanislav Mišák. Hraní si  na nějaké dublování těchto míst, jsem nikdy neuznával, protože bych to sám nestrpěl. V demokracii má být vždy uznávaný vůdce, který fakticky vzešel z nějaké soutěže, v tomto případě tedy z voleb. Ostatní se tomu musí přizpůsobit, což ale neznamená, že nemají bojovat za své myšlenky, vize a programy.
 
Takže, kdyby vám někdo řekl, že jste nejvlivnější muž kraje, co byste odpověděl?

Tak bych mu odpověděl, že si to nemyslím. Moje politická formace volby nevyhrála a je potřebné to respektovat.
 
Volby prohrála, ale když jsem například sledoval před týdnem zasedání krajského zastupitelstva, viděl jsem, že jste v něm všechno prosadil naprosto bez problémů. I tady bylo vidět, jaký máte vliv. Stane se vám vůbec, že něco třeba neprosadíte nebo vám projde všechno?
 
Vy jste na hrozném omylu. Můžete mi věřit, že se při prosazování svých vizí docela nadřu. Myslím si, že se nadřu jako kůň, ráno v šest vstanu a vracím se domů v deset, jedenáct hodin večer. Obrovský čas věnuji komunikaci s lidmi, a čím více témat mám, tím více se mi zkracuje čas na vysvětlování a prosazování každého z nich.  Přitom to jsou velké projekty, ať už kulturní, zdravotnické, stavební, silniční, sociální i další. Jen pro představu, jde o více jak dvacet různých projektů.
 
Není to tedy tak, díky svému vlivu a naprosto pohodlné většině v zastupitelstvu si všechno neprosadíte?

Ne. Kdybyste byl neviditelná muška a byl na mých jednáních, tak byste zíral, kolik jednání a práce dá, než dotáhnu různé koncepce a plány k jejich realizaci. Vůbec a absolutně nepřipouštím, že by to bylo jenom tak, lusknutím prstů. Všechno musím odmakat.
 
Vy se zmiňujete o velkých koncepcích a projektech, ale mně se zdá, že politika na všech úrovních je dnes ze všeho nejvíce o něčem jiném, a to o tom, kdo získá lepší kontakty a tak se dostane i k více dotacím a grantům. Vždyť s tím se určitě na kraji setkáváte, a možná i odtud pramení slova o vašem vlivu.
 
Dnešní společnost je v mnohém nemocná, a nemocná je také v tom, jak si vytvořila fikci, že nejlepší způsob je dát na hromadu co nejvíc peněz, a potom je, rádoby spravedlivě, formou grantů a dotací rozdělit. Toto já si nemyslím. Dotace se stalo  bohužel určitou drogou.
 
Ale setkáváte se s mnohými, kteří by se rádi i přes vás k dotacím dostali. Nepomáháte jim?
 
Je spousta lidí, kteří se mě ptají, jaké jsou dotace, ale já jim odpovídám: "Můžete mně říci, co chcete dělat, k čemu to bude sloužit?" Osobně se snažím přispívat k tomu,  aby se dotace rozdělovaly co nejobjektivnějším a nejférovějším způsobem. Jestli je ale poptávka po  dotacích mnohem větší než kolik je peněz, tak vždy bude mnoho těch, kteří budou na rozdělování nazlobení. Ale ať si každý uvědomí, že naše města a obce za posledních dvacet let zkrásněla neuvěřitelným způsobem. Vracíme se ale do normálu a musíme obracet každou korunu.

Takže si nemyslíte, že v budoucnosti bude vás nebo celé vedení kraje proklínat, cože jste to dělali?

Ne, to určitě ne. Myslím si, že budoucnost všechny tyto naše projekty ocení a ocení také to, že jsme je neprojedli, neprohospodařili, ale správně jsem peníze investovali.  

Děkuji za rozhovor.

Radek Bartoníček